Středoevropská veřejnost je rozdělená v názoru na to, jak vlastně řídit ekonomické vztahy s Čínou. Průzkum veřejného mínění, který provedl CEPER ve 12 zemích regionu, ukazuje, že největšími fanoušky spolupráce s Čínou jsou Srbové, Slovinci a Bulhaři, naopak čínský vliv chtějí nejvíce omezovat v Rumunsku, Česku a na Slovensku.
Iniciativa Pásu a stezky oslavila v září své 10. výročí. Podle Eurostatu byla Čína v roce 2022 největším partnerem EU s nejvyšší hodnotou vývozu. Zatímco v roce 2002 činil dovoz z Číny 7,8 % celkového dovozu zboží do EU, do roku 2022 pocházelo z Číny 20,9 % dovozu do EU. Mezi evropskými členskými státy a asijskou zemí roste vzájemná závislost, kterou se západní politici snaží řešit strategií snižování rizik.
CEPER provedl průzkum veřejného mínění ve 12 středoevropských zemích, aby lépe porozuměl tomu, jak Středoevropané přemýšlejí o vztahu své země a Číny. 1 000 respondentů z každé z 12 zkoumaných evropských zemí bylo dotázáno, zda podporují posílení nebo oslabení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí. Respondenti si mohli vybrat mezi podporou oslabení nebo posílení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí, nebo upřednostněním ponechání ekonomických vazeb na současné úrovni.
CEPER zjistil, že v otázce Číny existuje rozdíl mezi severem a jihem. Existuje 6 zemí střední a východní Evropy (převážně jižní), kde relativní většina veřejnosti upřednostňuje posílení ekonomických vztahů s Čínou, zatímco v dalších 3 regionálních (většinou severních) zemích je relativní většina pro zachování ekonomických vztahů na současné úrovni.
Bulharsko a země bývalé Jugoslávie patří do první skupiny. 50 % Černohorců, 48 % Srbů a 49 % Slovinců si přálo posílit ekonomické vazby s Čínou. Také v Chorvatsku (38 %), Severní Makedonii (33 %) a Bulharsku (42 %) největší podíl respondentů podpořil silnější ekonomické vazby. 34 % respondentů ze Severní Makedonie, kandidátské země EU a členského státu NATO, nebylo schopno (nebo odmítlo) na tuto otázku odpovědět.
Země s opatrnějším postojem k Číně mají pevnější vztahy s USA. V Rumunsku 42, na Slovensku 47 a v Česku by 49 % obyvatel nezměnilo současnou úroveň ekonomických vazeb s Čínou. To znamená, že by ani neprohloubily, ani neoslabily obchodní vztahy s Čínou. Mezi nimi je nejkritičtější rumunská společnost: 35 % Rumunů si přeje oslabit ekonomické vztahy s Pekingem, což je o 11procentních bodů více než v jiných zemích regionu.
Existuje také třetí, poněkud nerozhodnutá skupina středoevropských zemí. V těchto zemích není propast mezi těmi, kdo dávají přednost „více ekonomickým vztahům“, a těmi, kdo prosazují „nezměněné vztahy““, významná. V Rakousku je rozdíl pouze 8, v Polsku 7 a v Maďarsku 1procentní bod.
Ani posilování, ani oslabování či udržování ekonomických vztahů beze změny nemá v těchto společnostech více než 40% podporu. 28 % Rakušanů, 34 % Maďarů a 27 % Poláků je pro hlubší vztahy. 22 % Rakušanů a Maďarů, zatímco 13 % Poláků si přeje usilovat o slabší obchodní vztahy s Čínou.
Většina respondentů ocenila ekonomické vazby s Čínou a – zejména v jižnějších zemích regionu – viděla potenciál v rozšíření obchodních vztahů. Neznamená to však, že by strategie snižování rizik nebyla populární. Jedinou otázkou je, co pojem bude přesně znamenat.
•
