TOP PRÁVNÍ BYZNYS: Rozhovor s Milošem Olíkem

Partner Rowan Legal odpovídá pro magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS na otázky, které v rámci série křížových rozhovorů vzájemně připravili partneři šestnácti extraligových právnických firem.

Advokátní kanceláře se stávají hlavním cílem kyberzločinu po celém světě jak se mohou advokátní kanceláře plně chránit?
Kybernetických útoků v posledních letech přibývá raketovým tempem a s postupující elektronizací riziko škody pro kancelář a zejména klienty rapidně stoupá. Kdo si myslí, že nebyl nikdy předmětem útoku, tak se většinou mýlí, protože o tom jen neví. Velké advokátní kanceláře investují do kybernetického zabezpečení masivní částky. Ty budou meziročně růst dvouciferným tempem, protože čím dál tím sofistikovanější útoky vyžadují profesionální tým na straně obránců. IT podpora v advokátní kanceláři dávno není jen o nastavení tiskárny a připojení k wifi, ale otázka zabezpečení tvoří více než třetinu práce.

Hybridní práce v dnešním světě po covidu jak to mohou advokátní kanceláře efektivně zvládnout a je to slučitelné s výchovou advokátních koncipientů?
Problémem hybridního pracovního prostředí není tak úplně výchova, neboť mnoho školení je v online formě naopak dostupnější, protože jej právníci mohou absolvovat mimo pracovní dobu, během které si klienti vyžadují dostupnost právníků. Problém vidíme spíše v nevybudování osobních vztahů uvnitř týmu a souznění s kanceláří a jejími hodnotami. Příliš mnoho práce mimo kancelář udělá z právníků pouhé „námezdní dělníky“, kteří se tak často nestanou plnohodnotnými členy týmu a mnoho nedorozumění či negativních emocí je následně způsobeno právě absencí oněch osobních vazeb či chybějící řečí těla.

Splnění digitálních očekávání klientů – v mnoha případech mají klienti mnohem sofistikovanější přístup k technologiím a jejich využití v každodenní činnosti než jejich advokátní kanceláře – jak se jim mohou advokátní kanceláře přizpůsobit?
Pokud advokátní kancelář zaspí v digitalizaci, tak nemůže sekundovat svým klientům a ti ji budou opouštět. Špičkovým seniorním advokátům to třeba ještě nějaký ten měsíc klienti odpustí, ale pro komoditní či méně sofistikované služby bude využití všech dostupných digitálních kanálů nevyhnutelné. To jde samozřejmě ruku v ruce se zabezpečením, protože riziko zneužití či napadení vzrůstá. V neposlední řadě mnoho omylů či úniků vzniká v důsledku uživatelské chyby, i proto uživatelské zaškolení na nové nástroje včetně opatrného nastavení jsou kriticky důležité.

Hodinové sazby českých advokátních kanceláří a podbízení se sazbami RFP – český právní trh má jedny z nejnižších hodinových sazeb v Evropě, stejně jako někdy extrémní podbízení se v RFPs/soutěžních návrzích – jak hodnotíte situaci a jak ovlivňuje vnější (zahraniční) obraz kvality českého právního trhu?
Hodinové sazby v České republice jsou objektivně velmi nízké – oproti západní Evropě jsme zhruba na polovině, ale sazby českých právníků jsou bohužel nejnižší i v celém regionu střední a velké části východní Evropy. Vnímáme, že to je částečně pozůstatek poslední velké krize okolo roku 2008 a zvyšování sazeb je pro většinu tuzemské práce obtížné. Teoreticky by příležitost ke zvýšení měla přinášet mimořádně vysoká inflace, ale dle naší zkušenosti klienti na tuto argumentaci spíše neslyší – patrně to je dáno tím, že jsou sami v podobné situaci, a také tím, že očekávají zhoršení celkové ekonomické situace a již nyní se snaží šetřit. Co se týká obrazu českého právního trhu, ten je samozřejmě extrémně nízkými sazbami ovlivněn, na druhou stranu je faktem, že až tak zásadně nevybočujeme z úrovně, která je obvyklá v širším regionu bývalých socialistických států.  

