Největší operátor v Evropě tak reaguje na vyjádření spolkové vlády i německých médií, ve kterých naznačují, že existuje riziko, že by zahraniční dodavatelé zejména z Číny mohli být v určitých případech schopni vstupovat do sítě a manipulovat s ní. Představitelé společnosti ale zdůrazňují, že v souvislosti s 5G jsou uplatňovány nejvyšší možné bezpečnostní standardy, a že software pro network management je důsledně oddělen od všech dalších sítí, kterých operátor využívá.
Společnost Deutsche Telekom, která je největším poskytovatelem telekomunikačních služeb v Evropě, ujišťuje, že network management software od čínské technologické společnosti Huawei nepředstavuje pro 5G mobilní síť v Německu bezpečnostní riziko. Představitelé firmy se ohradili i vůči nařčením, že tuto síť nejsou schopni adekvátně spravovat za současného zajištění vysokých bezpečnostních standardů. Diskuzi navíc v minulém týdnu vyostřil i eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který označil čínské společnosti Huawei a ZTE za vysoce rizikové dodavatele.
Foto: Shutterstock
To je stanovisko, se kterým Deutsche Telekom jasně nesouhlasí. „Ta diskuse není o tom, zda je konkrétní anténa kritickou součástí sítě, nebo ne. Podle německé legislativy to tak není, a tím se řídíme,“ prohlásil Timotheus Hötgess, generální ředitel Deutsche Telekomu, ve svém proslovu na konferenci Federace německého průmyslu. „Pokud se Německo rozhodne zakázat veškeré čínské součástky, tak dobře. V takovém případě uděláme samozřejmě vše proto, abychom těmto požadavkům vyhověli,“ ohradil se dál proti rétorice Evropské unie.
Hötgess také připomněl, že Deutsche Telekom již v kritickém jádru sítě komponenty od čínských dodavatelů nahradil systémy od společností Ericsson a Mavenir. Vyhověl tak požadavkům německé legislativy, která uznává, že tato opatření jsou dostatečná pro to, aby ochránila německou telekomunikační infrastrukturu před jakýmkoliv ohrožením ze zahraničí. Deutsche Telekom momentálně pomocí součástek od Huawei zajišťuje 5G připojení pro bezmála 95 % německého obyvatelstva. Dosahuje toho pomocí více než 80 tisíc antén instalovaných v přibližně 24 tisíc lokacích.
„Do živých systémů nejsou instalovány žádné aktualizace, jejichž funkčnost a bezpečnost by předtím nebyla důsledně ověřena v testovacím prostředí,“ zdůraznil Stephan Broszio, tiskový mluvčí Deutsche Telekomu, pro německý portál Golem.de. Rozptýlil tak pochybnosti, že by ze strany dodavatelů mohlo docházet k manipulaci s německou mobilní sítí na dálku, což by v extrémních případech mohlo vést až k jejímu kolapsu. Podle operátora je ale vzdálený přístup do sítě nemožný – i v případě, že jsou v ní využity komponenty od těchto zahraničních dodavatelů.
„Systémy pro network management jsou striktně odděleny jak od internetu, tak od interní komunikační sítě Deutsche Telekom, která sama o sobě funguje ve vysoce zabezpečeném prostředí. Přístup do této sítě má jen několik málo prověřených zaměstnanců, vzdálený přístup ze strany výrobců komponent není možný,“ vysvětlil Broszio. Zároveň podotkl, že společnost ani teď, ani v minulosti nemusela v souvislosti s Huawei řešit žádné bezpečnostní problémy ani důvodná podezření, že by k nim mělo dojít. To se týká jak jednotlivých komponent, tak softwaru pro network management.
Ty jsou před jejich instalací do sítě naopak podrobovány přísným bezpečnostním opatřením. Broszio potvrdil, že jednotlivé součásti softwaru jsou skladovány v několika lokacích a procházejí náročným testováním před tím, než jsou aktivně začleněny do administrativní sítě. Stejný přístup operátor uplatňuje i v případě systémových aktualizací. Bezpečnost je navíc zajišťována i kontinuálním aktivním monitoringem zmíněných systémů.
Němečtí telekomunikační operátoři jsou v posledních měsících pod silným tlakem zejména ze strany médií. To vede ke zvýšenému zájmu veřejnosti o bezpečnostní standardy, které operátoři zejména ve vztahu k dodavatelům z Číny uplatňují. Určitá část německojazyčných médií se staví vyloženě do protičínských pozic. Stephan Broszio je přesvědčen, že tato radikalizace německého tisku je kontraproduktivní a znemožňuje jakoukoliv objektivní debatu o využívaných technologiích.
Podle Timothea Hötgesse by to navíc mohlo ohrozit německý mezinárodní obchod. „Věřím, že doporučení Evropské komise není moudré, protože máme povinnost udržovat vzájemné závislosti mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Pokud zakážeme čínskou anténu, bude to mít dopad na další odvětví, jejichž představitelé se momentálně snaží prodat své produkty právě do Číny,“ varoval s tím, že Čína je jedním z největších obchodních partnerů Německa, od kterého odebírá především automobily a strojírenskou techniku. Podle dat spolkového ministerstva zahraničí objem obchodů s Čínou v roce 2022 dosáhl výše 300 miliard euro.
Evropská unie i německá média tak ať vědomě, či nevědomě navazují na doktrínu tzv. čistých sítí, jejímž hlavním představitelem byla bývalá americká administrativa pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa. Podle Trumpa a jeho ministra zahraničí Mika Pompea lze za čisté považovat jen takové sítě, ve kterých jsou instalovány pouze komponenty severoamerického, japonského nebo evropského původu. Tento koncept byl v minulosti kritizován kvůli jeho rasistickým konotacím.
•
