NFRD, směrnice o nefinančním reportingu z roku 2014, zavázala velké společnosti ke zveřejňování informací o jejich činnosti v různých oblastech. Cílem bylo zajistit transparentnost a pomoci investorům posoudit vliv firem na životní prostředí i společnost jako celek. CSRD nahrazuje tuto směrnici od ledna 2023 a přidává nové prvky s důrazem na zveřejňování daleko většího množství „nefinančních“ informací, zejména v sociální oblasti, nebo strategií a cílů v otázce ochrany klimatu a lidských práv.
Čímž se dostáváme k poslední zkratce, ESG, což jsou začáteční písmena tří hlavních oblastí, na které se upírá největší pozornost: E jako „environment“, kam spadá vše od ekologické bezpečnosti přes udržitelnost až po uhlíkovou stopu, S jako „social“ řešící společenskou odpovědnost firem nejen v otázce vlastních zaměstnanců, ale i širší komunity, a G jako „governance“, celkové řízení firmy s ohledem na její transparentnost či protikorupční opatření.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Fenomén ESG nespadl z „legislativního nebe“. Tlak na zavádění standardů, díky nimž se budou firmy chovat odpovědně jak k přírodě, tak ke společnosti a nakonec i samy k sobě, vychází zdola, přímo z tržního prostředí, přičemž hlavními nositeli trendu bývají nadnárodní firmy či úvěrové společnosti. Na rozdíl od dřívějších dob se dnes investoři nesoustřeďují již jen na ekonomický kalkul s vidinou maximálního profitu a nejkratší návratnosti, ale mnohem více zvažují i dlouhodobější udržitelnost. Peníze jsou stále na prvním místě, ale zároveň jde také o to si první místo co nejdéle udržet.
Na tento trend logicky reaguje stát, Evropská unie i národní vlády, legislativci, regulátoři… Zdravě a transparentně fungující podnikatelské prostředí je hlavním pilířem „kritické infrastruktury“. Jen to soukolí administrativního aparátu, jehož ambicí je řešit vše do detailů, není vždy nejrychlejší. Evropské standardy pro CSRD, které budou muset ještě projít „parlamentním kolečkem“, než se transponují do národních legislativ, měly být dle původního plánu vydány v říjnu tohoto roku. Počátkem dubna ale vyšlo oznámení, že se jejich vydání zpozdí a že se – bez udání bližšího termínu – odsunuje až na příští rok.
Co to bude znamenat pro české firmy? Vlastně nic tak zásadního, protože na nefinanční reportování by se měly začít připravovat co nejdříve, nejlépe už teď. Ať již tato povinnost bude platit od roku 2025, nebo až o rok později, bude se CSRD nakonec týkat všech subjektů, které mají více než 250 zaměstnanců a roční čistý obrat přesahující v přepočtu 40 milionů eur nebo bilanční částku roční rozvahy více než 20 milionů eur. A posléze i těch ještě menších.
Největší problém bude na začátku – než firmy „naskočí do systému“, než si zjistí všechny informace a nastaví si způsob získávání požadovaných dat, aby z nich mohly poté sestavit nezávisle ověřitelnou zprávu. Existuje řada mezinárodních standardů, díky jejichž zavedení plní firmy již dnes požadavky v rámci ESG, ať již jde o environmentální stopu, energetický management, nebo transparentní a sociálně odpovědné fungování společnosti, ale mnoho dalších v rámci nové legislativy CSRD přibyde. Nicméně právě proto by si již nyní měly firmy začít sestavování těchto reportů „nanečisto“ zkoušet.
Ostatně už dnes musejí mnohé i menší firmy plnit požadavky svých odběratelů na nefinanční reportování. Přináší jim to ve finále nejen nové obchodní příležitosti, ale třeba i finanční úspory z efektivnějšího využívání energií. A teď budou mít navíc díky možnosti nezávislého ověření dat ze svých zpráv jasný důkaz, že se snaží opravdu chovat ve všech oblastech ESG co možná nejodpovědněji a nepraktikují takzvaný greenwashing, lakování skutečnosti nazeleno.
Eva Kolářová, projektová manažerka a auditorka GDPR společnosti TÜV SÜD Czech
•
