Bezpochyby dobrý úmysl ale podle mnohých nezohlednil situaci některých obcí a měst, kterým by takto neobvykle přísný zákon způsobil zastavení dalšího rozvoje. Kompromis by mohl přinést poslanecký pozměňovací návrh, který novelu zmírňuje a má i podporu Svazu měst a obcí ČR.
Novelu zákona považují jako příliš striktní obce i podnikatelé. „Pokud by výrobci neměli kde postavit sklady při rozšiřování výroby nebo nebude kde vybudovat další prodejní plochy pro nové obyvatele, tak máme problém. Jsem pro přísnou ochranu přírody, ale tyto obce by neměly být zablokované,“ vysvětluje starosta Kolína Michael Kašpar (STAN). Právě Kolín je totiž ukázkovým příkladem jednoho z novelou negativně dotčených měst, neboť leží v úrodném Polabí. Je tak obklopený v drtivé většině půdou I. a II. třídy, na níž by v budoucnu nesměl vyrůst nový sklad, logistické centrum nebo prodejna s rozlohou větší než jeden hektar.

Foto: Shutterstock
S návrhem na řešení proto přichází Kašparův stranický kolega, poslanec Jiří Hájek (STAN). „Zákaz odejmout zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu pro záměr pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než jeden ha neplatí pro území obce, která na svém území nemá možnost umístit takový záměr jinde než na půdě I. a II. třídy ochrany,“ navrhuje v poslaneckém pozměňovacím návrhu. Obec nebo město by tedy měly otevřenou možnost, jak nezastavit svůj potřebný rozvoj. Pojistkou proti nekontrolovatelné výstavbě by bylo poslední slovo ministerstva životního prostředí, které by muselo výstavbu na úrodné půdě schválit.
„Návrh vítám jako rozumný kompromis pro obce, které nemají žádné území ve „trojce“ nebo „čtyřce“,“ konstatuje starosta, který navíc popisuje i vlastní zkušenost z Kolína s přechodem průmyslové výroby do zón v okolí města, včetně související logistiky. Za nových pravidel by sice bylo možné dál v okolí Kolína stavět výrobní haly, ale bez souvisejících skladů a dalšího servisu.
Průlomový rok pro českou krajinu?
Novelu zákona o ochraně půdního fondu na podzim v prvním čtení schválila sněmovna s cílem zastavit výstavbu větších projektů určených pro obchod a logistiku, pokud budou zabírat více než hektar nebo pro fotovoltaické elektrárny na půdě I. a II. třídy. „Příští rok by měl být průlomový pro českou krajinu, díky naší novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by v něm měla nabýt účinnosti, jí do budoucna zaručíme ucelenou ochranu,“ obhajoval na tehdy novelu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Proti návrhu se začaly ozývat některé obce nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu, který upozornil na to, že rozšiřování výroby bez skladů nedává smysl, zároveň poukázal i na současný nedostatek vhodných pozemků pro další výstavbu a varoval před narušením konkurenceschopnosti Česka.
Podle údajů Českého statistického úřadu se zemědělský půdní fond v letech 1999 až 2022 zmenšil asi o 150 hektarů půdy I. a II. třídy ročně právě na objekty určené pro výrobu a skladování. Pro srovnání, ke konci roku 2022 bylo v Zemědělském půdním fondu bezmála 4,2 milionu hektarů (53 procent rozlohy státu), z toho půdy I. a II. třídy je přibližně 1,6 milionu hektarů (necelých 40 procent výměry ZPF). Celková rozloha zemědělské půdy klesla v tomto období o pouhá dvě procenta a rozloha ostatních ploch, včetně těch zastavěných ploch, se zvýšila o necelá čtyři procenta.
Sklady a prodejní plochy se na úbytku ploch orné půdy podílejí pouze 8,6 procenty podle údajů CENIA, za třetinu může těžba surovin a za čtvrtinu bytová výstavba. „Z rozlohy nejkvalitnější půdy by se jednalo pouze o zlomek, který může být životně důležitý pro rozvoj dotčených obcí a tím i pro českou ekonomiku,“ dodává kolínský starosta Kašpar.
•