Jaká bude v důsledku trendu snižování úrokových sazeb, který nastolila nejen Česká národní banka, cena peněz a kam je nejlépe investovat? Zažije nemovitostní trh oživení? Jaká bude situace na pražské burze? Vyplatí se financovat své podnikání dluhem, nebo equitou (spekulací)? Kde hledat příležitosti mezi riziky a jaké možnosti mají exportně orientované firmy? To byly některé z otázek, na které hledali odpovědi účastníci byznysové snídaně týdeníku Euro, která se uskutečnila 25. dubna v restauraci Green Table Lounge.
Česká ekonomika a nemovitosti
Úvodního slova se zhostil ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal, který v současnosti působí v akademické sféře na ČVUT a Anglo-American University in Prague. Makroekonomickým pohledem se zamyslel nad současnou ekonomickou situací jak v Česku, tak v Evropě a ve světě.
„Českou ekonomiku bych viděl z hlediska toho, jak je zapojena do mezinárodního obchodu a jakým způsobem u nás fungují trhy. Tady bohužel nemám příliš dobrou zprávu. Máme ekonomiku, která má v zásadě plnou zaměstnanost, což zpravidla všichni chceme. Jenže s plnou zaměstnaností obvykle bývá spojován docela slušný hospodářský růst, což bohužel nevidíme,“ zhodnotil Lízal kondici české ekonomiky. „Patrně tedy máme strukturální problémy a můžeme se bavit o tom, zda jsou krátkodobé, nebo dlouhodobého charakteru,“ dodal.
Zleva moderátor setkání a redaktor týdeníku Euro Jan Palička; Martin Slaný, DRFG; Lukáš Žáček, ZDR Investments
Situaci na trhu s nemovitostmi společně zhodnotili Martin Slaný ze společnosti DRFG a Lukáš Žáček z nemovitostního fondu ZDR Investments. „Základním gamechangerem letošního roku je snižování sazeb ze strany ČNB. To bude determinovat vývoj trhu jak rezidenčních, tak komerčních nemovitostí. Dojde k oživení celkové investiční aktivity na nemovitostním trhu, který se prakticky zastavil,“ řekl Slaný. „Co se týče cen nemovitostí, lze očekávat, že porostou v krátkém období poměrně svižným tempem. V delším období bude růst pokračovat, ale nečekal bych takovou dynamiku jako v letech dejme tomu 2015 až 2021,“ odhadl Slaný.
Lukáš Žáček z vlastní praxe poukázal na to, že odvětví komerčních nemovitostí, konkrétně retailových parků, je stabilní a z investorského pohledu v zásadě i poměrně konzervativní a bez větších potíží přežilo jak období covidu, tak vysokých úrokových sazeb. „Jiná situace byla v komerčním nemovitostním sektoru, pokud se bavíme o kancelářských prostorách. Ty to měly obrovsky těžké jak za covidu, tak i teď kvůli ESG pravidlům,“ uvedl Žáček.
K cenám rezidenčních nemovitostí Slaný dodal, že nemáme nedostupné bydlení, ale nedostupné nové vlastnické bydlení v centrech největších měst. „To, že si někteří lidé nebudou moci dovolit vlastnit nemovitost v centru města, to tak nadále bude. Nicméně to je všude na Západě úplně běžné,“ okomentoval situaci Slaný s tím, že pokud chce stát problém pomoci řešit, neměl by suplovat roli developerů, ale uvolnit přeregulovaný trh.
Slaný s Žáčkem se shodli, že pro české investory je vhodné nesoustředit se jen na Česko, ale řešit investice do nemovitostí i v zahraničí. „V zahraničí vidíme příležitost, jelikož v českém prostoru je již dostatek subjektů, které si mohou dovolit investovat v zahraničí přímo bez nutnosti tak činit přes subjekt místní. Kvalitní zahraniční partner, kupříkladu developer, je stále důležitý,“ shrnul svůj pohled Žáček.
