Stavebnictví produkuje zhruba 40 procent emisí oxidu uhličitého a 30 procent odpadů. Z pohledu udržitelnějšího fungování naší společnosti je tedy jedním z klíčových oborů. Technologií a cest k ekologicky šetrnějším a přitom komfortním stavbám je celá řada a tlak legislativy a norem bude čím dál neúprosnější. Právě na nich bude do velké míry záležet, jaké změny obor za následujících deset let prodělá. „V sektoru real estate budou platit, stejně jako dnes, stále přísnější požadavky jak na novostavby, tak na modernizace stávajících staveb – především na zlepšování energetické efektivity prostřednictvím nových technologií včetně automatizace a robotizace,“ říká Petra Hajná, která je zodpovědná za udržitelný rozvoj v CPI Property Group. Normy EU podle ní například směřují k tomu, že by se již na trhu neměly vyskytovat komerční budovy s průkazem energetické náročnosti s úrovní horší než D. Pro nemovitostní sektor obecně má platit uhlíková daň, která bude firmy motivovat ke snížení emisí skleníkových plynů.
„Nové budovy se budou stavět tak, aby měly pokud možno nulové provozní emise,“ doplňuje ředitel udržitelnosti v Progresus Invest Holding Jan Nový. Stavební materiály čeká hodnocení z pohledu potenciálu globálního oteplování, a to v průběhu celého životního cyklu budovy – od výstavby přes užívání až po demolici. „Vše se bude vybírat s ohledem na snižování uhlíkové stopy. Podle současných odhadů tak za deset let bude vázaný uhlík z materiálů a výstavby převyšovat provozní uhlíkovou stopu budov,“ dodává Nový.
Vedle příklonu k udržitelným materiálům, jako je například dřevo, nebo využití tepelných vláknitých izolací z obnovitelných materiálů lze očekávat také jiný přístup k energetice objektů. Například fotovoltaické folie se budou zabudovávat přímo do fasád či oken. „Nejspíše se změní i přístup k dispoziční skladbě bytů a celých domů,“ soudí zakladatel a majitel JRD Group Jan Řežáb.
Stále významnější roli budou hrát také chytré systémy, které umí efektivně řídit vytápění, klimatizaci nebo osvětlení. Ty se dnes prosazují více v komerčních objektech, méně už je žádají kupci bytů, do budoucna se ale stanou velmi pravděpodobně nezbytným standardem. Konkrétní příklad pokročilé technologie nabízí největší rezidenční developer v Česku, společnost Central Group. „V našem projektu Parková čtvrť na Žižkově budou výtahy se zpětným získáváním energie, které využívají elektřinu na svůj provoz. Přivolat si je do požadovaného patra půjde pomocí služby eCall přes chytrý telefon,“ říká výkonná ředitelka společnosti Michaela Tomášková.
Zeleň, voda a vše na dosah
Lidé z oboru přitom zdůrazňují, že se nebude zapomínat na komfort uživatelů staveb. „Energetická efektivita rozhodně nebude jediné hledisko. Mnohem větší důraz se bude klást také na pohodu a zdraví obyvatel budov,“ říká Nový z Progresus Invest Holding. Umožní to již zmíněné technologie, bude přibývat míst pro relaxaci a setkávání, obydlovat se bude stále více i veřejný prostor, čemuž se přizpůsobí jeho pojetí a vybavení. Zásadní roli bude hrát zeleň. „Již dnes návrhy bytových domů počítají se zakomponováním zeleně do fasád domů, se zelenými střechami, které pomáhají tlumit extrémní teploty, nebo s parkovými úpravami s vodními prvky, které zlepšují lokální mikroklima a jsou místem pro relaxaci i aktivní odpočinek. Tento ekologický trend bude i nadále zesilovat,“ předpokládá Michaela Tomášková z Central Group.
