Čína

Časy se mění, kdysi módní Čína už není „in“. České firmy objevují jižní a jihovýchodní Asii.

Měla to být investiční smršť, přehlídka vzorové ekonomické diplomacie, jakou umějí jen opravdoví političtí profesionálové typu Miloše Zemana.

Česko se mělo stát nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze v Evropě. Ze slíbených investic ale zůstal jen zlomek.

Čína měla v Česku utratit desítky miliard korun. Nestalo se. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka se díky tomu nezvýšil vliv pekingského režimu v Česku.

Nemovitostní otřes Čínu nepoloží, Západ ji potřebuje stále víc.

Finanční trhy říše středu v uplynulých letech klesaly, proto asijští investoři hledali náhradu v Japonsku, Indii, Jižní Koreji i ve Vietnamu.

Donedávna neochvějný Západ s údivem sleduje technologický vývoj v Asii. Zvláště čínský výzkum, přírodní vědy i AI zneklidňují rychlostí svého růstu.

Automobilky z říše středu chystají mohutnou expanzi do Evropy, pomoci jim k tomu mají obří transportní lodě.

Peking musí v zahraničí řešit rostoucí nevraživost, doma se mezitím potýká s napětím mezi komunismem a kapitalismem.

Italská premiérka Giorgia Meloni do konce roku plánuje splnit předvolební slib, že Itálie odstoupí od čínské iniciativy Pás a stezka. Proti spolupráci evropských zemí a Číny se staví také USA.

Čínská ekonomika zatím USA nedostihla a zřejmě se tak ani v blízké budoucnosti nestane.

Každý pátý mladý Číňan je nezaměstnaný, další miliony absolventů na trh práce brzy zamíří.

Americká politika a rostoucí náklady vedou globální koncerny k významnému přesunu výroby z Číny do jiných asijských zemí.

S rychlou expanzí čínské ekonomiky v uplynulých desetiletích se objevily i výzvy nejen pro říši středu, ale i pro světový ekonomický řád.

Kancléř Olaf Scholz udělal na začátku listopadu jen to, co musel: přijel do říše středu, aby udržel její trh. Při návratu se pak zastavil v Singapuru, aby tam hledal jeho náhradu.