Pohnutá minulost, nahnutá budoucnost?

Rozporuplná minulost i současnost. Tak by se ve zkratce dal popsat příběh Jáchymova. V 16. století město zažilo obrov­ský rozmach v souvislosti s těžbou stříbra, ale do dějin se bohužel zapsalo o poznání neslavněji, když v druhé polovině 20. století posloužilo totalitnímu režimu jako místo, kde byli politicky ne­pohodlní nuceni těžit uran.

V současnosti jde o město, kterému nelze upřít potenciál. Ten se mu však dlouho­době nedaří naplnit. Změnit to a přivést celoročně turisty a s nimi i peníze může developerský projekt, proti kterému se však nedávno postavila část občanů.

Nenápadné město na severozápadě Čech nedaleko hranic s Německem je považováno za jednu z bran do Krušných hor. Historické jádro Jáchymova návštěvníkům připomíná někdejší slávu středověké těžby stříbra, jež přinesla jak bohatství, tak populační explozi. Ostatně v roce 1534 to bylo dokonce druhé nejlidnatější město v Českém království a tehdejší jáchymovský stříbrný tolar dal jméno dnešnímu americkému dolaru.

Jenže ona návštěva města stačí i k tomu pochopit, že slavné časy jsou bohužel jen vzpomínkou. Moderní histo­rii města poznamenal fakt, že zdejší naleziště byla bohatá i na radium a uran, čehož zneužili komunisté, kteří z Jáchy­mova udělali lágr, v němž převážně poli­tičtí vězni na nucených pracích naplňovali definici slangového termínu mukl, tedy muž určený k likvidaci.

Z vlastní pohnuté minulosti se nemůže příliš vzpamatovat ani samotný Jáchymov. Město trpí neduhy typickými pro území bývalých Sudet, potýká se s vylidňováním a stárnutím populace, historické budovy chátrají. Ani lázeňství, na němž ekonomika města dlouho stála, nezažívá dobré časy. Jáchymov se ocitl na dlouhé roky mimo pozornost velkých investorů, a zatímco okolním obcím se dařilo touto formou pozvednout možnosti cestovního ruchu, v Jáchymově se nic zásadního nedělo.

Změna nastala v roce 2018, kdy si město vyhlédl developer, který v okrajové lokalitě Bratrství poblíž někdejšího pracovního tábora zamýšlel výstavbu moderního apartmánového komplexu včetně nové sjezdovky s lanovkou. Následující vývoj nicméně pro Jáchymov nebyl splněným snem, ale spíše noční můrou, kdy městu nyní hrozí platba odškodnění ve výši desítek milionů korun.

Projekt Bratrství

Pokusme se složitou genezi projektu apartmánového komplexu Bratrství shrnout a rozklíčovat. Jde o projekt developerské společnosti Bratrství, kde čtvrtinový vlastnický podíl drží Skiareál Klínovec a polovičním vlastníkem je firma IMOS Facility.

Developer od soukromých vlastníků již v minulosti část pozemků v lokalitě nakoupil a s městem začal jednat o odkupu dalších pozemků. V konkrétních číslech hovoříme o zhruba deseti tisících metrech čtverečních, jimiž společnost Bratrství již disponuje, a zhruba jedenácti tisících metrech čtverečních, jež chce koupit od města. Smlouvu vedoucí k prodeji těchto pozemků uzavřelo vedení města v čele s tehdejším starostou Bronislavem Grulichem (TOP 09), přičemž pro ni tehdy hlasovalo dvanáct ze třinácti zastupitelů, včetně zástupců opozice.

V září 2022 se po komunálních volbách vedení města obměnilo a z projektu apartmánů se stalo téma, které dodnes Jáchymovské rozděluje. Ačkoliv před volbami nikdo proti projektu neprotestoval a smlouvy prošly s nevídanou podporou, po volbách začal nový starosta Michal Baláž již uzavřené smlouvy rozporovat a označovat je za pro město nevýhodné. Baláž byl přitom jako opoziční zastupitel i u původních jednání a hlasování o projektu, kdy se sice hlasování zdržel, ale nikdy nebyl proti, a to ani proti umožnění podobné výstavby v rámci přijímání nového územního plánu. Další zastupitelé z tábora dnešních odpůrců dokonce původně hlasovali pro.

Baláž byl rovněž tím, kdo přišel s nápadem na uspořádání obecního referenda o dodržení již platných smluv o prodeji pozemků společnosti Bratrství. Vleklé pře jak na radnici, tak mezi obyvateli Jáchymova nakonec vyvrcholily tím, že se nejen nekonalo referendum, ale navíc došlo i k tomu, že Baláž byl z funkce starosty odvolán a nahrazen Jiřím Kauckým, který kandidoval za jiný nezávislý subjekt. Spor o Bratrství tím ale neskončil. A otázka referenda stále visí ve vzduchu.