Příležitosti a vhodné formy
O problematice opportunity investment (nevšední investiční příležitosti) promluvil Juraj Krúpa ze společnosti AJ Investments. „Naše strategie je poměrně jednoduchá – snažíme se najít hodnotu tam, kde ji trh momentálně nevidí. Cílíme na zhodnocení, které je řádově několikanásobné,“ řekl Krúpa s tím, že na to, aby investor správně odhadl, zda má riziková investice potenciál stát se atraktivní investiční příležitostí, je potřeba se v daném případě velmi dobře vyznat.
„Příkladem je naše investice do společnosti Activision Blizzard, předního herního developera. Nákup proběhl při přehnané reakci trhu kvůli žalobě na jednoho ze zaměstnanců za sexuální obtěžování,“ popsal Krúpa konkrétní příklad úspěšné opporturnity investice. A dodal: „Akcie šly nakoupit za 60 dolarů, o pár měsíců později přišel Microsoft s nabídkou odkupu za 95 dolarů za akcii. Zásadním důvodem, proč jsme do toho šli, bylo, že tento segment máme velmi dobře zmapovaný, a věřili jsme, že se investice vyplatí. Bez toho by to nešlo.
Juraj Krúpa, AJ Investments
Zakladatel investiční skupiny Natland Tomáš Raška rozebral problematiku vhodných forem financování společností. „Takzvané junk bondy jsou problém, který celkově trhu moc na důvěryhodnosti nepřidává. Jde o princip, z mého pohledu je tu spousta byznysů, které by se neměly financovat dluhem, což dluhopis je, a slepá důvěra v to, že až budou dluhopisy splatné, otočím je a někdo si je koupí, je nesmysl. To není investice, ale sázka,“ zhodnotil situaci Raška s tím, že řešení nevidí v regulaci, ale v apelu na osobní odpovědnost podnikatelů i investorů.
„To je absolutní základ. Abych si mohl nabrat dluh, musím mít cash flow a vědět, jak ho splácet. My dospěli do modelu, kdy dluh je equita, lidé s ním pracují ve spekulativních obchodech naprosto bez business case. Jdete do banky, tam vám nedají, tak jdete na trh a tam přesvědčíte někoho, kdo tomu nerozumí. To je ta absence odpovědnosti,“ dodal Raška.
Pražská burza a EGAP
Obavy z možného vývoje situace na pražské burze v souvislosti s děním kolem windfall tax rozptýlil její generální ředitel Petr Koblic. „Současné dění kolem daně z mimořádných zisků a burcování minoritních akcionářů ČEZ jako nejsilnějšího titulu na ní nemůže zásadně burzu jako takovou ovlivnit. Děláme tu z toho show, ale i z pozice prezidenta Evropské federace burz mohu říct, že v relevantním světě to téma vůbec nerezonuje. Kdyby se z podobných věcí měli investoři zásadněji hroutit, burzy v zemích typu Maďarska už neexistují,“ řekl Koblic s tím, že evropský kapitálový trh sice je v krizi, ale rozhodně nikoli kvůli sektorovým daním.
Michal Pravda, EGAP
„Česká burza si v evropském srovnání stojí dobře. Za uplynulých pět let přivedla patnáct firem na start a čtyři na hlavní trh. V Nizozemsku byl počet IPO za loňský rok nula, v Paříži to byla jedna firma, navíc z Bermud,“ zhodnotil kondici české burzy Koblic.
Na závěr dopoledního setkání popsal zástupce ředitele odboru pojištění vývozních úvěrů a investic Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Michal Pravda možnosti českých exportně orientovaných firem. „Jedna věc jsou zahraniční investice českých firem v zahraničí a druhá investice uskutečněné v Česku českými vývozními firmami. My jako státní firma chceme, aby české firmy expandovaly a měly mezinárodní konkurenceschopnost,“ řekl Pravda.
A optimisticky uzavřel: „V loňském roce jsme podpořili rekordní vývoz v objemu 68,9 miliardy korun. To je druhý nejlepší výsledek od vzniku EGAP v roce 1992. Rekordně vysoký zájem exportérů o pojištění je způsoben chutí firem investovat a vysokou mírou rizika ve světě. Doufám, že tento trend se podaří udržet.“
•
