Finsku se to nestalo náhodou. Ze zemí EU bez komunistické minulosti má Finsko nejvyšší podíl průmyslu na tradičním HDP. A potvrzuje tak, že v EU teď nejméně rostou nejprůmyslovější země. Pokud vůbec. A máme-li my, ta nejprůmyslovější, zase někdy začít růst, musíme sledovat čísla o českém průmyslu.
Na první pohled vypadají data o lednovém průmyslu alespoň jako setrvalý stav, úroveň stejná jako loni v lednu. Český průmysl tedy od loňska nepoklesl, když za celý rok 2023 se poprvé od covidového roku 2020 smrskl. Vývoj českého průmyslu je přitom méně predikovatelný než v jiných zemích. A to proto, že jeho nejdůležitější součást – výroba automobilů, na kterou je navázána velká část zbytku průmyslu – je také nejvíce vrtkavá. A právě leden tuto závislost průmyslu ilustruje. Když výroba automobilů vzrostla v prosinci o deset procent, hned byl celý český průmysl v plusu. Když pak v lednu klesla o 12 procent, jen tak z měsíce na měsíc, klesl celý průmysl o 2,2 procenta.
Ilustrace: Vojtěch Velický
To je větší vliv na zbytek průmyslu, než mají automobily třeba v sousedním Německu. Tam také jejich lednová výroba významně poklesla, ale přesto německý průmysl jako celek dokázal v lednu narůst o jedno procento. Znamená to, že český průmysl dle aktuálních čísel závisí méně na německém průmyslu než na českém autoprůmyslu. Tato závislost bývá někdy prezentována jako výhoda, neboť autoprůmysl má prý ze všech průmyslů největší „multiplikační efekt“, protože ve vyrobeném autě je zastoupen každý další průmysl, od kovů přes gumy, sklo, plasty, kůži a elektroniku až po software. To je sice pravda, ale nesmíme zapomínat, že multiplikátory fungují nahoru i dolů. Je-li v předpovědi oblačnost nad výrobou automobilů v Česku a v Evropě, mohou se mraky zmultiplikovat i nad zbytek průmyslu.
Zapomíná se přitom na odvětví, které má ještě větší multiplikační efekt než autoprůmysl: stavebnictví. V nově postavených bytech je všechno, co je v nově postaveném automobilu, a ještě mnohem víc. Ale bytů se v lednu dokončilo o 28 procent méně než před rokem. A to přitom situaci „zachraňoval“ nižší pokles výstavby rodinných domů. Ekonomicky nejefektivnější bydlení v bytových domech se v lednu dokončilo ani ne z poloviny co před rokem. Největší hrůzou je, že tady si pokles výroby způsobujeme sami, ne nějaké globální plány na elektroauta. Nejpomalejší stavební řízení na světě znamená, že hlavním nákladem stavitelství nejsou v Česku zedníci nebo cihly, nýbrž čas. A to je s jeho vysokou cenou (úrokovou mírou) smrtící kombinace.
Vzdálenější budoucnost je přitom pro české stavitelství růžovější než pro český autoprůmysl. Zjevně ne díky českým zákonům o stavebním řízení, nýbrž díky zákonům přírodním. Na rozdíl od aut se byty musejí vyrobit tady. Jen dovolit stavět. A české ekonomice tak povolit růst.
Petr Bartoň
hlavní ekonom investiční skupiny Natland
•
