Nejvýraznější personální obměnou v tomto desetiletí právě prochází Ústavní soud (ÚS). Nedávno se nové role u brněnského tribunálu ujali dva soudci, Josef Baxa a Daniela Zemanová, a akademik Jan Wintr. Čtvrtý, kdo by měl nově obléct „ústavní talár“, je opět soudce, Robert Fremr. Jeho nominaci budou senátoři schvalovat do dvou měsíců. Ještě letos skončí mandát dalším čtyřem soudcům ÚS, včetně předsedy Pavla Rychetského. Čtyři nové soudce bude třeba jmenovat v příštím roce, další dva o rok později.
„Prezident Petr Pavel nominoval na ústavní soudce jednoho teoretika a tři soudce. Nenavrhl zatím například žádného advokáta. V té souvislosti se objevil názor, že osobnostní kvality ústavních soudců jsou důležitější než jejich dosavadní praxe,“ komentuje čtveřici dosavadních kandidátů člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský. Otvírá tím otázky, nakolik pestrý by měl 15členný orgán být a zda je vhodné se dívat i do dalších právnických profesí.
Ilustrace: Vojtěch Velický
„V poslední době se stále častěji ozývají hlasy, které upozorňují na nezbytnost zastoupení lidí z praxe na Ústavním soudu. Doporučil bych proto vzít v úvahu při výběru nových soudců zejména advokáty. Právě tito profesionálové jsou nejčastěji v dennodenním kontaktu s praxí a skrze svou práci se setkávají s širokou škálou problémů, které mohou leckdy uniknout akademické sféře,“ dodává Miroslav Chochola, který provozuje mediální a vzdělávací skupinu Epravo.cz.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila má prezident Pavel zájem o pestré osazenstvo a konsenzuální průběh jeho jmenování. „Prezident vyjádřil ochotu se zhruba v polovině nominací sejít a říci si, zda se naplňují předpoklady, či ne a co si o tom jako zástupci Senátu myslíme,“ řekl Vystrčil v podcastu Politici mezi paragrafy. Do té doby se nechce k „ideálnímu“ složení vyjadřovat. Za klíčový aspekt pak považuje erudici a morální integritu, které nadřazuje i nad požadavek pestrosti, třeba té profesní.
Různorodost nenahradíte
S Vystrčilem částečně souhlasí oslovení zástupci právnické obce. „Kandidáti by měli být konzistentní ve svých postojích, názorech a jednání. Měli by dávat svým životem i znalostmi najevo, že ctí právní stát, ústavu i Listinu základních práv a svobod,“ říká Věra Honusková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Podle Lukáše Trojana z představenstva České advokátní komory je kromě odborné typologie podstatná i ta definující vyjma odborného i obecné názorové ukotvení kandidáta. „Jeho či její názorová orientace v obecném smyslu, tedy v rámci politické, ekonomické či společenské roviny, by proto měla být dopředu veřejně prezentována,“ dodává s tím, že by kandidát na ústavního soudce měl mít především schopnost a odvahu rozhodovat.
Právnička a odborářka Šárka Homfrayová se domnívá, že by ÚS měl být co nejpestřejší, aby odrážel rozdílnou zkušenost veřejnosti s právem a jeho vymáháním. „Tomu by měl odpovídat výběr kandidátů a kandidátek nejen s ohledem na jejich osobní charakteristiky, ale i pracovní a odborné zkušenosti,“ říká. Honusková také klade důraz na věkovou a genderovou různorodost. „To napomůže různorodosti názorů a postojů – jde o různé vidění stejného,“ konstatuje s tím, že je současně důležité dbát na různorodost prostředí, z nichž kandidáti vycházejí. „Ústavní soudci by měli pocházet jak z justice, tak z advokacie a akademické sféry. Existuje ale řada dalších právních profesí, které odrážejí různé potřeby, zkušenosti a praxi. Ke všem těmto aspektům by se při výběru toho, kým Ústavní soud doplnit, mělo přihlížet,“ dodává Homfrayová.
Přesný návod není
Podle advokáta Lukáše Trojana by z hlediska právní kompetence měl být ÚS složen ze tří skupin právníků. „Třetinu by měli tvořit soudci, třetinu právníci s advokátní zkušeností a třetinu právníci s akademickou zkušeností. Toto základní členění by ale mělo být narušeno výjimkami právníků z jiných právních prostředí či politiky,“ říká s tím, že současně není nutná výlučná příslušnost k jakékoliv právní profesi. „Je zcela obvyklé, že soudci, advokáti i další právnické profese mají poměrně často akademickou zkušenost a přednášejí v různých pozicích právo na právnických fakultách. Naopak s ohledem na dominantně stížnostní agendu Ústavního soudu jsem skeptický k většímu počtu teoretiků s čistě vědeckou či akademickou zkušeností,“ dodává.
