Lidí na Zemi přibývá a s tím vyvstává otázka, jak jim zajistit dostatek potravin, aniž by to ohrozilo život generací následujících. Dnes hojně skloňovaný termín udržitelnost ale může znamenat mnohé. Zeptali jsme se předních firem z potravinářství a maloobchodu, jak vidí svůj obor za deset let. Vesměs předpovídají řadu výzev a změn, z nichž některé znějí poměrně futuristicky. Zatímco nadnárodní koncerny jsou více vizionářské, domácí výrobci projevují konzervativnější přístup.
Houby, kaktusy, řasy
Jestli v něčem převládá shoda mezi globálními hráči, je to příklon k rostlinným potravinám. „Umím si představit, že náš jídelníček se bude proměňovat z pohledu skladby – méně často maso, větší zastoupení luštěnin. Jeho součástí se pravidelně stanou rostlinné nápoje jako další varianta k mléku a mléčným výrobkům,“ říká manažerka udržitelnosti v české pobočce společnosti Nestlé Martina Šilhánová. Pravděpodobně podle ní vzniknou i různé superpotraviny, ale pestrost v jídle nevymizí. „Na amarouny nevěřím,“ dodává Šilhánová.
Podobnou vizi nabízí další globálně působící firma – Unilever, ale jde v ní ještě dál. „Velmi sázíme na potraviny budoucnosti, nazýváme je Future 50 – chutné potraviny, které mají srovnatelně menší dopad na životní prostředí a vyšší nutriční hodnotu než to, co většina lidí v současnosti jí. Příkladem je zelenina (špenát, dýňové listy, kaktusy, řeřicha, moringa…), luštěniny, semínka, ořechy, houby (enoki, maitake…), alternativní obiloviny (špalda, quinoa, divoká rýže) a rostlinné zdroje bílkovin,“ vyjmenovává mluvčí Unileveru pro Česko a Slovensko Lucie Kotalová. Seznam těchto 50 potravin budoucnosti je globální, důležité je ale podle ní využívat ty, co se pěstují lokálně a jsou kulturně relevantní pro daný region.
Rostlinnou stravu považuje z hlediska udržitelnosti za budoucnost také vedoucí CSR projektů ve společnosti Lidl Česká republika Eliška Froschová Stehlíková. „Ale samozřejmě ještě uslyšíme i o hmyzích produktech, uměle pěstovaných řasách nebo umělém mase, které vzniká pomocí kultivace živočišných buněk namísto porážky zvířat,“ dodává. Každopádně předpovídá, že obchodníci budou muset přijmout strategie vedoucí mimo jiné ke zvyšování podílu rostlinných produktů v sortimentu. I další velký hráč na maloobchodním trhu Kaufland podle CSR manažera tuzemské pobočky Petera Chalupianského očekává, že rostlinné produkty se budou těšit větší oblibě díky stále se rozšiřující nabídce. „Nicméně v zájmu vyváženého stravování neočekáváme výraznější ústup od potravin živočišného původu,“ dodává Chalupianský.
Zdrženlivě se k důrazu na rostlinnou stravu staví domácí hráči. Přední český producent potravin Agrofert podle mluvčího Pavla Heřmanského nepovažuje trend „plant based food“ za zcela správný nejen z pohledu fyziologických potřeb člověka, ale i z hlediska zemědělství, které by bylo bez živočišné výroby zcela odkázáno na umělé hnojení. Ředitel obchodu, marketingu a nákupu největší tuzemské mlékárny Madeta Jan Teplý pak považuje stravu postavenou na rostlinných produktech za slepou uličku. „Nejudržitelnější potraviny jsou ty nejjednodušší, které jsou s námi přirozeně, dlouhodobě, pokud možno lokálně, v co nejmenší možné úpravě a dobře zabalené, aby zbytečně nepodléhaly zkáze a nevyhazovaly se. Takže za mě potravina budoucnosti není ani tak potravina, kterou bychom neznali, ale ta, se kterou začneme zacházet rozumněji, střídměji a s větším respektem k životnímu prostředí,“ říká.
Hmyzí reaktor a věčně zelená pole
Soulad panuje v důrazu na lokální produkci a zkracování dodavatelských řetězců, aby se potraviny nepřevážely přes půl planety. „Regionální přístup přispívá ke snižování uhlíkové stopy, neboť nedochází ke zbytečné přepravě zboží napříč Evropou či světem. Zároveň pomáhá zajišťovat potravinovou soběstačnost a bezpečnost. S ohledem na současná geopolitická rizika, ale například i zkušenosti s pandemií covidu-19 si uvědomujeme, že půjde o stále významnější téma,“ podotýká Heřmanský z Agrofertu.
