Když se objevily první zprávy ze strany představitelů vlády, že se chystá komplexní změna daňových předpisů s názvem konsolidační balíček, mnoho ekonomů věřilo, že se snad poprvé v historii konečně dočkáme novely, která zjednoduší celý daňový systém. Ten totiž obsahuje tolik specifických výjimek a výjimek z výjimek, že pro běžného člověka je orientace v něm téměř nemožná.
Co se povedlo, je zjednodušení systému daně z přidané hodnoty, protože nově máme od roku 2024 jen dvě sazby. To je určitě pravda, ale na druhé straně bych doporučila podívat se, jak přesně se změnila klasifikace služeb a zboží, jež jsou po změně zatříděny do sazby snížené. Pro ty, kteří chtějí jít hlouběji, doporučuji důvodovou zprávu, která dává metodickou informaci, jak podávaná voda v restauraci může či nemůže být ochucena ovocem, aby naplnila podmínku pro zařazení do sazby snížené…
Ilustrace: Vojtěch Velický
Další změnu, kterou novela přinesla, je sjednocení daňového režimu při poskytování stravovacího paušálu a stravenek. Oba režimy nyní jsou „daňově sjednoceny“. Tuto změnu provázela řada debat, zda drobné občerstvení na pracovišti, které zaměstnavatel běžně poskytuje, se má v příslušných kalkulacích zohlednit a jestli mají zaměstnanci hlásit mzdové účtárně, kolik oplatků či banánů snědli. Obdobně se změnil fungující limit pro osvobození u benefitů pro zaměstnance, který byl doposud stanoven na úrovni 20 tisíc korun ročně a nově je určen proměnlivě jako polovina průměrné měsíční mzdy.
Oproti tomu najdeme zjednodušení v tom, že některé slevy již nově nebude moct poplatník využít. Jde o slevu na studenta nebo odečet ve formě školkovného. Tohle je však čistě politické rozhodnutí, jehož primárním důvodem je zvýšení inkasa do státního rozpočtu a s konstruktivní změnou ve zjednodušení moc společného nemá.
Poslední, co si dovolím uvést, je změna ve zdanění zaměstnaneckých akcií nebo podílů. Počátkem roku jsem absolvovala několik diskusí s klienty, ve kterých jsem hned v úvodu upozorňovala, že já jsem to nebyla, kdo přišel se změnou ve zdanění akcií či podílů do poslanecké sněmovny. Změna se totiž promítla pouze do předpisů daňových, ale na předpisy v oblasti zdravotního a sociálního pojištění se jaksi zapomnělo. V praxi to znamená, že zaměstnavatel musí hlídat pro správné zdanění jak okamžik, kdy zaměstnanec akcie či podíl nabyl, ale nově i kdy je prodal a jak se v okamžiku prodeje jejich cena změnila.
Určitě nechci pouze kritizovat celý balíček. Neutěšený stav veřejných financí se díky němu snad zlepší. Jen mám pocit, že vláda promarnila šanci ukázat, že předpisy lze zjednodušit a nikoli je ještě více zkomplikovat.
Ivana Brancuzká
country manažerka poradenské společnosti Crowe
•
