Editorial

Už je to více než dekáda, kdy Petr Fiala vstoupil do reálné, ostré politiky. Emeritní rektor Masarykovy univerzity se v květnu 2012 stal ministrem školství. Nastupoval do úřadu po jurodivém Josefu Dobešovi, jenž v dresu „véček“ napáchal v resortu pěknou paseku, takže učitelé, akademická obec i mnozí voliči-rodiče viděli v klidném, přemýšlivém profesoru politologie vítanou změnu. Uklidnění, racionalitu – a také vhled do řešených problémů.

Středočeské Líbeznice jsou třítisícová obec, pár kilometrů za severní hranicí Prahy, nelišící se na první pohled od jiných satelitů v okolí metropole. Úhledně opravená radnice, jeden supermarket, jedna čerpací stanice s automyčkou, kostel na návsi a pár restaurací. Pro rodiče menších potomků je asi nejznámější atrakcí místní muzeum kouzel, jež vybudoval iluzionista Pavel Kožíšek.

Je to pořád stejné: když přijde krize, objeví se velké problémy, těžko si zvykáme, že něco nejde, že se něco zadrhlo, natož abychom byli připraveni rychle s tím něco udělat.

Brejlovec, Žehlička, Pershing, Kyklop, Eso, Zátopek, Vectron, Elefant, Panter, Pendolino, Hydra, Katr. Pokud nejste fanouškem železnice, nebo dokonce šotoušem (jak se označují fanoušci kolejové dopravy), asi vám zmíněné přezdívky vlaků a lokomotiv moc neřeknou.

Jako by to byla probouzející se královna.

Už je to neuvěřitelných třicet let, kdy irská kapela U2 vydala svoje osmé studiové album. Jmenuje se Zooropa, stejně jako úvodní píseň. Hned v jejím začátku zazní slavný slogan „Vorsprung durch Technik“, náskok či pokrok díky technologiím, který od roku 1971 užívá německá automobilka Audi (a posledních dvacet let na něj drží i ochrannou známku).

Stavební spoření se v prvních porevolučních letech stalo jakýmsi symbolem nového svobodného světa. Obliba tohoto finančního produktu se šířila spolu s vyprávěním (dnes by se řeklo s narativem) o vlastním bytě či domě.

Vedení středočeských Neratovic se před časem rozhodlo postavit ve městě zbrusu novou polikliniku.

Je to hodně dávno, bezmála čtvrt století, ale dokážete si vzpomenout, co jste dělali v pondělí 26. října 1998? Zkusím vám ono poslední říjnové pondělí připomenout ve formě zápisu několika tehdejších událostí:

„Kintera, Kintera. Co mi to jen říká?“ Umělci Krištofu Kinterovi, jednomu z nejnadanějších výtvarníků jeho generace, se podařilo uspět: stal se brandem, známou značkou, která je tak nějak povědomá i laikům, kteří se o moderní umění nezajímají.

Už není cesty zpět, říká v titulním rozhovoru tohoto čísla Zdeněk Sobotka, zakladatel společnosti Solek, která rozvíjí solární technologie po celém světě a konečně se také vrací se svým podnikáním domů.

Slovensko je věčným zrcadlem Česka, dvojčetem, ve kterém se chceme i nechceme vidět.

Tak jsme jim to znovu spočítali. V aktuálním vydání týdeníku Euro vám přinášíme žebříček nejbohatších Čechů a Slováků, dříve označovaný jako Top miliardáři. Letmý pohled na žebříček naznačuje, že elita česko-slovenského byznysu nestrádá, naopak miliardáři v loňském roce, který lze označit přinejmenším jako hodně nestabilní, výrazně zhodnotili své jmění. Stovka nejbohatších úhrnně rozšířila svůj majetek o 463 miliard na více než 2,6 bilio­nu korun.

Kousek od dálnice D8, asi deset kilometrů od Mělníka, leží obec Vraňany. Typická středočeská vesnice, kterou v posledních letech proslavila místní jahodárna. Každé léto do malé obce dennodenně proudí dlouhé štrúdly aut lidí, kteří do Vraňan směřují na samosběr jahod, případně na nákup čerstvých plodů na místní farmě.

Jednou z výhod pozdní doby, ve které žijeme, je fakt, tedy nejen pocit, že tu už všechno bylo. Pro všechno, co se děje, máme historické vysvětlení, dějinnou paralelu či poučení nebo moudrost, kterou lze po­užít i v nových souvislostech. Nic už nemůže tak úplně překvapit, všechno už tu bylo a jenom se v novém převleku vrací.