Dalším fenoménem bude cirkulární ekonomika, tedy využívání odpadů jakožto vstupů dalších výrob a boj s plýtváním, které je přes dosavadní snahy stále enormní. Zatímco skoro každý desátý člověk na světě trpí podvýživou, zhruba 31 procent potravin se ročně vyhodí, vyplývá ze statistik a odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství. „Jako velmi rozumné mi přijde zaměřit se na snížení plýtvání potravinami a efektivní využívání potravinářského odpadu. Ať už mluvíme o hybridním zemědělství, návratu ke kořenům, nebo o hmyzích reaktorech, kde hmyz z nestravitelných částí potravin vyrobí kvalitní bílkovinu, která se dá následně využít k výživě, například i lidské. To je jeden z mála opravdu udržitelných stylů,“ soudí Teplý z Madety.
Za nezužitkované potraviny ovšem nesou do velké míry zodpovědnost spotřebitelé, které je třeba vzdělávat. To je jedna z velkých výzev na cestě k udržitelnosti. „Často je naším úkolem měnit mindset zákazníků. Například je naučit, že i křivá zelenina nebo potraviny s blížícím se datem spotřeby jsou v pořádku nebo že je normální, když při zavíračce nenajdou kompletní nabídku čerstvě rozpečeného pečiva,“ říká Eliška Froschová Stehlíková z Lidlu.
Foto: Shutterstock
Změny, které doba od odvětví žádá, se neobejdou bez spolupráce všech článků dodavatelského řetězce. Zásadní je přitom role zemědělství, které by mělo zajistit udržitelné zdroje surovin pro výrobu potravin. Už dnes přitom čelí dopadu klimatických změn, které ovlivňují výnosy plodin. Aby obstálo i do budoucna, bude podle Martiny Šilhánové z Nestlé třeba transformace z intenzivního k udržitelnějšímu, například regenerativnímu hospodaření. Za pravdu jí dává generální ředitel společnosti Carboneg Václav Kurel: „Zemědělská půda je v současné době velmi přetěžována, neumí čelit přibývajícím výkyvům počasí a díky intenzivnímu zpracování ztrácí svoje přirozené schopnosti. Proto jsem přesvědčený o tom, že bude regenerativní zemědělství za deset let mainstream, a to nejen u nás.“ Principem je podle něj využití síly fotosyntézy rostlin a jejich symbiózy s půdní mikrobiologií, při které dochází k ukládání uhlíku v půdě. Výsledkem je zdravější a úrodnější zemina, která nechává místo hnojiv pracovat bakterie, houby a další mikroorganismy. „Za deset let uvidíme pole většinu roku pokryté zelenými rostlinami či zbytky rostlin, tradiční zorané lány na podzim budou doufám výjimkou. Velké zemědělské podniky také začnou tyto změny chápat jako příležitost pro rozvoj svého byznysu,“ předpovídá Kurel.
Receptura podle umělé inteligence
Na druhé straně řetězce, na cestě potraviny ke spotřebiteli, se budou měnit obaly. „Z pohledu bezpečnosti a zajištění trvanlivosti bude nutné vyvíjet stále lepší a úspornější způsoby balení potravin. Velkou roli ale, předpokládám, časem sehraje také systém znovu použitelných a naplnitelných obalů a tam budeme muset překonat obavy nebo nedůvěru spotřebitelů,“ předpovídá Martina Šilhánová z Nestlé. Obaly, které znamenají enormní množství odpadu, jsou důležitým tématem také pro obchodníky. Ti budou muset u produktů vlastních značek mimo jiné redukovat podíl plastu v obalovém materiálu, dodává Froschová Stehlíková z řetězce Lidl.
Ani potravinářství se při budování udržitelné budoucnosti neobejde bez technologického pokroku. „Inovace jsou akcelerátorem udržitelných řešení. Příkladem využití nových technologických možností je trasování našich surovin, které nakupujeme od dodavatelů. Takto se třeba u palmového oleje můžeme ujistit, že jeho produkce nezpůsobuje odlesňování,“ přibližuje Lucie Kotalová z Unileveru. Umělá inteligence a digitalizace podle ní budou hrát důležitou roli i při vytváření výrobků s novým složením. Satelitní zobrazování, geolokační data či blockchain zase pomohou k lépe sledovatelnému a transparentnímu dodavatelskému řetězci. S udržitelností se přitom obecně bude pojit mnohem větší míra transparentnosti. Základem bude podle Petera Chalupianského z Kauflandu nefinanční reporting, který se rozšíří napříč podniky všech velikostí.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
