Bude se zvyšovat tlak na to, aby AI a technologie podporovaly lékařské pozice, kterých je nyní nedostatek. Současné protesty lékařů volajících po vyšších mzdách a nižším objemu odsloužených hodin mohou urychlit využívání telemedicíny a nových technologií kompenzujících nedostatek kapacit zdravotnických týmů a nutnost fyzických návštěv nemocnic.
V poslední době se už výrazně zvyšuje počet nových nástrojů v oblasti elektronizace zdravotnictví. Pro mnohé lékaře, pacienty i instituce je ale těžké se v tomto spletitém prostředí vyznat. V procesu zrychlení sdílení informací mezi nemocnicemi musí hrát hlavní úlohu stát. Naopak firmy mají hlavní roli v propojování těchto technologických systémů a pro stát jsou pomocná ruka.
Ve zdravotnictví zároveň poroste tlak na prevenci a vzdělávání pacientů, aby se ušetřil personál, a tím i finance. Cílem je, aby do zdravotnických zařízení chodili pacienti se skutečnými problémy a lékařský personál se tak mohl opravdu věnovat své práci. Řešení je ve větším množství preventivních vyšetření a lepší edukaci veřejnosti.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Počátky digitalizace českého zdravotnictví přitom sahají mnoho let zpět. Poté tento proces už nabral rychlý spád, urychlil ho také covid-19. Umělá inteligence ve zdravotnictví jde v posledním roce mílovými kroky dopředu, pokrok je teď velký a oproti minulým letům se násobně zrychluje.
Je nicméně potřeba si uvědomit, že důvodem existence umělé inteligence není kompletní nahrazení lidí. Má sloužit jen jako pomocný doplněk a jako takový by neměl přinášet víc práce než užitku. Umělá inteligence by měla běžet na pozadí a v podstatě by s ní lékař neměl pracovat. Lékař pracuje například s nemocničním informačním systémem a umělá inteligence mu napovídá. Důležité je, aby člověk měl nad AI finální kontrolu a mohl validovat její výsledek.
Česko má relativně málo lékařů a dokáže je efektivně využívat, jelikož zvládnou provést denně vysoký počet vyšetření. V zahraničí například mamodiagnostik průměrně popíše jednotky vyšetření za den, v Česku to jsou desítky vyšetření.
Naše země je ve zdravotnictví na vysoké úrovni, lékaři se pacientům věnují osobně více, než je tomu v zahraničí, tam si navíc pacienti často platí za lékařské úkony ze svého. Ale například Rakousko, Německo a severské státy jsou v oblasti digitalizace zdravotnictví dál. Více na to tlačí jednotlivé státy i EU, ale třeba ve Skandinávii to souvisí také s větší vzdáleností měst mezi sebou, a tedy větší nutností dělat věci digitálně a na dálku. Naopak třeba v Srbsku si výsledky obrazových vyšetření stále tisknou na papír a potom teprve vyhodnocují.
Do propojování a digitalizace se více zapojují mladí lékaři, naopak starší jsou vůči tomuto trendu rezistentnější. Hlavním tahounem pokroku jsou dlouhou dobu především firmy, ale aktuálně se již stát začíná zapojovat mnohem více než před lety. Na ministerstvu zdravotnictví jsou vypsané projekty v oblasti interoperability a elektronizace zdravotnictví, což je jasný důkaz, že je i ze strany státu snaha s digitalizací zdravotnictví hýbat kupředu.
Jan Kelča, technický ředitel OR-CZ
•
