Zdá se totiž, že výherkyně v době vyhlášení zakázky neplnila předem stanovené podmínky, což může nyní jen díky ad hod udělení výjimky Ministerstva zdravotnictví ČR. Testy by nadto nemusely být vhodné pro danou cílovou skupinu, v jejíž prospěch byla zakázka v první řadě vypsána. Se zjištěním přišla redakce investigativního Deníku N.
Ve věci nyní probíhá správní řízení z iniciativy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zakázka, jejíž výsledek byl vyhlášen koncem letošního července, požadovala plnění v podobě dodání 4,2 milionu antigenních testů od konkrétního čínského výrobce Genrui Biotech. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) z účastníků tendru vybrala právě obchodní společnost Batist Medical, která ale dle zjištění Deníku N v době podání přihlášek předepsané podmínky nesplňovala. ÚOHS poté zahájil šetření na základě podnětu jednoho z neúspěšných účastníků výběrového řízení.
„Je to klasický konkurenční boj firem. Ať to posoudí ÚOHS. Za nás proběhlo vše podle nastavených podmínek a na základě toho naše komise vybrala výherce,“ vzkázal Deníku N ředitel SSHR Pavel Švagr. Ohradil se navíc proti veškerým výtkám proti průběhu tendru, který jeho úřad připravoval. Dle jeho slov šlo ale pouze o administrativní agendu, kterou SSHR zajišťovala pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zahájení správního řízení deníku potvrdil i tiskový mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
V podnětu, který mají novináři Deníku N k dispozici, jsou údajně napadány hlavně dvě podezřelé okolnosti. Batist Medical v době podání přihlášky prokazatelně nesplňovala stanovené podmínky – to jí bylo umožněno až v momentě, kdy s ní bylo po vyhlášení vítěze zahájeno správní řízení o udělení výjimky v gesci Ministerstva zdravotnictví, která garantuje využívání konkrétních testů i k samotestování. Ze zadávací dokumentace přitom vyplývalo, že uchazeči musí disponovat certifikátem o samotestování vydávaným Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) nebo onou výjimkou Ministerstva zdravotnictví, která ovšem byla udělována pouze do června 2021.
Problémem je, že se ministerstvo zdravotnictví samo zavázalo tyto podmínky po 30. červnu nadále neudělovat. Jedinou možností, jak ověřit způsobilost testů k samotestování, tak zůstávají certifikáty SÚKL nebo laboratoří schválených přímo Evropskou komisí. Podle Pavla Švagra byla Batist Medical výjimka ministerstva zdravotnictví už udělena. Podle předchozích vyjádření plánoval resort zahájit správní řízení s jakýmkoliv výhercem. Buď, jak buď, ze zadávací dokumentace nic takového nevyplývá.
Nejde ale o jedinou podezřelou okolnost. „V manuálu v němčině je výslovně uvedeno, že sady jsou určeny k použití pro osoby od 18 do 75 let. Z toho a contrario vyplývá, že testy nejsou vhodné k testování, natož pro samotestování dětí,“ cituje Deník N z podnětu stěžovatele k ÚOHS. Vítězné testy by tudíž vůbec nemusely být vhodné pro užívání dětmi. Splnění této podmínky bylo v rámci výběrového řízení přitom dokazováno pouze prostřednictvím podepsaného čestného prohlášení o vhodnosti pro děti ve věku pět let a více. Pavel Švagr ale potvrdil, že takové prohlášení v rámci tendru podáno bylo. Vítězná firma tak dokonce možná vědomě podala úřadu lživé informace.
Deník N píše, že se snažil získat i vyjádření představitelů resortů zdravotnictví i školství, a stejně tak společnosti Batist Medical. Ve všech případech bohužel neúspěšně. Monika Vystavělová, mluvčí Batist Medical, s médiem údajně komunikovala naposled koncem července, kdy na dotazy uvedla, že v této fázi nemá k výběrovému řízení co dodat.
•