Na širší souvislosti změn klimatu upozorňuje hlavní manažer projektů společnosti Domoplan Josef Molnár: „vzhledem k trendům celoročního růstu teplot se bude více řešit téma šetrnějšího hospodaření s vodou a výsadby zeleně, které napomáhají lepšímu mikroklimatu a přirozenému chlazení míst. S extrémními výkyvy počasí na druhé straně souvisí také budování systémů protipovodňových opatření.“
Předpovědi odborníků hovoří také o tom, že základní pojetí bude směřovat k takzvaným patnáctiminutovým městům, kde má obyvatel ve čtvrthodinovém dosahu vše, co potřebuje k životu, od práce přes služby po vzdělání či zdravotní péči, aby nemusel nikam zdlouhavě cestovat. Klíčovou roli sehraje i výstavba na brownfieldech a přeměna bývalých skladových a průmyslových areálů v místa pro bydlení. Zahustí se tak osídlení a naplní se cíl města krátkých vzdáleností. Výhodou je to, že v těchto lokalitách již obvykle existuje infrastruktura a dopravní obslužnost.
Průmyslové haly pod taktovkou poptávky
Tlak na co nejlepší využití ploch předpokládají i developeři průmyslových nemovitostí. „Do budoucna bude sílit trend snižování prostoru pro novou výstavbu na greenfieldech. Na konci roku 2022 vstoupil v platnost nový metodický pokyn, který omezuje zastavitelnost území podle bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), a očekáváme, že další omezení budou přibývat,“ říká ESG manažerka společnosti CTP Gabriela Povýšilová. Investoři se tak budou více vracet k místům, která už člověk v minulosti zastavěl.
Nejde ale zdaleka o jediný trend. Pro stavitele logistických a průmyslových areálů je dnes udržitelnost stěžejním tématem. Jejich významní klienti mají zpravidla nastavené své cíle uhlíkové neutrality a poptávají proto řešení s co nejmenším dopadem na životní prostředí. „Všechny naše budovy tak podléhají certifikaci BREEAM New Construction,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Českou republiku a Slovensko. I do výstavby průmyslových nemovitostí pronikají kvůli splnění náročných požadavků technologie pro maximální zateplení, zadržování vody či vlastní výrobu energie ve formě fotovoltaických panelů.
Zájem o prostory s vysokým hodnocením udržitelnosti bude podle Sovičky růst s tím, jak jednotlivé firmy budou stále více požadovat i uhlíkové neutrální dodavatelské řetězce. „V našem oboru se tak dá očekávat i demontáž starších hal a výstavba modernějších. V tomto ohledu už jsme schopni zrecyklovat až 98 procent materiálu ze starší stavby přímo na místě a postavit novou modernější a udržitelnější halu,“ říká Sovička.
Druhý život stavebních materiálů
Právě recyklace je jedním z klíčových přístupů pro stavebnictví budoucnosti. „Věřím, že bude mnohem více možností jít cestou udržitelné výstavby, materiály budou povinně obsahovat recyklovanou složku. Výrobci budou povinni převzít zpět odpadní materiál a zapracovat jej v rámci výroby nového. Bude mnohem větší podpora v cirkulární ekonomice, většina materiálu bude mít například EPD (environmentální prohlášení o původu, pozn. red.), což umožní mapovat dopad výstavby na prostředí,“ říká manažerka pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost v české pobočce společnosti Skanska Eva Nykodymová.
Opětovné využití stavebních materiálů je klíčové i podle světového lídra v jejich vývoji a výrobě – společnosti Saint-Gobain. „Budeme výrazněji recyklovat, nahrazovat primární suroviny podstatně vyšším podílem recyklátu a používat takové technologie, které budou nízkoemisní, méně náročné na vodu a budou produkovat co nejméně zbytků,“ předpovídá marketingový ředitel firmy v Česku a na Slovensku Jakub Benda. Výkonnost materiálů z pohledu dopadu na energetickou efektivitu budov, náročnosti jejich instalace a životnosti bude podle něj výrazně vyšší.
Stavebnictví se však při posunu směrem k větší recyklaci neobejde bez zapojení státu. „Ten musí vytvořit takové prostředí, kdy bude standardem recyklovat nejen plasty a další suroviny, ale také stavební materiály. Sami jen velmi těžce dokážeme zajistit jejich sběr z dekonstrukcí a demolic,“ podotýká Benda.
Není to zdaleka jediná souvislost, při níž developeři a stavaři slovo stát skloňují. Jde také o předpisy a normy, které vždy nepřenášejí zamýšlené cíle do praxe, regulaci obnovitelných zdrojů energie, jež v některých ohledech brzdí jejich rozvoj, nebo požární předpisy omezující větší využití dřeva.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
