AI: Skvělá budoucnost, nebo katastrofa?

Mezi lidmi z oblasti vývoje umělé inteligence, jejímž centrem je San Francisco, se používá výraz P(doom), což je termín pro pravděpodobnost, že umělá inteligence je pro lidstvo existenčním rizikem. Odhady se liší, ty nejčernější přesahují deset procent. Je to málo, nebo hodně?

Když si představím, že moje děti mají pravděpodobnost i menší než deset procent, že zemřou rukou umělé inteligence, chce se mi to rychle zastavit. Tak jak to stálo v prvním otevřeném dopise, v němž Elon Musk, Steve Wozniak a více než tisíc dalších vyzvali k zastavení nekontrolovatelného vývoje umělé inteligence. Necelý měsíc staré prohlášení o jedné větě, které vydala nezisková organizace CAIS, zase dává umělou inteligenci na úroveň jaderné války.

Ilustrace: Vojtěch Velický

Člověka napadne, že ti, kdo podepisují otevřené dopisy a prohlášení, mají možnost odstoupit a zastavit vývoj AI, ale to se neděje, naopak se často předhánějí, kdo bude rychlejší, přestože jedním dechem říkají: „Pozor, vyvíjíme něco, co může ohrozit existenci lidstva.“ Sam Altman (CEO OpenAI), který je ze všech šéfů firem, jež vyvíjejí AI, nejviditelnější, se přihlásil k myšlence, že regulace je nezbytná. To je naprosto odlišné chování, než jaké známe třeba od firem provozujících sociální média, jež se dlouhodobě regulaci vyhýbají.

Reálně se tedy řeší, že vyvíjíme něco, nad čím možná ztratíme kontrolu a může nás to zničit. Touha po poznání je větší než riziko katastrofy. Proto je třeba podporovat diskusi o umělé inteligenci a její regulaci. Zároveň je však evidentní, že umělá inteligence přinese do našich životů úžasné nové věci, zlepšení a pokrok.

Velké obavy vyvolává rychlost zlepšování modelů a v některých případech se AI chová nepředvídatelně a není jasné proč. Největší ohrožení proto tkví ve ztrátě kontroly. Chtělo by se říct, že přece všechno, co se týká počítačů, jde vždycky nějak vypnout, v nejhorším prostě vytáhnout kabel ze zásuvky. Ale co když to nepůjde? Umělá inteligence je schopná nezávislého rozhodování, může si prostě poradit, třeba i najmout žoldáky, jak to známe z války na Ukrajině. Zní to ujetě, ale opravdu není jasné, co se může stát.

Umělá inteligence jde napříč obory a vedle automatizace se jedná zejména o schopnost predikce a nezávislého rozhodování. Očekává se velký přínos ve vědě, ale i v běžném životě, jako jsou hlasoví asistenti; významné vylepšení medicíny, budeme mít služby a produkty šité na míru – třeba zdravotní plán, fitness trenér, jídelníček, datový tarif, cestovní pojištění a mnoho dalších služeb, které vy­užíváme. Také automobily s autonomním řízením, nové způsoby zábavy jako hudba vytvořená umělou inteligencí, literatura, hry, umění, herní a herecké postavy, nové způsoby práce.

Často se mluví také o tom, že umělá inteligence ohrožuje lidstvo tím, že nahradí některé pozice. Panují obavy, že nástup AI způsobí masivní propouštění lidí, což povede k nepokojům a ohrožení systémů, ve kterých žijeme. Adopce umělé inteligence podle všeho bude probíhat pomaleji, než bychom si mysleli, a bude probíhat postupně.

Vypadá to, že umělá inteligence půjde směrem, který nastínil Microsoft, když oznámil, že na některé pozice v back office již nebude najímat nové lidi. Takže určité profese prostě postupně zmizí a první na řadě by mohly být ty, které nemají velkou přidanou hodnotu, typicky kde se jen informace z jednoho místa přenášejí na druhé.

Gabriela Teissing, CEO Creative Dock

Přečtěte si také