Pro pochopení trochu zamotanějšího příběhu dávno zkrachovalé značky, které se svého času dívala světová konkurence v oblasti světelných zdrojů na záda, se musíme vrátit do nechvalně proslavených devadesátých let minulého století.
TESLA – státní podnik
Píše se rok 1992 a sloučením několika výrobců světelných zdrojů vzniká v Československu významný producent „světla“ pod značkou TESLA. Má k dispozici výrobní kapacity v pražských Holešovicích, Ústí nad Labem, Jablonci nad Nisou, Brně a Králíkách. K tomu provozní jednotky na dalších šesti místech v republice, ubytovací a rekreační objekty. A hlavně! Disponuje vývojovým oddělením, díky kterému vyrábí technologicky nejnáročnější světelné zdroje, což v té době nedokázali nezvládnout ani evropští giganti typu Osram, Philips Lightning nebo GE Lightning. Technologický náskok si udržuje i díky výchově kádrů ve vlastním středoškolském odborném středisku. Jen pro ilustraci, TESLA dokáže vyrobit od žárovek s mimořádnou trvanlivostí, přes světelná zdroje pro letecký provoz až po zboží pro atomové elektrárny či náročnou lékařskou techniku. K tomu otevřený a léta budovaný přístup na žádané východní trhy. To vše má ale vydržet už jen několik let.
Privatizace „českou cestou“
Rozsáhlý převod státních firem do soukromých rukou neminul ani TESLU. První pokus v roce 1994 ještě nevyšel, ale o dva roky později proběhne privatizace takzvanou „českou cestou“. Manažeři tehdejší TESLY si založili novou společnost TES PRAHA, a. s., a za bezmála 900 milionů korun TESLU pod tehdejším názvem TESLAMP Holešovice odkoupili. Rovných 843 milionů korun přitom získali v rámci privatizačního úvěru od České spořitelny, která byla jedinou financující bankou privatizace TESLAMPu. A tady se už dotýkáme řetězce událostí, které po 25 letech stále straší jeden z největších tuzemských bankovních domů, kterému jde nejen finance, ale především o reputaci a dobrou pověst. V případu, kde stovky rodin přicházely o živobytí a práci, se rozhodně nechovala v rukavičkách. A navíc je ve hře spor o více jak 7 miliard korun. Což je pro zajímavost více jak 80 % jejího loňského zisku. A to už stojí za pozornost.
O co vlastně šlo. Ještě v polovině devadesátých let to byl celkem běžný model privatizace. Vedení státního podniku založilo akciovku, půjčilo si peníze od banky a odkoupilo státní podnik. Bylo přitom každému jasné, že závazky z úvěru bude stejně splácet ze svých kapacit původní státní podnik, pokud mu na to budou stačit síly. Mnohdy nestačily a šlo vlastně jen o jednoduché přelévání peněz ze státních bank do soukromých rukou v naději, že zrozený soukromý podnik bude rázem konkurence schopný a udrží zaměstnanost.
TESLA, nebo přesněji společnost TESLAMP Holešovice, ale skutečně měla na to, aby tato očekávání splnila. Možná i proto se Česká spořitelna pustila do financování operace v době, kdy se už otevřeně mluvilo o tom, že tento styl privatizace, kdy kupní cenu fakticky zaplatí privatizovaný podnik nebude nadále možný. Novela Obchodního zákoníku, která to zakazuje, vstoupila v platnost v roce 1997 a právě tu Česká spořitelna v případě společnosti TESLAMP Holešovice porušila.
Konec snů
Společnost TES PRAHA, a. s., která TESLAMP Holešovice ovládla, začala přímo z účtů TESLAMPu zasílat splátky úvěru. Následně z pokynu České spořitelny TESLAMP uzavřel smlouvu o převzetí dluhu z úvěrové smlouvy. Do té doby dynamickou společnost ale začaly splátky v podstatě nezaviněného úvěru postupně táhnout ke dnu. Došlo to tak daleko, že Česká spořitelna musela v rámci účetní operace přeúvěrovat původní privatizační půjčku společnosti TES PRAHA, a. s., novým devizovým úvěrem. Jenže nový úvěr neposkytla už privatizační společnosti TES PRAHA, a. s., ale rovnou TESLAMPu. Z původního příjemce privatizačního úvěru společnosti TES PRAHA, a. s., se jediným, zásadním dlužníkem stala samotná společnost TESLAMP Holešovice, a. s. A aby toho nebylo málo, začaly v roce 1999 přípravy na privatizaci samotné České spořitelny a stát, který banky zahraničním kupcům ochotně očistil od špatné úvěrové minulosti, převedl i dluh TESLAPMPu do někdejší České konsolidační agentury. Tento „očistný“ proces, který svým způsobem zahladil historii mnoha úvěrových podvodů divokých devadesátek za stovky miliard, by byl na samostatnou knihu, ale vraťme se ke značce TESLA do roku 2021.
TESLAMP v konkursu
Společnost TESLAMP Holešovice, a. s., krátce po převzetí závazků Českou konsolidační agenturou skončila v konkursu. Krátce předtím skončila v konkursu i druhá společnost TES PRAHA, a. s.
Byť České spořitelně TESLAMP prokazatelně splatil podstatnou část privatizačního úvěru a přes 300 milionů inkasovala od České konsolidační agentury, přihlásila se do konkursu TES PRAHA jako největší věřitel s více méně fiktivní pohledávkou přesahující jednu miliardu korun, o níž tvrdila, že se jedná o nesplacený privatizační úvěr v plné výši (!!!) zajištěný nemovitostmi TESLAMP Holešovice. Takto dezinformovala i ČKA (i z tohoto důvodu, aby nedošlo k pochybnostem ohledně odkupu rizikových pohledávek za TH), která pak byla nucena svým jednáním kopírovat aktivity ČS.
Díky této fabulaci si ČS zajistila přímý vliv na konkursní řízení TES PRAHA, který jako fiktivní věřitel aktivně blokovala více jak 15 let. Díky tomu se TH ke svým nemovitostem již nikdy nedostal, ačkoliv ze svého uhradil převážnou většinu cizího dluhu. Nemovitosti byly prodávány z konkursní podstaty TES PRAHA, a to opět za přímé kontroly ČS.
Prokazatelná ztráta České spořitelny z celé transakce je přitom reálně 225 milionů korun. Ne, není to bagatelní částka, ale ani z daleka nejde o pohledávku za miliardu, kterou dlouhá léta celý konkursní proces blokuje TESu a TESLAMPu. A pokud by skutečně chtěla hrát podle not teoretické nejvyšší ztráty, pak by do svého účetnictví měla zařadit opravné položky za více jak 7 miliard korun. Na tolik se totiž vyšplhala hodnota soudního sporu s konkursním správcem TESLAMPU. Jenže to by akcionářům mateřské Erste Group výrazně klesl zisk a to jsou, na rozdíl od zaměstnanců kdysi věhlasné TESLY, lidé, na jejichž penězích záleží.
A co na to investoři České spořitelny? Ve výročních zprávách se totiž o tomto sporu nedočtou. Je otázkou, zda banka neuvedením významného sporu ve výročních zprávách neporušuje povinnost poskytovat věrný a poctivý obraz o finanční situaci společnosti…
•