Mají současní klienti jiné požadavky na advokáty a jinou představu o tom, jaké služby jim můžete nabídnout, než v minulosti? Proměnily se v průběhu času vztahy s klienty?
Klienti čím dál tím více potřebují řešení problémů, nikoliv jen prostou právní radu. Nejvíce pozitivně hodnotí dobrou znalost byznysu klienta a zacílení právních služeb na jejich, často třeba specifickou situaci. Dlouhé právní rozbory jsou jistě užitečné pro účely interního compliance, ale manažerské rady jsou klienty ceněny znatelně více. Stírají se hranice mezi právní radou, business consultingem, procesními analýzami a technickými konzultacemi, protože právo je nedílnou součástí většiny aspektů obchodního vedení firmy a nelze na něj nahlížet izolovaně.

Profituje současná advokacie z technologického pokroku, nebo se spíš brání změnám?
Rozhodně profituje a bude čím dál tím více, protože úkoly dříve svěřované právníkům budou realizovány za přispění IT technologií. Plnění těchto úkolů bude pro klienty efektivnější a skutečnou hodnotu právních služeb budou mít právě úzce specializovaní a zkušení advokáti, které IT ještě pár let nenahradí, a kteří tudíž lépe ospravedlní svou vyšší cenovku.

Aktuální tahouni a favorité budoucnosti. Jaký typ advokátních kanceláří nejvíce poroste – butiky nebo full-service, nadnárodní nebo lokální?
Věříme, že budoucnost mají full-service kanceláře se spolehlivými partnery v zahraničních jurisdikcích, protože butiky budou mít kapacitní problém právě v té multidisciplinaritě právních služeb, kdy v konkrétní jedné oblasti budou jistě špičkové služby žádané, ale při srovnatelné nabídce na trhu právních služeb uspějí ti, kteří budou schopni zabezpečit full-service řešení problémů či potřeb klienta. I proto věříme, že trh musí projít konsolidací a kriticky důležitá bude správná koordinace uvnitř větších týmů, aby tzv. „pravá ruka věděla, co dělá levá“, a rovněž stejná vysoká kvalita všech specializací kanceláře.

Profese vs. práce. Chápou dnešní absolventi specifika advokátní profese, její náročnost a odpovědnost s ní spojenou? Láká advokacie stále stejné procento mladých právníků?
Zájem ze strany studentů o práci v advokacii určitě je, nicméně dnešní absolventi mají mnohem více možností, kde svou kariéru zahájit. Ať již jako in-house právníci, nebo ve státní správě, kde se podmínky za poslední roky výrazně zlepšily. Práce v advokacii má svá obrovská pozitiva, ale i specifika. My však věříme, že na trhu je stále dost talentovaných lidí se zájmem o advokacii, nicméně celkově jich je určitě méně než dříve a je potřeba neustále inovovat a hledat cesty, jak je získat.

Zvyšující se nároky klientů vs. work-life balance. Jak se vám daří skloubit stále zvyšující se požadavky klientů a náročnost výkonu advokacie s požadavky právníků na vyvážený work-life balance?
Co se týká našich lidí a našeho byznysu, velmi dobře si uvědomujeme, že advokacie je primárně o lidech – je to ta největší hodnota, kterou máme, a je klíčové, aby u nás lidé byli spokojení. Cestou pro zajištění udržitelnosti je podle nás jednoznačně průběžná vzájemná komunikace a zpětná vazba, která probíhá v rámci mentorského systému a na řadě dalších individuálních, ale i skupinových platforem. S ní je úzce spjata vysoká míra individualizace nastavení spolupráce, v rámci které se snažíme respektovat specifické požadavky a nastavení každého člena týmu. Kromě toho podporujeme naše lidi i školeními, mimo jiné i v oblasti duševního zdraví a work life balance. Z naší zkušenosti tento přístup není v rozporu s klientskými požadavky, ale naopak přispívá ke stále vyšší kvalitě našich služeb.

Máte pevně stanovené klíče na určení flexibilní kompenzace (bonusů), např. získání práce v určitém objemu, počet odpracovaných hodin atd.?
Naše kancelář si zakládá na datech a jejich analýze a tento přístup se promítá i do bonusových schémat. Ta jsou založena na transparentně definovaných dodatečných odměnách za billing nad target, odměnách za delegaci práce, ale i za správu klientů – tedy za jejich akvizici, projektové řízení práce a fakturaci. Bonusy vyplácíme pravidelně měsíčně, případně maximálně kvartálně, a věříme, že i díky nim patří naši právníci k nejlépe ohodnoceným na trhu.

Přečtěte si také