Jak se postupuje, když v případě smrti neexistuje závěť, dědická smlouva ani jiný institut?
Postupuje se podle zákona, který dědice rozděluje do šesti dědických tříd. Většinou majetek přechází na dědice z 1. třídy, kam patří manželky a manželé a děti. Ti si pak dědictví dělí stejným dílem. Pokud se ale nenajdou dědicové podle zákonných pravidel v 1. třídě, majetek přechází na dědice z 2. třídy a tak dále. V praxi může mít zákonná posloupnost zásadní důsledky pro rozložení rodinného majetku.
Například jaké?
Máte třeba jediného syna. Je úspěšný, nabyl významnou část rodinného majetku a stará se o něj. Zatím se neoženil a nemá děti. Už rok žije v domácnosti společně s partnerkou, kterou jste viděli jen párkrát. Kdyby se stalo neštěstí a syn po sobě nenechal závěť, dědí podle zákona podstatnou část rodinného majetku právě partnerka. Mnoho lidí si také neuvědomuje, že když mají s partnerem děti, ale nejsou manželé, není pozice druhého partnera optimální a zabezpečená. Dědictví prakticky výhradně přechází na děti.
Jak tedy takovým situacím předcházet?
Základem je alespoň sepsání závěti, ideálně před notářem, kdy odpadá riziko ztráty a otázky pravosti. Závěť lze ale odvolat či změnit a dědicem ustavit kohokoli jiného. Větší míru jistoty tak může dát dědicům dědická smlouva. Je možné jmenovat i správce pozůstalosti. U jednotlivců s větším majetkem jsou pak vhodnější instrumenty typu nadační a svěřenské fondy nebo řešení v rámci family office.
•
