Oborové rozprostření investičních záměrů je v zahraničí výrazně širší než v Česku. „Jedním z důvodů může být skutečnost, že historie investování skrze fondové struktury je u nás relativně krátká. Češi mají rádi skutečná aktiva, proto se nemovitostní fondy, které byly založené jako jedny z prvních, velké oblibě těší stále,“ říká Jan Kodada, člen představenstva a investiční ředitel Delta Investiční společnosti.
Zbyněk Stanjura chce škrtnout daňové zvýhodnění investičních fondů, které jsou dnes daněny pěti procenty. Jak se na tento návrh díváte? Co hrozí, pokud se uskuteční?
Nemyslím si, že je chce škrtnout. Bylo to zmíněno jako jedno z témat v rámci vyjádření pana ministra Stanjury k současnému stavu státního rozpočtu a souvisejícímu rušení některých daňových výjimek. Moje otázka je, co by tento tah měl přinést. Více peněz do státní kasy? O kolik? Ve fondech je dnes asi 450 miliard korun, což odpovídá disponibilitě dvou velkých bank, které ale drží volnou hotovost. Oproti tomu investiční fondy peníze vracejí do ekonomiky. Nejde o volné peníze, které někde leží. Investiční společnosti spolu s investičními fondy zajišťují investice, které by měly společnost obohacovat. Atraktivní daňová sazba u fondů kvalifikovaných investorů bezesporu motivuje investory k nákupu investičních akcií, a tím zároveň podporuje investiční činnost v naší zemi. Kdyby přece jen zvýšení nastalo, mělo by to podle mého soudu ten důsledek, že by mnoho velkých fondů odlilo peníze do zahraničí. Není lepší, aby lidé investovali v Česku a rozvíjeli naši infrastrukturu? Položte si jednoduchou otázku, v čem je český fond jiný než například maltský? V ničem. Možná v tom, že když potřebujete mluvit se statutárními zástupci, nemusíte nikam letět, ale to je vše.
Teď přišly na řadu banky…
Je otázka, jak se k tomu banky postaví, protože třeba ředitel České spořitelny hovořil o tom, že banky byly připravené podpořit investice ve státě. Čekaly na krok státu a nabízely, že zainvestují strategické státní projekty. Místo konstruktivního jednání přišel stát s tím, co umí nejlépe, s dodatečným zdaněním.
Lze porovnat strukturu investičních fondů u nás a v zahraničí?
Oborové rozprostření investičních záměrů je v zahraničí výrazně širší než v Česku. Jedním z důvodů může být skutečnost, že historie investování skrze fondové struktury je u nás relativně krátká. Češi mají rádi skutečná aktiva, proto se nemovitostní fondy, které byly založené jako jedny z prvních, velké oblibě těší stále. To je vidět i z poměru, jaké množství lidí tu vlastní nemovitost a jaké procento žije v nájemních bytech, když v západní Evropě je to úplně opačně. Blížíme se sice pomalu západní Evropě, ale je otázka, kdy ji dostihneme. Podle mého soudu nikdy, vždycky v nás bude převládat vlastnický gen a možná přijdou na přetřes vícegenerační hypotéky. Stimuly trhu mohou podpořit to, že se teď celý koloběh ve stavebnictví sice dočasně přibrzdil, ale bude fungovat dál. Jen musíme projít jistou formou očisty.
Jakou filozofií se ve společnosti Delta řídíte při rozvoji fondů?
Rozvoj jsem vždy zakládal na tom, že se celý život snažím klientům poskytovat kvalitní služby, které odpovídají jejich potřebám. V rámci společnosti Delta klademe při zakládání investičních fondů důraz na komunikaci se zakladateli. Chceme ji rozvíjet jako butikovou entitu s poměrně širokým zaměřením. Náš cíl je mít ve správě 30 až 40 fondů, ne více. To je horní limit, abychom pořád byli schopní poskytovat služby kvalitně a s osobním přístupem.
Pro jaký typ investorů jsou fondy, které máte ve správě?
