Více solárů neznamená lépe

Evropský parlament nedávno schválil novou směrnici, podle níž by od roku 2030 měly mít nové budovy v Evropské unii nulové emise. Od roku 2050 se pak klimaticky neutrálními mají stát také stávající budovy.

Směrnice požaduje snížení spotřeby u rezidenčních budov v roce 2035 nejméně o 20 procent. V praxi se toho dá docílit například instalací solárních panelů na střechu bytového domu. Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v EU 40 procent energie a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů.

Kromě solárních panelů pomohou snížit spotřebu budov i další úpravy, například zateplování, zásahy týkající se nakládání s vodou nebo používání vhodných stavebních materiálů.

Ilustrace: Vojtěch Velický

Celkovou spotřebu budovy lze snížit, nebo dokonce zcela vyrovnat pomocí energie vyrobené solárními panely, k čemuž dochází často i dnes. K efektivnímu využití této technologie je nutná její odborná instalace a především perfektní technický stav panelů. Často opomíjeným faktorem je například i samotné umístění panelů, často nevhodné. Jako by lidé měli pocit, že čím více panelů budou mít na střeše, tím více získají energie. Tato úměra ale často neplatí. Stačí, aby byl panel nainstalován nevhodně ve stínu komínu, satelitu nebo střešního vikýře. Takto umístěný panel nepracuje, jak byl navržen, a chová se naopak jako spotřebič, tedy energii spotřebovává a narušuje výkon celého systému. Dalším negativním vlivem je, že se zastíněný panel zahřívá, což znamená bezpečnostní riziko. Pokud je panel starší a navíc nekvalitní, může to přerůst až k riziku vzniku požáru.

Mezi další faktory, jež mají vliv na účinnost fotovoltaických elektráren, patří kvalita samotných panelů. V době boomu vzniklo velké množství firem, které instalovaly solární panely nebo další komponenty ne zcela odpovídající kvality. V současnosti některé z nich už neexistují. Přehřátý, nekvalitní nebo poškozený panel se může v krajním případě vznítit, což není jen otázka spolehlivosti, ale především bezpečnosti. Tyto problémy se týkají nejen rodinných domů, ale i větších elektráren na střechách průmyslových hal nebo na polích.

Nejvhodnějším přístupem je kontrola fotovoltaické elektrárny ihned po instalaci. Pomocí technologie, kdy drony pořídí série snímků a umělá inteligence následně vyhodnotí každý pixel, lze velmi efektivně a s minimální časovou náročností odhalit často zásadní nedostatky. Ty mohly vzniknout právě při instalaci. Jako příklad lze uvést vnitřní poškození panelu, které není viditelné, chybu zapojení, ale i běžné defekty panelů, jako jsou chybné buňky.  V závislosti na velikosti elektrárny pak v ročním vyúčtování představují tyto závady výrazné ztráty.

Správné umístění panelů a pravidelná kontrola účinnosti fotovoltaických elektrá­ren může podstatně přispět ke snížení spotřeby energie budov tím, že identifikuje závady a nedostatky, které způsobují nežádoucí ztráty při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Martin Doležal, technický ředitel a spoluzakladatel společnosti DroneTech

Přečtěte si také