Closing Bell

Už zhruba čtyři měsíce je v účinnosti takzvaný konsolidační balíček. V rámci něj se změnila řada daňových mechanismů, kdy některé ze změn při­nesly více škody než užitku. Níže si dovolím upozornit na některá vybraná ustanovení a přidat i praktické postřehy, co taková změna přinesla.

Žijeme déle a pracujeme déle. Počet zaměstnaných lidí ve věku šedesát a více let narostl za poslední desetiletí z 313,4 tisíce na 511,3 tisíce. Každý desátý pracující v Česku je tak senior.

Koruna za posledních více než 15 let neposílila. Data z reálné ekonomiky, zejména pak přebytky na externí bilanci, přitom naznačují kurz měny silnější. Důvody slabé koruny uvedu.

Evropský parlament nedávno schválil novou směrnici, podle níž by od roku 2030 měly mít nové budovy v Evropské unii nulové emise. Od roku 2050 se pak klimaticky neutrálními mají stát také stávající budovy.

Sláva. Znovu nejsme jediní v Evropské unii, kdo má ekonomiku pořád menší než před covidem. Ale dále jsme samozřejmě jediní, kdo se ani jednou nad tu úroveň ještě nepozvedl. Ale nově se po­dle posledních čísel pod někdejší hladinu vrátilo Finsko. Samozřejmě jen těsně (-0,3 procenta), zatímco my se s naší hloubkou -1,4 procenta nad hladinu po­dle všeho nepodíváme ani letos.

Existuje několik způsobů, jak identifikovat podhodnocené firmy na burze. Jedním ze základních je analyzovat ukazatele jako Price-to-Earnings (P/E) poměr, Price-to-Book (P/B) poměr nebo Dividend Yield. Nižší hodnoty těchto ukazatelů v porovnání s průměrnými hodnotami v odvětví mohou naznačovat, že firma je podhodnocena ve srovnání s její skutečnou hodnotou.

Před pár dny jsme sledovali dramatický návrat delegace ministra zahraničí ČR z jeho mise po Austrálii a Asii. Vládní letoun, Airbus A319CJ, kvůli poruše podvozku uvízl na letišti v indické Bombaji a pro delegaci se muselo z Prahy vyslat náhradní letadlo. Pro ministra a jeho doprovod se tak narychlo sháněly hotely a zajišťoval náhradní program – ještěže v Bombaji probíhalo právě finále Miss World s českou účastí…

Podobný nástroj AI, jako je dnes ChatGPT, jsme tu měli před pěti lety. I tehdy se umělá inteligence skloňovala ze všech stran, především v oboru e-commerce. Čtenáři mohli narazit na oslavné články o tom, jak využití AI zvedlo tržby o desítky procent, jak umělá inteligence pomáhala optimalizovat logistiku a společnosti dosahovaly masivních úspor.

Potravinářský průmysl byl v uplynulých letech vystaven nebývalému tlaku, který ovlivňuje cenotvorbu, výrobu, distribuci i celkovou funkčnost podniků.

Přestože hudba stále hraje a podnikání zatím „pohodlně pluje“, pod hladinou se již skrývá obří „díra“, která symbolizuje riziko ignorování dopadů a nepřipravenosti adaptovat své firmy na technologie umělé inteligence.

Dočkali jsme se. Dlouho vyhlížené se pomalu stává realitou. Začátek nového roku přinesl mnohem hmatatelnější naději na vytoužený pokles základních úrokových sazeb.

Peníze definují hodnotu zboží i služby. Peníze určují, kolik stojí náš čas. A to je také jeden z řady důvodů, proč finanční řízení firmy nelze podceňovat.

Otázka, jestli v Česku někdy vznikne banka na zelené louce, je vyřešena.

Umělou inteligenci už mnozí lékaři v Česku vnímají jako nástroj, který jim pomůže zpřesnit, doplnit a urychlit diagnózy pacientů i léčbu.

Zní to skoro až moc dobře na to, aby to byla pravda. Peníze ze zkrachovalé Sberbank CZ by se letos měly vrátit k věřitelům. Zatímco drobným klientům banky vyplatil Garanční systém finančního trhu jejich vklady už sedm pracovních dní po krachu, někteří věřitelé, jako finanční instituce nebo obce a kraje, si museli počkat. Peníze pro výplatu jejich prostředků bylo třeba získat v insolvenčním řízení, a to zejména prodejem portfolia padlé banky České spořitelně.