Evropská taxonomie: odvětvové rozdíly a příležitosti ke zlepšení

Průzkum společnosti EY ukázal znatelné rozdíly ve vykazovaných hodnotách napříč sektory. Velkým firmám se navíc krátí čas připravit se na auditní povinnost. Největší výzvou zůstává získávání podpůrných dat.

Evropa má ambiciózní cíl stát se do roku 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem na světě. Nařízení o taxonomii EU zavedené v roce 2021 přineslo podrobný systém klasifikace definující udržitelné hospodářské činnosti. Cílem je poskytnout investorům jistotu, předcházet „greenwashingu“, omezovat fragmentaci trhu a usnadňovat udržitelné investice na podporu cílů Green Dealu.

Odvětvové rozdíly napříč Evropou Společnost EY provedla šetření na vzorku 320 evropských společností ze 17 zemí EU ve 12 odvětvích s povinností reportovat taxonomii EU, které jsou kótovány na hlavních burzách vybraných zemí a vytvářejí přibližně 92 procent hrubého domácího produktu EU. Průzkum se zaměřil na výkaznictví nefinan­čních a finančních podniků a výzvy spojené s reportovací praxí.

Nefinanční podniky

Pro vykazovací rok 2022 měly společnosti poprvé povinnost zveřejnit informace o souladu firem s taxonomií, tj. podíl plnění všech stanovených kritérií pro danou hospodářskou aktivitu.

Odvětví s nejvyšším podílem obratu souladného s taxonomií jsou energetika (30 procent) a těžba a dobývání (21 procent). Na druhé straně odvětví jako zdravotnictví, biotechnologie a chemie a spotřební zboží vykázala 0 procent průměrného obratu sladěného s taxonomií. O něco lepších hodnot dosáhly v mapování takzvané způsobilosti, které odrážejí potenciál k transformaci dané hospodářské činnosti.

Alice Machová, partnerka EY pro poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje

Výsledky okomentovala Alice Machová, partnerka EY: „Častým důvodem nízkých vykazovaných hodnot je, že na některá odvětví se taxonomie vztahuje pouze okrajově. V důsledku pak společnosti v nezahrnutých odvětvích vykazují zpravidla pouze hodnoty související s vedlejšími činnostmi, často bez dostatečných podkladů pro posouzení plnění kritérií pro vykázání plného souladu.“

Finanční podniky

U finančních podniků se příspěvek bank k cílům EU v oblasti životního prostředí měří prostřednictvím ukazatele Green Asset Ratio (GAR), tj. aktiv sladěných s taxonomií. Za rok 2022 však finanční instituce vykazovaly pouze způsobilá aktiva, která odrážejí podíl potenciálního příspěvku úvěrového a investičního portfolia k environmentálním cílům taxonomie. Taxonomická způsobilost na základě obratu protistran se pohybovala od 0 do 55 procent, v průměru 26 procent. Expozice vůči způsobilým aktivům zahrnuje především retailové hypotéky a spotřebitelské úvěry na vozidla a renovaci budov.

Příspěvek pojistitelů k cílům EU v oblasti životního prostředí se měří pomocí dvou ukazatelů: Způsobilé pojistné odráží potenciální příspěvek pojistitelů z upisovacího portfolia k přizpůsobení se změně klimatu a pohybuje se v rozmezí od 2 do 92 procent s průměrem 48 procent.

Způsobilá aktiva ukazují potenciální příspěvek investičního portfolia pojistitelů k cílům v oblasti životního prostředí a pohybují se v rozmezí od 1 do 39 procent s průměrem 15 procent na základě obratu protistran.
Způsobilá aktiva bank jsou relativně vyšší než aktiva pojistitelů (26 procent oproti 15 procentům v průměru).

„S rostoucími požadavky na vykazování činností souladu s taxonomií a dostupností informací se očekává, že se čísla od finančních institucí budou dále vyvíjet. Důležitým impulsem pro firmy bude také nový standard pro zelené dluhopisy navázaný právě na taxonomii EU,“ dodává Machová.

Příležitosti ke zlepšení

Požadavky na reportování taxonomie EU představují pro firmy velké výzvy. Z průzkumu EY vyplynulo, že častou překážkou je získávání dat pro prokázání plnění taxonomických kritérií. Přetrvává také nejednotnost při interpretacích požadavků napříč sektory.

„Firmy často chybují už v samotné identifikaci svých hospodářských činností zařazených do taxonomie nebo podcení proces přípravy reportingu. To se pak může odrazit ve finálním reportu a nízkých hodnotách. Z klientské zkušenosti vyplývá, že příprava prvního reportování není otázkou týdnů, ale spíše měsíců, a bývá zapotřebí zapojit technické a finanční experty firem,“ říká Machová.

Kolísavá je podle průzkumu také kvalita výsledných reportů, což může zejména v dalších letech narazit u auditorů.

Příští zastávka: auditovací povinnost

EU taxonomie dosud není kompletní. Už v roce 2024 dojde k jejímu rozšíření, přičemž jsou zahrnuty další sektory jako doprava, turismus nebo farmaceutický průmysl. S nástupem směrnice o nefinančním reportování (CSRD) je také zapotřebí počítat s nutností projít auditem na úrovni omezené jistoty. První vlnu velkých firem tato povinnost postihne již v roce 2025 pro reporty za finanční rok 2024.

Přečtěte si také