Subterra vrací úder. V nabídce jsme nechybovali ani nelhali, tvrdí vítěz tendru na výstavbu II. etapy linky metra D

Výstavba II. etapy pražského metra D stále vyvolává spory. Ten aktuální se rozhořel po vyhlášení výsledků tendru Dopravního podniku Praha, ze kterého vzešla jako vítězná nabídka ta znějící na cca 30 miliard korun od uskupení pod vedením společnosti Subterra.

Jeden z vyloučených soutěžitelů se však proti výběru ohradil řadou námitek, ve kterých upozorňuje na údajné zavádějící informace o referenčních zakázkách a zkušenostech realizačního týmu. Subterra na námitky původně nereagovala, což se teď změnilo. Ve svém oficiálním vyjádření upozorňuje na nepřesná a zavádějící tvrzení konkurence a vyjasňuje veškeré sporné body.

Subterra reaguje na námitky k průběhu a vyhodnocení soutěže, které na adresu Dopravního podniku Praha adresovalo mezinárodní sdružení stavebních společností Vinci, Porr a Marti. Jejich nabídka, znějící na částku o 2 miliardy nižší než vítězná, byla z tendru kvůli nedodržení podmínek zadávacího řízení vyloučena. V mediálním prostoru se pak ze strany představitelů tohoto konsorcia objevila tvrzení o tom, že Subterra zadavatele záměrně klame a ve své nabídce vyloženě uvádí lživé informace. A to zejména ve dvou ohledech – jednak v parametrech uvedených referenčních zakázek, jednak v povaze a relevanci zkušeností členů zamýšleného realizačního týmu.

„Společnost Subterra si plně stojí za správností a platností svých referenčních projektů i projektů dalších členů vítězného uskupení. Všechna tvrzení, která zpochybňovala např. využití požadované metody NRTM nebo splnění minimální hodnoty zakázky bez DPH, se nezakládají na pravdě,“ uvádí firma hned v úvodu materiálu. Obratem dodává, že je schopna své reference doložit kvantem relevantních dokumentů, včetně „smluv o díle, osvědčení o řádném poskytnutí objednaných prací, plánů nasazení personálu, rozpočtů, fotografií nebo čestných prohlášení.“

Nepředvídané okolnosti i relevantní subdodavatel

První sada výtek tedy směřovala na vrub uvedených referenčních zakázek. Velká pozornost byla věnována například té s názvem „Nové spojení“, která bývá taktéž zkratkovitě nazývána jako „tunel pod Vítkovem“ nebo „železniční spojení pod vrchem Vítkovem“. V souvislosti s ní se objevilo tvrzení, že nešlo o zakázku s minimální požadovanou hodnotou 1 miliardy korun bez DPH za práce prováděné NRTM (nová rakouská tunelovací metoda). Podle Subterry ovšem došlo k nedorozumění v tom směru, že medializovaná částka 885,5 milionu je hodnotou realizace pouze jedné ze dvou tunelových trub. Argumentuje projektovým rozpočtem i závěrečnou fakturací, ve kterých je shodně uvedena finální částka 1,6 miliardy za práce prováděné NRTM.

Ilustrační foto: Shutterstock

Nedosažení předepsané miliardové hodnoty bylo ze strany konkurenčního konsorcia namítáno i u další z referencí – zakázky „Přeložka trati Březno u Chomutova – Chomutov“. Zde byla navíc rozporována i podmínka, že v rámci projektu musela být využita metoda NRTM (nová rakouská tunelovací metoda), která spočívá v ražbě profilu tunelové trouby po částech, nikoliv v celku. Subterra upozornila, že zakázka v době zadání nutnost využití metody nepředpokládala, nicméně v průběhu prací došlo k nepředvídaným okolnostem, kvůli kterým bylo k NRTM nakonec přistoupeno. Konkrétně šlo o neočekávaný zával trati, v důsledku čehož hodnota NRTM části zakázky vystoupala na 1,044 miliardy.

U souboru dalších dvou referenčních zakázek byla zase namítána neplatnost z důvodu, že byly zhotoveny pro firmu Metrostav, do jejíž skupiny Subterra patří. Na tomto místě se soutěžitel odvolává na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z 1. června 2006, které potvrzuje adekvátnost uvedených referencí. Podle Subterry šlo o zakázky, které realizovala jako subdodavatel pro objednatele (Metrostav), což bylo v souladu jak se zadávacími podmínkami předmětných zakázek, tak těmi vztahujícími se k tendru na výstavbu II. etapy linky metra D.

