HDP si podržel růst i v prvním čtvrtletí letošního roku, jak potvrzují čerstvá data Českého statistického úřadu. Podle předběžného odhadu se HDP v prvních třech měsících letošního roku zvýšil meziročně o 0,4 a mezičtvrtletně o 0,5 procenta. Jde o nejsilnější mezikvartální růst za osm čtvrtletí. Česká ekonomika se tedy pomalu nadechuje a letošní rok by mohl být již ve znamení jejího oživení.
První kvartál ukázal, že hnací silou růstu české ekonomiky bude letos spotřeba domácností. Růst optimismu mezi spotřebiteli potvrzuje ostatně také index jejich důvěry v ekonomiku, který se v dubnu zvýšil již počtvrté v řadě a dostal se nad svůj dlouhodobý průměr 100 bodů. Podíl respondentů očekávajících zhoršení ekonomické situace v Česku se snižuje již čtyři měsíce po sobě. Klesají i obavy domácností z růstu nezaměstnanosti. Obavy z růstu cen jsou mezi českými spotřebiteli nejnižší od prosince roku 2009.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Nepochybně na to má vliv klesající inflace, která se přiblížila inflačnímu cíli České národní banky. Březnová dvouprocentní inflace je na nejnižší úrovni od prosince 2018 a i díky tomu po dlouhé době rostou reálné příjmy domácností. Pokles inflace má i další pozitivní efekt: pro domácnosti není již tak atraktivní držet vysoké úspory na bankovních účtech, a proto pozvolna začínají preferovat spotřebu nad spořením. Míra úspor se sice stále pohybuje na dlouhodobě vysoké úrovni (ke konci roku vzrostla na 19,4 procenta), ale to se v důsledku poklesu úrokových sazeb změní a část nakumulovaných peněz skončí v kasách obchodníků.
Větší ochota domácností utrácet je pro českou ekonomiku zásadní. Pomalu se již začíná projevovat v tržbách maloobchodu. K očekávanému zlomu ve vývoji maloobchodních tržeb došlo v prosinci, kdy byl poprvé zaznamenán meziroční růst po dlouhých devatenácti měsících poklesu.
Tahounem růstu české ekonomiky tak bude i v dalších měsících především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru. Na zahraniční poptávku, jež hrála v minulosti důležitou roli, se spoléhat nemůžeme. Na vině jsou vedle přetrvávajících problémů dodavatelských řetězců, trpících napjatou geopolitickou situací, i potíže našeho tradičního obchodního partnera – Německa. Jeho ekonomika v loňském roce vykázala nejnižší růst ze všech velkých zemí eurozóny. Navíc podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) se letos HDP Německa zvýší pouze o 0,2 procenta, podle odhadu německé vlády pak o 0,3 procenta.
I proto česká vláda staví svou aktuální prognózu růstu našeho hospodářství na domácí poptávce. Podle ministerstva financí by se měl HDP v letošním roce zvýšit o 1,4 procenta. MMF je však ohledně české ekonomiky pesimističtější a čeká růst o 0,7 procenta. Jedno je však jisté, česká ekonomika se v následujících měsících konečně – jako poslední země EU –
dostane na předcovidovou úroveň a začne růst.
Petr Kymlička
partner Moore Czech Republic
•
