Jak zachránit české restauratéry po vlnách krizí?

Česká restaurační a pivní kultura je fenoménem nejen u nás, ale i za hranicemi. Pokud chceme, aby současné složité období přežila, je nutné provést zásadní změny na legislativní úrovni a narovnat historicky pokřivené prostředí.

Neflexibilní trh práce je obecným problémem české ekonomiky a pro gastronomický sektor to platí dvojnásob. Flexibilnější pracovní úvazky nebo legalizace spropitného výrazně zatraktivní sektor jak pro zaměstnance, tak ulehčí zaměstnavatelům. Možností, jak pomoci gastronomickému sektoru, je ale mnohem více.

Cestovní ruch a na něj navázaný gastro sektor byl první obětí covidových lockdownů, které začaly před třemi lety. Zatímco většina ekonomiky se z prvního otřesu vrátila na předcovidovou úroveň relativně rychle, turismus a gastro sektor stále nedosahuje úrovně roku 2019. Do toho tento sektor disproporčně zasáhla energetická a inflační krize posledního roku a půl, protože mzdy, energie a potraviny tvoří drtivou většinu všech nákladů pro restaurace. Sektoru ale nepomohla ani předchozí vláda, která zavedla tzv. stravenkový paušál. Ten měl firmám zjednodušit podporu firemního stravování, ale jak plyne z dostupných dat, firmy ho dle předpokladu využívají spíše jako cestu jak legálně zvýšit čistou mzdu zaměstnanců a zároveň využít výhodného nastavení paušálu z pohledu daňového. Zaměstnanci tak tyto prostředky navíc logicky nevyužívají pro nákup obědů v restauracích a kantýnách, ale pro vlastní spotřebu. Kvůli tomu přišla česká gastronomie jen za rok 2021 o přibližně 10 miliard korun na tržbách a český stát o 5 miliard na dani z příjmu s tím, že se může v budoucnu jednat o číslo násobně vyšší.

Foto: Shutterstock

Cesta, jak pomoci českým restauracím, nevede skrze dotace a další zadlužování státu – naopak. Vede skrze narovnání historicky pokřiveného daňového a legislativního prostředí. Námátkou můžeme jmenovat DPH, kde pokud si vezmete jídlo do krabičky s sebou, platíte sníženou sazbu 15 %, zatímco pokud ho sníte u stolu v restauraci, platíte nejnižší sazbu 10 %. Jídlo je to přitom stejné. Sjednocením těchto sazeb na snížené úrovni dojde k redukci administrativní zátěže pro restaurace a zároveň ke snížení inflačních tlaků.

V neposlední řadě může gastronomii pomoct revize daňově uznatelných nákladů firem a digitalizace. Náklad na občerstvení je pro firmu nákladem jako každý jiný, a právě poptávka z firem může částečně nahradit chybějící poptávku od fyzických osob. Naopak díky postupující digitalizaci může sektor šetřit náklady jak na přijímání hotovostních plateb, tak akceptaci digitálních stravenkových karet.

Je jasné, že současná ekonomická situace má dopady na každého a nejde zajistit, aby se nějakému sektoru kompletně vyhnula. Pokud by vláda využila alespoň část z výše nabízených možností, pomůže české gastronomii přežít a dále být jedním z hlavních lákadel pro zahraniční turisty.

Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Přečtěte si také