Podle bývalého starosty Baláže apart­mánová výstavba v rozsahu, v jakém je plánována v jáchymovské lokalitě Bratrství, nemá prakticky žádné přínosy. Za sporné aspekty považuje mimo jiné otázky ochrany životního prostředí, problémy s dopravou a samotnou kapacitu projektu. Za nejspornější pak má cenu pozemků, za niž se město ve smlouvě o smlouvě budoucí zavázalo pozemky odprodat.

„Zastupitelé v roce 2018 schválili cenu, která vůbec neodpovídá výstavbě tak obrovského komplexu budov. Dokonce zde nebyl vypracován ani znalecký posudek, který by odkazoval na cenu v místě a čase obvyklou,“ řekl týdeníku Euro Baláž. Co se znaleckého posudku týče, tak ten nicméně nenechal vypracovat ani sám Baláž v době, kdy byl starostou a již vystupoval proti projektu.

Špatná komunikace?

Ke konkrétním podmínkám projektu dodejme, že k zasmluvnění smlouvou o smlouvě budoucí kupní na v současné době sporné pozemky došlo na úrovni horní hranice cenové mapy města, a to i navzdory tomu, že se jedná o pozemky, které nejsou nikterak zasíťované. Město tak jen za samotné pozemky získá sedm milionů korun, přičemž po­dle odhadů investora ho má jen samotné zasíťování přijít vzhledem k náročnosti terénu na částku přesahující 65 milionů korun. Navíc se vzhledem k blízkosti někdejšího uranového dolu a současného úložiště radioaktivního odpadu jedná o pozemky, jejichž ekologická sanace bude rovněž nákladnou záležitostí v řádu desítek milionů, která opět podle smluv půjde na vrub investora, jenž ani nežádal slevy z cenové mapy, na něž by měl nárok. Vlastní posudek si teď nechává zpracovat i nové vedení města.

Vzhledem k ekologické zátěži by sanace v případě, že by se na místě nestavělo, nejspíše muselo provést město na vlastní náklady. Bratrství se rovněž zavázalo na vlastní náklady v případě potřeby navýšit kapacitu obecní čističky odpadních vod, včetně případného vybudování čističky vlastní přímo v lokalitě. Participovat by podle dohody investor měl i na opravě silnice v ulici K Lanovce, konkrétně ve výši 30 procent nákladů na výměru asfaltu a 100 procent nákladů na ostatní úpravy při rekonstrukci, což představuje investici 111 milionů korun, město by se mělo podílet pouze 17 miliony.

Zajímavé je, že v současnosti v Jáchy­mově začal vznikat konkurenční developerský projekt na místě bývalé tabačky. Přestože se jeho investor k žádným podobným investicím nezavázal a při jeho realizaci bude muset být zlikvidována historická budova, skupině odpůrců Bratrství projekt nijak nevadí.

Viníkem situace kolem komplexu Bratrství je pak podle exstarosty Baláže předchozí vedení města, které velký projekt nedostatečně projednalo s tehdejší opozicí. „Samotný proces přijímání smluv vykazuje značné nedostatky. Jedna ze stěžejních smluv, smlouva o spolu­práci, byla zastupitelům předložena na samotném jednání zastupitelstva bez toho, aby se s ní mohli před jejím schvalováním seznámit,“ vysvětluje svůj postoj Baláž. Pravdou však je, že tato smlouva samotný prodej pozemků vůbec neřeší a týká se spolupráce mezi městem a investorem v dalších oblastech.

Baláž po nezdaru s vyhlášením referenda ze strany zastupitelstva započal se sběrem podpisů občanů na petici, která by vedení města v případě dostatku podpisů zavázala referendum vyhlásit. „Během několika týdnů se podařilo nasbírat dostatečný počet podpisů k tomu, aby zastupitelé nakonec museli místní referendum vyhlásit. Referendum bylo vyhlášené v prosinci, přičemž datum konání bylo stanoveno na 24. února 2024,“ říká Baláž.

Referendum a pak soud?

S Balážem v hodnocení projektu nesouhlasí současný místostarosta František Holý, jenž naopak z nedostatku komunikace viní právě Baláže. „Bohužel bývalý pan starosta ztratil pomalu rok času k této veřejné debatě, protože podle mého on vůbec nechtěl občanům vysvětlovat zápory a klady projektu, ale dělal vše pro jeho zastavení. Od samotného počátku představení určité podoby projektu v listo­padu 2022 neustále zaznívalo, jak jsou smlouvy o smlouvě budoucí kupní nevýhodné a stejně tak i smlouva o spolupráci k projektu mezi městem a společností Bratrství. Od představení projektu nikdy neproběhla veřejná debata o projektu a on jen v září 2023 při zdůvodnění návrhu usnesení k vyhlášení místního referenda konstatoval, že občané projekt prostě nechtějí a chtějí se vyjádřit v referendu,“ řekl týdeníku Euro Holý, který je zároveň v čele městem jmenované pracovní skupiny pověřené jednáním s developerem.