Odlišně vidí „ideální složení“ bývalá ústavní soudkyně Vlasta Formánková. „Na Ústavní soud napadají ročně tisíce stížností, zejména ve vztahu k rozhodování soudů. Počet nápadů na zrušení částí či celých zákonů je výrazně menší, ale nápad kopíruje parlamentní a politické poměry. Touto optikou viděno bych považovala za potřebné obsadit soud většinou soudci. Neměli by ale chybět ani advokáti a akademici, ke kterým bych připojila i pár právníků a politiků,“ říká a vzpomíná na druhou dekádu soudu, ve které působila. „Obdivovala jsem skladbu soudu, kdy každý ústavní soudce přinášel svou autentickou zkušenost téměř ze všech oblastí práva a odlišné postavení při jeho interpretaci a aplikaci,“ dodává s tím, že pestrost pro ni znamená doplnění o zajímavé osobnosti, které mohou být kontroverzní.
Opomíjení advokáti
Jak naznačil Michal Žižlavský, pro českou advokacii je zásadním tématem obsazení ÚS také svými zástupci. „Praxe ukazuje, že ti, kdo se domáhají ochrany svých základních práv a svobod, netouží po příliš formalistickém a akademickém hlídači ústavnosti. Proto mezi ústavními soudci mají být významně zastoupeny respektované osobnosti s advokátní praxí. Stejně jako je tomu v jiných vyspělých zemích,“ říká a připomíná, že advokáti podávají všechny ústavní stížnosti. „Mají největší zkušenosti s reálnými problémy lidí a firem, které se domáhají ochrany svých práv před Ústavním soudem,“ dodává.
Advokátka Lucie Hrdá, která se mimo jiné dlouhodobě věnuje domácímu a sexualizovanému násilí, by na ÚS doporučila více žen a advokátek. „Advokáti systematicky napravují chyby orgánů činných v trestním, správním a civilním řízení a mají přímou zkušenost s dopadem nespravedlnosti na jejich klienty. Ta je pro ústavního soudce zásadní,“ říká. A Miroslav Chochola uzavírá: „Jsou to advokáti, dělníci práva, kteří jsou tím nejlepším zdrojem informací o každodenní realitě právního světa.“
Kdo na Ústavní soud?
Týdeník Euro oslovil 30 zástupců právnické obce z různých profesí, aby v anonymní anketě doporučili osobnosti, jež by měly doplnit Ústavní soud. Patří mezi ně jak zástupci justice a advokacie, tak akademické nebo neziskové sféry. Z justičních osobností zmiňují například soudce Nejvyššího soudu Romana Fialu, který dříve působil jako jeho místopředseda. „Zatím jsou sice navrhovaná jména skvělá, ale funkcionářská a jen z oblasti veřejného práva. Proto by neměl zapadnout respektovaný civilní soudce, jako je Roman Fiala,“ stojí v jedné z odpovědí. Další navrhovanou osobností je místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková, soudce dvora EU Jan M. Passer nebo předsedkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivana Hrdličková.
Advokátní stav v odpovědích zastupuje nejčastěji Monika Novotná, místopředsedkyně České advokátní komory. Ta je s dalšími možnými kandidáty prezidenta Pavla zmiňována i veřejně. „Spolu s dalšími skvělými advokáty, jako jsou Irena Schejbalová nebo Tomáš Sokol, jde o názorově ukotvené osobnosti, které vždy hájily práva a svobody bez ohledu na vlastní riziko či prospěch. Jsou to právně kompetentní osoby s odvahou rozhodovat,“ stojí v odpovědi. Respondenti by na ÚS doporučili také Lucii Hrdou nebo místopředsedu České advokátní komory Petra Tomana, který po sametové revoluci působil jako poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění.
Z akademického prostředí respondenti zmínili například odbornici nejen na ústavní právo z pražské právnické fakulty Helenu Hoffmanovou. „Má za sebou více než 15 let praxe na Ústavním soudu, takže by se nemusela ,učit‘ řemeslo ústavního soudce. O lidských ani odborných kvalitách není sporu,“ stojí v odpovědi. Dalšími navrhovanými je Barbora Havelková z Oxfordské univerzity nebo poradce prezidenta Jan Kysela, a to „kvůli jeho uvážlivosti, přemýšlivosti a respektu k právnímu státu a hodnotám“.
Mezi návrhy nechyběli ani zástupci dalších právnických profesí. Ústavní soud by podle oslovených expertů měla doplnit například bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nebo právníci a právničky se zkušenostmi z neziskové sféry. „Jde zejména o odborníky věnující se azylovému a migračnímu právu,“ uvádí jedna odpověď. Respondenti zmínili také ředitelku organizace In Iustitia Kláru Kalibovou, a to „kvůli neústupnosti, dodržování zásad, pochopení, že minulost ovlivňuje přítomnost i budoucnost, a respektu k lidskému životu a důstojnosti“. Zmíněn byl také poslanec Marek Benda nebo prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová, která se věnuje energetice.
•