Z obecného hlediska Delta poskytuje služby pouze fondům kvalifikovaných investorů. Co se zaměření týče, z každého spektra si u nás investor něco najde. Nechceme dělat jednoodrůdovou investiční společnost, která bude mít jenom nemovitostní fondy nebo něco, řekněme, osvědčeného. Naší filozofií je rozmanitost a životaschopnost. Máme i fondy, které jsou na první pohled rizikovější, věnují se obchodování na akciových trzích, připravujeme i fond, který by měl obsahovat digitální měny. Samozřejmě nechybějí ani nemovitostní fondy či fondy se společenským dopadem investující do vzdělání či sociálních služeb.
Zmínil jste, že v portfoliu máte i fond se zaměřením na vzdělávání. To není typická oblast pro investiční fond, že?
Ano, jde o teprve druhý fond svého druhu v Evropě. Zakladatel vložil do fondu svou mateřskou školu, vkládá tam základní a zanedlouho by se měla kupovat i střední. Poptávka po kvalitním vzdělávání roste. Z hlediska výnosu jde spíše o umírněnější investici, zhodnocení odhadujeme ve vyšších jednotkách procent. Existuje ale velká skupina lidí, která to nebere pouze jako investici, ale jako poslání.
Jak rozkročení chcete být?
Chtěli bychom mít devět odvětví, ve kterých se chceme profilovat. Jsou tam zajímavé věci, které jsou extrémně trendové, týkají se například energetiky. Říká se, že nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje. Jeden z našich fondů je zaměřený primárně na investice do společností, které se zabývají úsporami energie, například na výrobu rekuperačních jednotek. To jsou zajímavé věci, které jsou dnes trendové především v oblasti ESG. I banky už si dělají čárky, kolik věcí jsme v této oblasti financovali, a je to chtěné a je to správně. Další fond by se měl týkat recyklace specifických plastů, kde je opět vidět šikovnost a kreativita českých podnikatelů.
Jakým způsobem strukturujete své fondy?
Snažíme se, aby na sobě neparazitovaly. Z hlediska investorů nemá smysl mít dva fondy, které dělají prakticky to samé. V oblasti ESG se jedna skupina zaměřuje na výrobu a instalaci a druhá na EPC projekty – optimalizaci energetického hospodářství. Každý investor je jiný a měl by si najít, co je pro něj zajímavé a v co má důvěru – od rizikových odvětví až po standardní. Například v developerské části se jeden fond zaměřuje na development na Brněnsku a okolí, druhý na Prahu a okolí, další na apartmány na horách, jiný na nájemní věci. Každý fond by měl mít svou specifičnost, aby si příliš nekonkurovaly a aby to pro naše investory bylo zajímavé z hlediska toho, že každý fond je originál a má investorům co nabídnout.
Lze říci, které největší chyby Češi v investování dělají?
Češi se často nechají ovlivnit. Většinou je to přes investiční zprostředkovatele, kteří jsou schopní na investory hodně působit. Z mého pohledu je stále potřeba český finanční trh kultivovat a vzdělávat. Vzdělanější investor méně podléhá výkyvům a je schopný činit kvalitnější a dlouhodobá investiční rozhodnutí. Zaobíráme se problematikou širší distribuce našich fondů, ale stále nejsme pevně rozhodnutí, jakým směrem se vydat. Jednou z úvah je vytvoření joint venture s někým, u koho budeme vědět, že se můžeme spolehnout na vysokou kvalitu poskytovaných služeb.
Jan Kodada
• Partner, člen představenstva zodpovědný za strategické investice a akvizice a investiční ředitel Delta Investiční společnosti.
• Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
• V investičním a korporátním bankovnictví a v nemovitostech má více než 20 let zkušeností.
• Zastával mnoho manažerských pozic, v Bance Creditas byl ředitelem divize Real Estate a specializovaného financování, působil i v Komerční bance,
Societe Generale či v LBBW.
• Kromě češtiny ovládá angličtinu.
•