Proti pokusu neformálně členským zemím nakázat, aby při budování 5G sítí přestaly využívat služeb těchto dodavatelů, se však ohrazuje stále více národních operátorů i politiků, zejména ze zemí střední Evropy. Postup Komise nepadl na úrodnou půdu v Německu, Rakousku ani Polsku. Jejich přístup je velkou čárou přes rozpočet pro snahu Evropské komise prosazovat do praxe pravidla obsažená v EU Toolboxu pro kybernetickou bezpečnost 5G sítí.
Eurokomisař pro vnitřní obchod Thierry Breton se proti čínským technologickým společnostem Huawei a ZTE vymezil ve svém projevu v polovině června. Zároveň zkritizoval laxní přístup vlád členských států, které podle něj nedostatečně reflektují fakt, že čínské součástky představují významné bezpečnostní riziko. „Mohu jen zdůraznit důležitost toho, aby byl urychlen proces nahrazování rizikových dodavatelů pro 5G sítě. Zároveň jsem připomněl operátorům, že nastal čas se tímto tématem vážně zabývat,“ prohlásil komisař.
Foto: Shutterstock
Evropské komisi ani Bretonovi totiž nedává moc důvodů k radosti ve stejný den zveřejněná zpráva o pokroku v implementaci EU Toolboxu k 5G kybernetické bezpečnosti, což je de facto balík pravidel, kterými by se měly členské státy podle Komise ideálně řídit. Právě z něj vyvěrá možnost označit některé dodavatele technologií jako „vysoce rizikové“, k čemuž Komise národní vlády svým vyjádřením vyzývá. Z hodnotící zprávy ale vyplývá, že přísná pravidla v souladu s EU Toolboxem přijalo prozatím pouze šest zemí, například Švédsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. To znamená, že většina států je spokojena s minimalistickým pojetím regulace nebo na přijetí nových pravidel nijak zásadně nespěchá.
Ve vztahu k Číně tak v současnosti existují dva strategické přístupy. Evropská komise i pomocí svého toolboxu prosazuje tzv. de-coupling, který by v ideálním případě měl vést k tomu, že se státy úplně odstřihnou od čínských dodavatelů a technologií. V takovém případě se dá ale očekávat významný růst na straně nákladů, před kterým se mají vlády členských zemích na pozoru. Mnohem častěji se proto v evropské praxi setkáváme se strategií tzv. de-riskingu. Ten spočívá v postupném a racionálním snižování rizik zejména v kritických částech 5G infrastruktury. V České republice je tato debata stále vedena a prozatím není jasné, k jaké koncepci se vláda připojí. Preference našich sousedů jsou ale ve světle prohlášení z minulých týdnů více než jasné.
Zákony členských států hovoří jasně
V regionu střední Evropy kritika čínských technologií očividně nepadla na úrodnou půdu. Proti označení firem Huawei a ZTE za vysoce rizikové se ohradili politici či telekomunikační operátoři z Německa, Rakouska i Polska. S postojem Evropské komise nesouhlasí ani Deutsche Telekom, který je největším operátorem v Evropě. „Ta diskuse není o tom, zda je konkrétní anténa kritickou součástí sítě nebo ne. Podle německé legislativy to tak není, a tím se řídíme,“ nechal se slyšet generální ředitel Timotheus Hötgess na konferenci Federace německého průmyslu.
Německý operátor již v minulosti odstranil součástky od čínských dodavatelů z kritického jádra sítě, což je přístup, který aplikují i další významní operátoři v jiných evropských zemích. „Do živých systémů nejsou instalovány žádné aktualizace, jejichž funkčnost a bezpečnost by předtím nebyla důsledně ověřena v testovacím prostředí,“ zdůraznil Stephan Broszio, tiskový mluvčí Deutsche Telekomu, pro německý portál Golem.de. Vzdálený přístup do sítě je podle něj prakticky nemožný – i v případě, že jsou v ní využity komponenty od zahraničních dodavatelů.
V ohrožení by se navíc mohl ocitnout mezinárodní obchod. „Věřím, že doporučení Evropské komise není moudré, protože máme povinnost udržovat vzájemné závislosti mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Pokud zakážeme čínskou anténu, bude to mít dopad na další odvětví, jejichž představitelé se momentálně snaží prodat své produkty právě do Číny,“ demonstroval Hötgess možná rizika pro všechny národní státy na příkladu Německa.
Komise vyjádřením ohrožuje unijní trh i demokracii
Podobně se k situaci staví v Rakousku. „Nevidím k tomu žádný důvod,“ reagoval na otázku, zda by v souladu s dikcí Evropské unie měly být čínské společnosti označeny za „vysoce rizikové“ dodavatele, ředitel rakouského regulačního úřadu RTR Klaus M. Steinmaurer. Dodal, že pokud by se tato hodnocení změnila, je RTR připravena adekvátně a pohotově reagovat. V podobném duchu reagoval i státní tajemník pro digitalizaci Florian Tursky (ÖVP) s tím, že žádný formální zákaz neexistuje, a tudíž je jen na zvážení operátorů, zda budou s výše zmíněnými firmami nadále spolupracovat.
Velmi ostrá kritika na adresu Evropské komise a komisaře Thierryho Bretona přišla z Polska. Tamní ministr pro digitalizaci Janusz Cieszyński (PiS) v rozhovoru pro polský Business Insider označil rétoriku Komise v této věci za nebezpečnou pro unijní trh i demokracii. „Komise dává operátorům jasně najevo, že jejím rozhodnutím je vyloučit čínské dodavatele z jakékoliv účasti na budování 5G sítí na evropském trhu. Dle mého názoru je to velice nebezpečné jednání, protože existuje jakýsi legislativní rámec, který stanoví, co všechno si Komise smí a nesmí dovolit. Vybočením z něj Komise porušuje pravidla, kterými se musí podle zákona řídit,“ míní.
Všichni výše zmínění představitelé jsou zastánci přístupu, kdy národní legislativa pouze stanoví základní pravidla (která většinou vylučují čínské komponenty z jádrových částí sítě) a o zbytku si telekomunikační operátoři rozhodují sami. Shodují se také na tom, že pokud by teoreticky problémy nastaly, vlády ani operátoři se nebojí přijímat radikální opatření, aby stabilitu sítě před zneužitím zvenčí ubránili. Timotheus Hötgess z Deutsche Telekomu už před časem uvedl, že s komponenty od Huawei a ZTE nikdy nebyly žádné problémy.
•