Stavbyvedoucí na Islandu

Společnost Subterra se v materiálu také kategoricky vymezila proti zpochybněním schopností a zkušeností zaměstnanců uvedených jako členů realizačního týmu. Zkušenosti manažerů a související referenční zakázky hrály ve výběrovém řízení důležitou roli – zadavatel jim při hodnocení nabídek přikládal váhu odpovídající 20 %. Zbylých 80 % měla standardně celková nabídková cena. „Všichni uvedení pracovníci, kteří byli v rámci nabídky pro projekt navrženi, plně splňují podmínky zadávací dokumentace. Ta u jednotlivých pozic specifikuje, jakými zkušenostmi a na jakých projektech má daný člověk disponovat. Společnost Subterra si za referencemi navržených zaměstnanců jednoznačně stojí,“ výslovně uvádí vítěz tendru.

Konkrétní výtky pak byly adresovány například na adresu stavbyvedoucího Štefana I., u kterého bylo namítáno, že se některých uvedených referenčních projektů buď vůbec neúčastnil, nebo že se jejich stavby překrývaly. Subterra reaguje zejména na informace o jeho práci na Islandu, která údajně měla probíhat ve stejnou dobu jako některé z uvedených referenčních zakázek v ČR. V dokumentu tak upozornila, že fotografie z Islandu, které se objevily v médiích, byly pořízeny až v pozdějším čase po realizaci tuzemských referenčních zakázek.

Firma specifikovala, o jakých časových intervalech je řeč – stavbyvedoucí na Islandu působil od čtvrtého kvartálu roku 2006 do prvního kvartálu roku 2009. Dva zmiňované projekty v tuzemsku – „Nové spojení“ a „Přeložka trati Březno u Chomutova – Chomutov“ – probíhaly v období od čtvrtého kvartálu 2004 do čtvrtého kvartálu 2006, resp. od čtvrtého kvartálu 2005 do prvního kvartálu 2006. Tyto zakázky se tedy částečně překrývaly, což ale podle Subterry „není ve stavebnictví vzhledem k nezbytnosti plného využití technologických a odborných kapacit nic výjimečného“. Zadávací dokumentace k projektu metra D navíc takovýto souběh nijak explicitně nevylučovala.

Vedoucí provozu není jen práce „od stolu“

Stejné pochybnosti pak sdružení Vinci vyjádřilo i v souvislosti s Radkem K., který má zastat pozici zástupce stavbyvedoucího. Zpochybňována byla například jeho účast na zakázce „Nové spojení“. Podle společnosti Subterra je ale tato účast lehce prokazatelná, a to mimo jiné prostřednictvím zaměstnancova personálního spisu a řady čestných prohlášení. Ohradila se i proti tvrzení, že se Radek K. stal jejím zaměstnancem až měsíc před ukončením výstavby v květnu 2006. „Zakázka byla uvedena do provozu v roce 2008 a zcela dokončena až v roce 2010,“ uvádí Subterra.

V neposlední řadě byla namítána i relevance zkušeností avizovaného hlavního manažera výstavby Jaromíra H. – v jeho případě mělo jít o to, že se na řízení zakázek ve skutečnosti nepodílel a měl na starosti pouze problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zmiňovaný manažer působil v období mezi březnem 2009 a březnem 2022 jako vedoucí provozu tunelů ve společnosti Metrostav, podle vítěze tendru však rozhodně nešlo pouze o „kancelářskou práci“. Z této pozice odpovídal za přímé řízení projektů, a to včetně osobní přítomnosti a koordinace přímo na stavbách. Subterra je to připravena doložit prostřednictvím protokolů ze stavebního úřadu, protokolů OBÚ, zápisů z jednání technické rady, potvrzení zadavatelů a dalších dokumentů.

Své vyjádření společnost Subterra uzavírá konstatováním, že stojí za všemi navrženými členy realizačního týmu. Zdůrazňuje přitom svůj profil subjektu dlouhodobě aktivního v oblasti stavebnictví, pravidelného účastníka veřejných zakázek i třicetiletou historií spolupráce se zadavatelem. „Zadavateli i dalším účastníkům zadávacího řízení je naše stavební činnost dobře známa, přesto dochází k pokusům o zpochybňování naší technické kompetence. Tyto útoky odmítáme a jsme přesvědčeni, že naše řádně dokončené stavby (nejen pro zadavatele) jsou jasným důkazem našich schopností, zkušeností a kvalifikace,“ stojí v samotném závěru.

Přečtěte si také