V rámci rozpočtových úspor škrtla česká vláda v resortu zdravotnictví
14 miliard korun původně plánovaných na navýšení plateb za státem hrazené pojištěnce. Jak velký problém to z hlediska hospodaření zdravotních pojišťoven může být?
Deklarovaná úprava nastala změnou příslušného zákona, takže platby budou snížené. Pokud hovoříme o úhradách péče za zbytek letošního roku, do jeho konce pokryjí tyto náklady zdravotní pojišťovny ze svých rezerv. Otázkou zůstává, co bude v příštích letech.
Už letošek bude víc než náročný, neboť první disproporce v úhradách na něj byla daná vyhláškou vydanou s navýšením 18 miliard korun bez ohledu na dohodu zdravotních pojišťoven s poskytovateli zdravotní péče. Snížení dohodnuté platby za státem hrazené pojištěnce je poslední ranou finančním rezervám pojišťoven. Otázkou je, zda vzhledem k aktuální uprchlické vlně z Ukrajiny toto rozhodnutí nebude revokované.
Dva roky s koronavirovou pandemií znamenaly zátěž pro české zdravotnictví – odkládaná péče, nutnost zvýšených úhrad za pandemickou péči, přetížení personálu. Nejsou požadavky zdravotnických odborů na zvýšení peněz do českého zdravotnictví oprávněné?
Pandemie napnula možnosti našeho zdravotnického systému na maximum. Na druhé straně šlo za uplynulé dva roky do systému zdravotní péče obrovské množství finančních prostředků, a to i v situaci, kdy poskytování zdravotní péče stagnovalo.
O finanční zdraví českých nemocnic se tedy neobáváte?
Nesouhlasím s tím, že by české nemocnice byly finančně vyčerpané dvouletým bojem s pandemií. Jsou bezesporu vyčerpané z mimořádného pracovního nasazení, nikoli však finančně. Mimořádné bonifikace, plošné kompenzace a finančně pokryté odměny zdravotnickému personálu navýšením plateb v celém odvětví zásadně změnily výsledky hospodaření prakticky všech tuzemských nemocnic.
To lze doložit na všech dostupných ukazatelích. Těžko najdete nemocnici, jejíž hospodaření je v červených číslech. A to se nebavíme o nákladech na očkování a testování. Odvrácenou stranou jsou finanční rezervy zdravotních pojišťoven, které míří k vyčerpání.
Očkování mělo být tečkou za pandemií. Vývoj z přelomu roku však ukázal, že tomu tak není a že není zárukou před onemocněním. Vaše pojišťovna ho vždy podporovala. Nebyla to chyba?
Určitě ne. Přestože se očkování nestalo zárukou proti onemocnění, snížilo, a to významně, těžký průběh nemoci včetně počtu úmrtí na ně. I proto na očkování v roce 2022 pojišťovny plánují vydat 2,1 miliardy korun a podporují ho. Výrazně skeptičtější jsem k jiným protiepidemickým opatřením. I když na první pohled stojí antigenní testování několik desítek korun, celkově jde o obrovskou finanční zátěž s velmi diskutabilním efektem.
Josef Diessl, generální ředitel VoZP ČR
Za testování na covid-19 jen za leden a část února 2022 zaplatí zdravotní pojišťovny skoro 3,5 miliardy korun. Hlavní objem představují náklady na plošné antigenní testování u zaměstnavatelů a PCR testy, které jsou plošně hrazené bez indikace ke konkrétnímu onemocnění. S ohledem na úsporná opatření si takové vysoké výdaje pojišťovny nebudou moci dovolit.
Jedním z argumentů, proč neomezovat finance do českého zdravotnictví, je údajné „dohánění“ odložené zdravotní péče.
Objem poskytnuté zdravotní péče v covidovém období se v letech 2020 a 2021 lišil.
Zatímco v roce 2020 stagnoval nebo se i mírně snížil, objem plateb se prakticky nezměnil a v důsledku pandemie dokonce narostl. V roce 2021 však poměrně značně meziročně narostl objemu výkonů a ještě víc úhrad.
Případné výpadky odkladných a plánovaných výkonů nyní pojišťovny pečlivě mapují. Z prvních dat se ukazuje, že v roce 2021 zásadně neklesl objem zdravotní péče v hlavních medicínských oborech, snad s výjimkou mírného poklesu operací totální endoprotézy (TEP) a katarakty.
Takže se neobáváte nedostatku financí k úhradě odložené zdravotní péče?
Neobávám. Zásadně však nesouhlasím s jakoukoli plošnou kompenzací, protože k ní není důvod. V řadě nemocnic dokonce počty výkonů narostly. Jejich případné snížení bylo navíc již plně kompenzované vysokou úhradou. Konkrétní výkony pojišťovny nyní pečlivě u jednotlivých poskytovatelů bilancují. Některé individuální výpadky asi bude třeba dohnat, ale současně není možné platit za tuto péči dvakrát.
Jaké by měly být výdaje Vojenské zdravotní pojišťovny?
Pandemie významně ovlivnila hospodaření všech zdravotních pojišťoven. Celkové náklady v souvislosti s ní dosáhly v roce 2021 u všech zdravotních pojišťoven 62 miliard korun. To je ohromující číslo. Jedna věc jsou přímé náklady na covid-19 a druhá ostatní doprovodné toky v podobě plošných kompenzací, zvýšených úhrad, případně úhrad za neposkytnutou péči.
Vojenská zdravotní pojišťovna za rok 2021 zaplatila a ještě zaplatí v přímých nákladech za péči spojenou s covidem-19 více než 2,3 miliardy korun. Meziroční nárůst plateb za péči v nemocnicích činil 16,9 procenta mezi roky 2020 a 2019 a 16,6 procenta mezi roky 2021 a 2020. V absolutních částkách vzrostly náklady nemocnic z 9,47 miliardy v roce 2019 na 12,91 miliardy korun v roce 2021.
S čím počítáte pro letošní rok?
Plánované náklady na covid-19 na rok 2022 činily 700 milionů korun, ale kvůli rozhodnutí vlády o plošném testování z jeho počátku je zřejmé, že nebudou stačit a budou překročeny. Celkově pojišťovna počítala ve zdravotně pojistném plánu na rok 2022 s deficitem 428 milionů korun, který bude pokryt z rezerv vytvořených v minulých letech. Na základě nových skutečností – snížení platby státu na úroveň roku 2021 a očekávané zvýšení nákladů v souvislosti s koronavirovou pandemií – překročí deficit jednu miliardu korun. Co bude dál, se uvidí.
•
