Vyhrnout rukávy, odpustit si levárny

Číslo 21 je pro řadu lidí šťastnou číslicí. Na jednadvacet se hraje známá karetní hra Oko bere. Matematik a miliardář Karel Janeček dokonce tvrdí, že 21 je číslem celého našeho vesmíru. A jednou z podmínek, které si klade při výběru firem, do nichž hodlá investovat, je dvacet jednička v názvu.

Rok 2021 se bezpochyby stane přelomovým i v české demokracii. Přesně po sto letech od svého založení v karlínském Národním domě vypadli komunisté z Poslanecké sněmovny. Neřešme názvy (ostatně mezi KSČ a KSČM je rozdíl jen v „přidané“ Moravě), ale rudou a často zločineckou ideologii, kterou v Československu a Česku komunisté šířili celé století. V řadě rodin, postižených komunistickou perzekucí, se v sobotu 9. října slavilo. To, co nezvládla rodící se demokracie na přelomu let 1989 a 1990 vyřešit zákazem komunismu, letos rozhodli voliči. Že své hlasy přesunuli k hnutí ANO, je zřejmé a z pohledu seniorů – v kterých Andrej Babiš vzbudil falešný pocit, že on jediný se postará o trvalý růst jejich důchodů – i trochu pochopitelné.

Ilustrace: Richard Cortés

Jakkoli dopadly parlamentní volby pro demokratické koalice nad očekávání dobře, je třeba doslavit a vrhnout se do práce. Vláda Petra Fialy bez ohledu na to, zda vznikne za měsíc, nebo za půl roku, přebere zemi v dost zbídačeném stavu. Rekordní schodky státního rozpočtu, rozbujelá a stále víc žádající státní správa, dramaticky rostoucí inflace, alarmující vzestup cen elektřiny, plynu i dalších energetických komodit. To je jen zlomek problémů, které bude muset nová vláda řešit. Vůbec bych se nedivil, kdyby si Andrej Babiš při sledování volebních výsledků zlomyslně odfrkl: „Alespoň, že jim to nechávám rozdrbané.“

Přestože je startovní pozice nového kabinetu víc než komplikovaná a jména některých zmiňovaných ministerských nominantů vzbuzují rozpaky, nová vláda nemá jinou možnost, v zájmu zachování současné formy demokracie, než uspět. Racionálně uvažující volič neočekává zázraky, chce vidět poctivě odvedenou práci pro svou zemi. Naopak by novým ministrům rozhodně neodpustil klientelismus a korupci.

Z výsledků voleb, především pak vzestupů zakroužkovaných kandidátů, jasně vyplývá, že středopravicový volič dokáže ocenit práci politika pro obec, město či kraj. A předpokládá, že podobně pomůže zlepšit centrální vedení země. Vlastně je to očekávání jednoduché: vyhrnout rukávy, odpustit si levárny a makat. Samozřejmě že politika není takto naiv­ně banální, ale běžný volič nemá čas ani chuť detailně hodnotit politiky, chce vidět postavené dálnice, funkční policii, rozhodného ministra zdravotnictví, který jednoduše vysvětlí covidová opatření, a především mít pocit, že se politik věnuje problémům běžných lidí.

Pokud by nová vláda neobstála, nebo kdyby Petr Fiala dokonce připustil nějaké nemorální jednání ve svém kabinetu, přineslo by to konec tradiční demokracie v českém parlamentu a dramatický vzestup populistů. Příklady Věcí veřejných, hnutí ANO, Přísahy nebo nacionalisticky vyhraněných partají typu SPD ukazují, že stále větší část národa věří jednoduchým proklamacím a hlavně penězům, které jim populisté slíbí.

Analýze voleb a budoucího vývoje věnujeme značnou část nového Eura. Pokud jste si ho koupili v trafice, dostali jste k časopisu i ročenku Top Amazing Places (předplatitelé ji získají v příštím měsíci). Jsem rád, že po roční odmlce jsme se s Eurem vrátili ke spolupráci s tímto tradičním partnerem. Snad vás inspiruje k výběru nějaké vysněné dovolené. Přeji vám krásný podzim a inspirativní čtení.

Přečtěte si také