Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nejistota ohledně dodávek vyhnala ceny téměř na 130 dolarů za barel. Když však trh viděl, že problémy s globálními dodávkami ropy neexistují, cena od června předchozího roku do června letošního roku výrazně klesla. Rekordní globální poptávka a výrazné snížení produkce ze strany zemí OPEC+ ve spojení s politickou nestabilitou na Středním východě však vrátily ducha 100 dolarů za barel zpět. To může naznačovat, že boj s inflací ještě zdaleka není u konce.
OPEC+ již dříve omezil produkci, ale při výrazném poklesu cen se rozhodl zasáhnout. V dubnu se celý rozšířený kartel rozhodl snížit svůj produkční cíl o něco málo přes milion barelů denně. Stojí za zmínku, že v té době se mnoho zemí kartelu ještě snažilo zvýšit těžbu po počátečních škrtech během pandemie covidu-19. Trh byl k účinku tohoto opatření skeptický, takže teprve po dalších škrtech v červnu se ceny začaly odrážet ode dna.
Během léta pak Saúdská Arábie oznámila další dobrovolné snížení o milion barelů za den a Rusko snížilo vývoz o 0,3 milionu barelů. Obě tato opatření byla prodloužena do konce letošního roku. Trh dříve očekával deficit dva miliony barelů za den do konce roku, ale nyní je jasné, že tento deficit může být ještě vyšší. Takto masivní deficit byl naposledy zaznamenán v letech 2007 až 2008, kdy se ceny vyšplhaly téměř na 150 dolarů za barel. Tehdy ovšem nabídka nedokázala držet krok s rostoucí poptávkou, zatímco nyní je nabídka uměle omezena.
Ilustrace: Vojtěch Velický
V letošním roce jsme dlouhodobě sledovali nižší ceny ropy než v minulém roce, což přispělo k rychlému omezení inflace. Avšak v září se situace obrátila a ceny ropy se vyšplhaly až o 15 procent výše než před rokem. Tento trend by mohl dlouhodobě znamenat výrazný nárůst v rámci spotřebitelského koše a opětovné oživení inflace. Nicméně na začátku října, s končící motoristickou sezonou a vysokými cenami, jsme začali zaznamenávat pokles poptávky v USA, podobně jako v roce 2008. Ceny ropy na tento trend zareagovaly silným poklesem z maxima 96 dolarů za barel ropy Brent na cenu blížící se 84 dolarům. (Minulý pátek už ale cena překročila 93 dolarů za barel.)
Aktuální konflikt mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás však cenám ropy zasadil další ránu. Přestože Izrael není vývozcem ropy, konflikt by mohl ovlivnit Írán, který denně těží okolo tří milionů barelů a vyváží zhruba 1,2 milionu barelů. Írán je navíc strategicky umístěn v blízkosti Hormuzského průlivu, kterým proudí čtvrtina světové poptávky po ropě. Jakékoli zapojení Íránu do konfliktu by představovalo obrovskou nejistotu pro trh s ropou a mohlo by vyhnat ceny až do trojciferných čísel.
Vzpomeňme na rok 1973, kdy podobný konflikt způsobil skokový nárůst cen ropy. Ten rok je dodnes známý jako doba ropných šoků a dvou inflačních vln. Tehdy však probíhala válka mezi Izraelem a sousedními arabskými zeměmi, která měla na světovou produkci ropy výraznější dopad. Od té doby se také změnila poptávka po ropě, nyní nejsme svědky tak dynamického růstu jako v době ropných šoků. Situaci podobnou té z roku 1973 pravděpodobně již nezažijeme, avšak její mírnější verze by se klidně mohla objevit.
Následující období se tak bude vyznačovat vysokou volatilitou a nejistotou, ale cena by mohla zamířit i na nižší úrovně, a to v případě obnovení produkce OPEC, nižšího než očekávaného růstu HDP nebo již zmíněné nižší poptávky, jejíž počátky jsme zaznamenali tento měsíc.
Marek Nemky, analytik XTB
•