„Bohužel i pracovní skupina ztratila rok času, protože měla být ustanovena už za starosty Baláže. I fungování a její působení do budoucna je v současné době s otazníkem, a to v návaznosti na výsledek místního referenda, které může výrazně zasáhnout do vztahů mezi městem a investorem. Za sebe mohu garantovat, že veškeré požadavky a dohody s investorem pro případnou realizaci projektu by byly ve prospěch města a v souladu s jeho rozvojem,“ uvádí Holý s tím, že vyhlášení referenda považuje za nešťastný krok.

„Městu to může přinést spíše problémy. Ze strany přípravného výboru pod vedením bývalého starosty si myslím, že bylo jejich jednání unáhlené, protože na jednání zastupitelstva zaznělo, aby si město a investor sedli k jednomu stolu, projednali požadavky, byly předloženy argu­menty pro a proti projektu a předešlo se případným soudním sporům. Toto se nestalo a došlo k nerespektování rozhodnutí většiny zastupitelstva ze září 2023,“ dodává Holý.

Podle Holého navíc není otázka, kterou se město chystá občanům v referendu položit („Souhlasíte s tím, aby město prodalo společnosti Bratrství svoje pozemky za účelem vybudování projektu hromadné rek­reace, tj. projektu výstavby apartmánových domů a parkovacích ploch?“ – pozn. red., kráceno), úplná. „Je zde vynechána informace, že pozemky jsou již pod smlouvou o smlouvě budoucí kupní a část pozemků je pod smlouvou o zápůjčce v návaznosti na umožnění vzniku aktivní turistiky – lyžařského areálu a trailových tratí. Pochybuji, že sběrači podpisů dokázali občanům dostatečně vysvětlit právní a ekonomické dopady za nedodržení smluv. V případě odmítnutí by došlo k porušení právních norem ČR a do samotného konání referenda bude nutno toto právně posoudit a voličům sdělit,“ vysvětluje Holý.

Poukazuje rovněž na to, že dokonce i právní zástupce města ve vyjádření pro média ze srpna loňského roku případné potenciální náklady pro město vyplývající z nedodržení uzavřených smluv odhadl na částku, která by mohla přesahovat sto milionů korun, což by pro jáchymovský rozpočet mohlo mít de facto likvidační následky. O tom, že by investor již vynaložené prostředky v případě vypovězení smluv po městě spolu s náhradou škod a ušlého zisku nevymáhal, Holý pochybuje.

Exstarosta Baláž se však náhrady škod nebojí: „Výsledek případného sporu nelze nikdy v rámci civilního soudnictví přesně predikovat a závěr tak nelze s jistotou říct. Vůbec nechci zlehčovat současnou situaci, ale i vzhledem k výše řečenému věřím, že obec může být v případném soudním sporu úspěšná, a to nejen v souvislosti s náhradou škody, ale zejména ušlého zisku,“ myslí si Baláž. Reálně by se nicméně Jáchymov v případě vypovězení smluv čistě z právního hlediska minimálně náhradě již vynaložených nákladů nevyhnul a ve věci náhrady škod a ušlého zisku by město čekaly vleklé a nákladné soudní spory s více než nejistým výsledkem. Dalším potenciálním investorům by pak město poslalo jasný vzkaz, že ani podepsané smlouvy zde nemusí platit.

Věří, že se dohodnou

A jak se k věci staví samotný developer? Podle obchodního ředitele společnosti IMOS Development Jiřího Heinla poměrně optimisticky, neboť ten věří, že se současným vedením města naleznou shodu a v prvním čtvrtletí letošního roku se dohodnou jak na parametrech infrastruktury, tak samotné výstavby projektu. Zároveň Heinl pro týdeník Euro uvedl, že v současné chvíli bylo v projektu proinvestováno již 27 milionů korun. I on považuje vyhlášení referenda za nešťastné a jen potvrzuje ochotu investora případné odmítnutí prodeje pozemků touto cestou řešit soudně.

„Prodejní cena byla stanovena na nejvyšší možné hranici tehdy platného cenového předpisu města. Na základě této smlouvy a následně uzavřené smlouvy o spolupráci jsme spustili přípravné práce na projektu. Po více než roce a půl běžících prací však občané mají v referendu rozhodovat o tom, zda město má platnou smlouvu o prodeji pozemků dodržet, nebo ji porušit a nést s tím spojené následky v podobě úhrady vzniklých škod,“ říká Heinl.

„Stále však doufáme, že občané si celou situaci dobře vyhodnotí a v referendu budou hlasovat moudře, tedy pro dodržení platných smluv. Jsme totiž přesvědčeni, že město může z projektu v Bratrství dlouhodobě těžit. Jednání o podobě záměru jsou na začátku a byla by velká škoda je nyní přerušit a místo toho se začít soudit,“ dodává.

Jak to v Jáchymově dopadne, je nejisté, jasné je jen to, že jedna část zastupitelů i obyvatel bude tak či onak výsledkem roztrpčena. Jaké mají podobné situace správné řešení?

•