Evropská komise odhaduje, že v nich dnes v EU pracuje přes 28 milionů lidí a do roku 2025 by to mohlo být 43 milionů. Platformy totiž přinášejí jedinečnou výhodu. Nabízejí nové pracovní příležitosti s nízkými vstupními požadavky lidem, kteří vyhledávají flexibilitu: studenti, lidé, kteří nemohou nastoupit do práce na plný úvazek, ti, kdo pracují na částečný úvazek a chtějí si vydělat více nebo lidé vyloučení z běžného trhu práce.
V Bruselu se nyní dostávají do rozhodující fáze jednání o unijní směrnici, jež stanoví konečné znění zákona i to, jak budou moct lidé v Evropě v příštích letech využívat flexibilní pracovní příležitosti nabízené digitálními platformami.
Společnost Wolt vždy podporovala regulaci práce prostřednictvím platforem a aktivně k ní vyzývala. Proč? Jsme přesvědčeni, že může vyjasnit pravidla týkající se OSVČ a zlepšit tak situaci pracovníků online firem, například vhodnějším přístupem k sociální ochraně nebo větší transparentností v případě algoritmického managementu (firma k řízení využívá algoritmů). Jasný právní rámec navíc poskytne podnikatelskou jistotu a vyrovná podmínky hospodářské soutěže.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Politici si musí uvědomit, že neexistuje jednotný model práce prostřednictvím digitálních platforem, ale je jich řada – liší se přístupem pracovníků k pracovním příležitostem či stupni flexibility. Ve Woltu se mohou kurýři svobodně rozhodnout, kdy, kde a jakým způsobem pro nás chtějí doručovat. Mohou si vybrat, které doručení přijmou a kterou zásilku nikoli. Mohou dokonce pracovat pro jiné společnosti, včetně konkurenčních. Jsem přesvědčen, že tento model ukazuje rozdíl mezi zaměstnaneckým poměrem a samostatnou výdělečnou činností.
Loňský průzkum Copenhagen Economics provedený v 15 zemích EU ukázal, že více než polovina kurýrů by si v případě nemožnosti doručování hledala jinou flexibilní práci nebo začala podnikat. Flexibilita je totiž hlavním důvodem, proč kurýři spolupracují s digitálními platformami. Většina kurýrů jí dává přednost před pevným pracovním poměrem. Téměř 70 procent by se jí nevzdalo ve prospěch fixních směn, i kdyby to hypoteticky znamenalo vyšší příjem.
Tato zjištění potvrzuje i nedávná studie, kterou jsme si nechali v Česku zpracovat. Až 89 procent partnerských kurýrů si přeje, aby jim jako OSVČ směrnice umožnila svobodně si vybrat, kdy a pro koho budou pracovat či jaké úkoly přijmou. Celých 77 procent by ocenilo, kdyby jim směrnice poskytla lepší ochranu a výhody, jako je úrazové pojištění včetně náhrady za ušlý příjem.
Snažíme se spolupracovat s politiky na změnách, které by platformám umožnily nabízet lepší ochranu a výhody, aniž by se vystavovaly riziku změny klasifikace a ovlivňovaly flexibilitu, které si naši partnerští kurýři nejvíce cení. Osvědčené postupy známe z jiných zemí – v Norsku za samostatně výdělečně činné kurýry odvádíme sociální pojištění, v Estonsku jsme jim schopni z hrubého výdělku odečíst daň z příjmu, pojištění pro případ nezaměstnanosti, důchod a vše odvést státu.
Jsme připraveni v celé Unii, a samozřejmě i v Česku, spolupracovat s politiky a všemi zúčastněnými stranami na dalším vylepšení podmínek pro OSVČ, které pracují prostřednictvím digitálních platforem. V ideálním případě na základě silné směrnice EU, která tuto problematiku řeší.
Laurin Sepoetro, manažer vztahů s vládami, Wolt
•
