MSp chce v tendru vybrat 15 dodavatelů, kteří budou na základě rámcové smlouvy pro resort jednotlivé systémy dodávat. Ty se budou soutěžit v dílčích tendrech. Problémem ale je, že na trhu není tolik dodavatelů, kteří by přísné podmínky tendru mohli splnit. Na podání nabídek mají navíc extrémně málo času.
Hodnota zakázek na vývoj, implementaci a podporu agendových modulů pro elektronizaci justice je 1,3 miliardy korun bez DPH pro následující čtyři roky. Realizace jednotlivých zakázek ale bude trvat déle. MSp totiž nedokáže určit termíny dílčích tendrů na jednotlivé systémy. Zejména kvůli tomu, že vývoj dalších systémů je závislý na spuštění klíčového systému eISIR.
Foto: Packa/Wikimedia
Vývoj eISIRu, který pro ministerstvo vyvíjí společnost IBM, je ale podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) největším problémem celého procesu elektronizace justice. Server iDnes.cz začátkem letošního října informoval, že ze smlouvy MSp s IBM je totiž patrné, že naprostou většinu systému vyvíjí místo IBM pouze jeho subdodavatelé. Podle harmonogramu projektu společnosti IBM je pak naprosto zřetelné, že dokončení systému do konce letošního roku není reálné, uvedl server iDnes.cz. Tento termín je přitom pro MSp naprosto klíčový. Pokud totiž nebude systém do konce roku 2023 dokončen, nemůže na něj resort čerpat peníze z evropských fondů.
„Pokud se MSp nepodaří tento projekt dokončit nejpozději v prosinci letošního roku, nebude proplacena evropská dotace ve výši téměř 178 milionů korun. Ministerstvo by tak muselo veškeré výdaje projektu ve výši téměř 220 mil. Kč hradit z prostředků státního rozpočtu a již proplacené peníze z EU vrátit,“ stojí ve zprávě NKÚ.
Rámcovka pro 15 uchazečů, podmínky dokáže splnit zlomek z nich
Rámcová dohoda má být dle zadání tendru uzavřena s nejméně 15 účastníky, mezi které pak budou děleny dílčí veřejné zakázky. Dodávat mají zejména systémy ELVIZ, eSpráva, eTrest, ePR, RHŽ, případné další moduly justičních agend. V případě, že nabídku podá a podmínky splní méně než 15 uchazečů, bude rámcová dohoda uzavřena se všemi uchazeči, kteří podmínky splní. Najít 15 dodavatelů, kteří splní podmínky, ale bude velmi těžké.
Podle Romana Zemánka, Sales managera IT společnosti ICZ, jsou totiž podmínky tendru velmi přísné. „Po prostudování podmínek tendru si nedovedu představit, že se na trhu najde 15 uchazečů, kteří by přísné podmínky zadání mohli splnit. Reálně jich bude schopno obstát zhruba pět až osm,“ uvedl pro týdeník Euro.
Lhůta pro podání nabídek je šibeniční
Ministerstvo stanovilo při vypsání tendru pro podání nabídek zkrácenou lhůtu. „Faktická lhůta pro podání nabídek tedy ale činí pouhých 17 dní, což je opravdu málo u takto obrovské zakázky,“ upozornil ministerstvo jeden z uchazečů. Podle něj je přitom ministerstvo povinno při zadávání veřejných postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) a dodržovat tak zásady, které mu zákon ukládá. Konkrétně jde o zásady transparentnosti a přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Na extrémně krátkou lhůtu pro podání přihlášek upozornil Martin Štípa, odborník na soutěžní právo a společník advokátní kanceláře RESOLV. „Délka lhůty pro podání nabídek by měla zohledňovat rozsah a hodnotu zakázky. U zakázky v hodnotě 1,3 miliardy lze předpokládat, že zákonné zásady přiměřenosti, transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace budou vykládány úměrně jejímu rozsahu, což by se v délce lhůty pro podání nabídek mělo projevit. Zákon sice umožňuje zkrácení lhůty, ta ale musí být stanovena tak, aby dodavatelé měli dostatečný čas pro vyžadované úkony,“ řekl Martin Štípa, společník advokátní kanceláře RESOLV,“ uvedl pro týdeník Euro. Po upozornění na šibeniční termín pro podání nabídek ze strany několika uchazečů nakonec MSp lhůtu prodloužilo, avšak pouze na 20 kalendářních dní.
•
