Osobně znám například řadu lidí z bitcoinové a kryptoměnové komunity, kteří dávají přednost platbě výhradně v hotovosti nebo kryptoměnou. Na druhé straně pro ty, kteří upřednostňují platbu výhradně kartou, existuje mnoho možností. Letos v létě jsem zažil situaci, kdy v jedné restauraci nebyla hotovost akceptována, což považuji za škodu, neboť bych obsluze zanechal dýško jako odměnu za dobrou službu.
Myslím si, že absenci platebních terminálů v některých restauracích nelze automaticky spojovat s úmyslem okrádat stát, jak se často diskutuje na síti X (dříve Twitteru) a v médiích. Důvody, které mohou motivovat provozovatele k tomu, že nezavedou platební terminály, mohou být následující:
1. Zavádění platebních technologií a související náklady mohou pro provozovatele představovat značnou administrativní zátěž.
2. Některé podniky fungují sezonně a nemusejí mít potřebu využívat platební terminál po celý rok. To platí třeba pro malá koupaliště, stánky s občerstvením na cyklostezkách nebo bufety na sjezdovkách, které jsou otevřeny jen určitou část roku.
Osobně dávám vždy přednost platbám hotovostí v hotelech a restauracích. Nepovažuji za problém si předem vybrat peníze z bankomatu, protože ty jsou dnes prakticky všude. Dělám to z jednoho konkrétního důvodu, a tím je udělení spropitného. Mnoho podniků stále zachovává praxi z doby před pandemií, kdy číšníci a servírky měli nižší mzdu s očekáváním, že si vydělají na spropitném. Tato praxe může být zastaralá, ale stále se používá, zejména v gastronomickém sektoru, který se pomalu mění, ale co se týče této tradice, je stále poměrně konzervativní.
Pokud jsem spokojen s restaurací, kvalitou jídla a obsluhou, vždy dávám spropitné ve výši osm až deset procent z celkové částky. Můžu to ilustrovat na konkrétním příkladu:
Výborná večeře pro dva s cenou dva tisíce korun. Obsluha je fantastická, celý večer vám věnuje pozornost a usmívá se. Proto chcete dát číšníkovi nebo servírce dýško ve výši 200 korun.
Pokud byste večeřeli v Rakousku:
Platba hotově: Pravděpodobně si číšník či servírka ponechají celých 200 korun nebo se podělí s kolegy a tyto peníze nebudou zdaněny.
Platba kartou: Z celkových 200 korun jim zůstane 180, protože daň z dýška činí pouze 10 procent.
Pokud večeříte v Česku:
Platba hotově: Číšník nebo servírka si pravděpodobně ponechají 200 korun bez zdanění nebo se rozdělí s kolegy.
Platba kartou: Po všech daních a odvodech bude zaměstnanci vyplaceno pouze 100 korun z původních 200. Alternativně může zaměstnavatel částku doplatit ze své kapsy a absorbovat zvýšené náklady, což ho bude stát dodatečných 60 korun. K tomu je nutno připočítat administrativní náročnost, například když dáte dýško 20 korun k menu za 200 korun, na platebním terminálu se objeví částka 220 korun, což může vyvolat zmatek.
Gastronomie je krásný, ale náročný obor. Pracuje se dlouhé a krátké týdny, s denními směnami trvajícími dvanáct hodin a zvláště během svátků, Vánoc, Velikonoc a víkendů je práce v gastronomii nejnáročnější.
Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že ocenění číšníků a servírek prostřednictvím spropitného je naprosto správným krokem. V našem hotelu v Mariánských Lázních vždy hostům zdůrazňuji, že pokud chtějí vyjádřit svou spokojenost a vděk, měli by ohodnotit personál přímo a hotově. Tímto způsobem přispíváme k motivaci těch, kteří jsou zaměstnáni v tomto oboru, aby se nadále s nadšením věnovali své práci.
David Folprecht
ekonom a hoteliér
•