Můžete v kostce popsat, čím se vaše společnost zabývá?
Specializujeme se na mezinárodní obchod s vojenským vybavením, materiálem a municí pro ozbrojené složky. V praxi to znamená, že podle požadavků zákazníka – kterým je například Armáda ČR a další ozbrojené složky – připravíme projektový návrh na vybavení zbraněmi, taktickým vybavením, municí a střelivem a následně zajistíme kompletní dodávku, včetně výcviku a servisu. Historicky jsme se pod značkou CZ Export, která se po akvizici amerického Coltu skupinou České zbrojovky v roce 2021 přejmenovala na Colt CZ Defence Solutions, podíleli například na dodávkách 27mm munice pro letouny JAS-39 Gripen nebo na kompletním přezbrojení Armády ČR ručními granáty. Naší hlavní filozofií bylo vždy usilovat o vzájemné propojení a spolupráci českých firem se zahraničními partnery.
Česká armáda dostane nové tanky a bojová vozidla pěchoty (BVP), probíhají také jednání o nákupu nových stíhacích letounů. Není podle vás příliš ambiciózní provést tolik změn najednou?
Pořizování nové techniky pro naše vojsko je stoprocentně správným krokem, a to nejen z důvodu současné bezpečnostní situace, ale také dlouhodobého podfinancování. Nepochybuji o tom, že to ministerstvo obrany, respektive Armáda ČR zvládne. Kromě techniky samotné ale musíme obměnit i logistické a vyzbrojovací principy, jež se stále opírají o využití staré a nemoderní munice bez programovací jednotky. Laicky řečeno – v době chytrých telefonů bychom měli pro naši armádu zajistit i chytrou munici.
Co si pod pojmem chytrá munice můžeme představit?
Uvedu příklad na munici pro BVP, ale prakticky stejný princip platí i pro munici do tanků nebo houfnic. Bavíme se o takzvané programovatelné KETF (Kinetic Energy Time Fuze) munici, která je založená na extrémně vysoké rychlosti a kinetické energii fragmentů střely, díky níž je až devětkrát účinnější než „hloupá“ munice v provedení HE (High Explosive). Zde pak nastupuje jednoduchá matematika – pokud je něco devětkrát účinnější a efektivnější, potřebujete toho devětkrát méně. Skladujeme to na devětkrát menší ploše, což není zanedbatelný faktor v situaci, kdy došlo v předchozích dekádách k rušení muničních skladů a nové není jednoduché ani levné vybudovat a provozovat. Bojový faktor je pak jednoznačný – který voják by chtěl vystřelit devětkrát a zmizet, nebo raději vystřelit jednou a zmizet?
Má toto řešení i nějaké nevýhody?
Programovatelná munice je zdánlivě dražší – zdůrazňuji slovo zdánlivě. Nesmíme brát v potaz jen pořizovací cenu, ale i náklady na logistiku či uskladnění po celou dobu životního cyklu munice. Když si někdo staví dům, je logické, že se zajímá, co bude za 15 let, a mělo by to tak být i při hospodaření s prostředky státu. Moderní munice jako zmíněná KETF stárne pomaleji, neobsahuje totiž vyjma prachové náplně žádnou trhavinu, protože je založena na extrémně vysoké rychlosti a kinetické energii. Životnost této munice je tak delší a náboj stačí jednoduchým a bezpečným způsobem rozebrat, vyměnit prachovou náplň a střela začíná nový životní cyklus.
Umějí tuto munici vyrobit české zbrojní firmy?
Soběstačnost jednotlivých zemí je z hlediska zbrojní produkce iluze. Konflikt na Ukrajině ukázal, že správnou cestou je mezinárodní spolupráce a zapojení tam, kde máme zkušenosti a know-how, nebo kde toto know-how chceme získat, například formou přenosu technologií. Realita je taková, že Česko nemá kapacity – ať už technologické, nebo personální – mít naprosto soběstačný zbrojní průmysl ve všech segmentech. V případě munice musíme také překonat snahu k návratu ke staré a nemoderní munici, někdy obhajované čistě proto, že to bude rychlé a jednoduché. Tyto tendence budou ve výsledku stát daňové poplatníky obrovskou sumu veřejných peněz, které teď ve státní kase jednoduše nemáme, a naši vojáci získají zastaralou technologii. To jednoduše není dobře.
•