Když digitalizace neláká, jako spíše nutí

Pandemie urychlila digitalizaci snad ve všech odvětvích ekonomiky, to asi nikoho nepřekvapí. Zajímavé je ale podívat se na jednotlivé obory, v nichž se přechod k digitalizaci odehrává v rozdílném rozsahu, tempu a z odlišných pohnutek.

Nedávno jsme v EY na toto téma udělali průzkum mezi finančními řediteli a dalšími finančními experty firem v ČR. Zajímavé je, že finanční řízení, obor založený primárně na číslech, v digitalizaci zatím nijak dramaticky nepřidal.

Jen polovina z našeho reprezentativního vzorku respondentů v letošním roce reálně pracuje na implementaci digitálních řešení ve firemních financích a přínosy datové analýzy vnímá jako motivaci k digitalizaci pouze 44 % z nich. V době, kdy jsou data jednou z nejdražších světových komodit, je to poměrně překvapivé zjištění.

Zajímali jsme se tedy o to, co firmy motivuje k větší digitalizaci. A není to podle lidí z financí v první řadě úspora nákladů (50 %) nebo získání konkurenční výhody (17 %). Mezi hlavními motivy zavádění nových technologií do řízení financí figurují snížení rizik (83 %) a automatizace manuálních procesů (79 %). Zdá se tedy, že zavádění novinek je spíše tlačeno opatrností, potřebou zajistit procesy i bez člověka a zároveň vyhovět požadavkům na řízení rizik, než bezprostřední snahou o úspory či zvýšení výnosů.

Největší podíl digitalizace je patrný u procesů platebního styku a zpracování bankovních výpisů, a to i s ohledem na vysoký stupeň standardizace struktury dat, a tím i snazší automatizace jejich zpracování.

Plně digitalizovanými a automatizovanými systémy finančního řízení a corporate treasury disponuje v ČR jen minimum společností. Naopak většina stále zůstává u manuálních nebo jen částečně digitalizovaných a automatizovaných aktivit.

Svědčí to o tom, že svět firemních financí u nás zůstává třeba na rozdíl od oborů marketingu, IT nebo zábavního průmyslu stále nadmíru konzervativní.

Pavel Šemík, EY Česká republika

Přečtěte si také