Petr Mestančík, ředitel vnějších vztahů British American Tobacco (BAT) pro Českou republiku a Slovensko, pracuje pro firmu už téměř dvacet let. Jeho kariérní cesta od excelových tabulek ve finančním oddělení až po místo v nejvyšším vedení nadnárodní společnosti byla nesmírně zajímavá.
Více než sto let zůstala podstata vašeho podnikání – výroba a prodej klasických cigaret – bez větších změn. Ty však v poslední době nabraly nevídané tempo. Co je příčinou této historické proměny BAT?
Těch důvodů je řada. Dnes už všichni vědí, že kouření je škodlivé. Nejlepší je s ním vůbec nezačínat, a když už začnete, nejlepší je skončit. Na to ale každý nemá dostatečně pevnou vůli. A právě proto vidíme v posledních letech nebývale vysoký a stále rostoucí zájem dospělých kuřáků o alternativní formy užívání nikotinu, které jsou oproti kouření mnohem méně škodlivé.
Za touto proměnou jsou určitě i jiné důvody než zájem BAT o veřejné zdraví.
Ano, máte pravdu. Nejsme charita, děláme to z byznysových důvodů, ale mluvíme zde o trojité výhře. Zaprvé je to výhra pro spotřebitele, kteří mohou získat nikotin jinou formou, a podstatně tak snížit rizika oproti klasickému kouření. Pak vítězí celá společnost, protože nikotinové alternativy jsou cestou, jak snížit výskyt onemocnění souvisejících s kouřením, a tedy zdravotní, sociální a společenské náklady. A zatřetí naši akcionáři, protože nikotinové alternativy představují budoucnost našeho podnikání. Odhadujeme, že do roku 2030 se k nim odkloní až třetina dospělé kuřácké populace.
V čem se způsob vaší práce v poslední době nejvíce změnil?
Náš byznys se v posledních letech stal mnohem zajímavější a komplexnější. Dříve jsme ho byli s prodejem klasických cigaret schopní dělat s velkou mírou jistoty. Teď ale přišla velká revoluce a s ní největší transformace v historii BAT. Z kouření se přechází do nových kategorií a obchod se je mnohem komplexnější i třeba z hlediska produktových nebo marketingových regulací.
Mohl byste stručně shrnout, jaké jsou pro uživatele alternativy ke klasickému kouření?
Alternativ je mnoho, ale ty základní, které se těší celosvětové popularitě, jsou tři. Je to naše zařízení na zahřívání tabáku pod značkou glo. To je nejpopulárnější ve střední a východní Evropě a ve středovýchodní Asii. Druhou alternativou jsou elektronické cigarety Vuse. Ty jsou nejpoužívanější v Severní Americe a v západní Evropě. A nakonec jsou to nikotinové sáčky VELO, které se v posledních letech rozšiřují ze Skandinávie do celé Evropy. Právě u nikotinových sáčků je snížení rizik oproti cigaretám největší – toxických a karcinogenních látek, jež běžně najdeme v cigaretovém kouři, je v nich až o 99 procent méně.
V poslední době se hodně diskutují přínosy a rizika užívání nikotinových sáčků. Jak to vnímáte vy?
Škodlivost kouření vyplývá zejména ze spalování tabákové směsi a následného vdechování toxického kouře. Nikotinové sáčky VELO oproti tomu nehoří a tabák dokonce ani neobsahují. Již ze své podstaty jsou tedy výrazně méně škodlivé než klasické cigarety, což ostatně potvrzují i toxikologická srovnání. Dobrou zprávou zároveň je, že dokážou oslovit i české uživatele nikotinu, a Česko tak rostoucím počtem kuřáků přecházejících na nikotinové sáčky následuje trend ze Skandinávie. Tam jsou nikotinové výrobky k ústnímu užití velmi populární a například Švédsko má díky jejich popularitě ve své populaci jen pět procent kuřáků klasických cigaret. To se pak projevuje i ve výskytu rakoviny plic – ten je ve Švédsku nejnižší z celé Evropy.
Nikotinové sáčky se u nás mohou prodávat bez jakéhokoli věkového omezení. Je to podle vás v pořádku?
Rozhodně není. Stát by měl nastavit takové podmínky, aby nikotinové sáčky nebyly dostupné dětem a mladistvým, a toto striktně kontrolovat. Zákonné omezení věku nakupujících je potřeba řešit změnou zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Pro BAT je naprosto zásadní, aby jakékoli tabákové a nikotinové výrobky nebyly dostupné dětem a mladistvým a tento zákaz byl důsledně dodržován a vymáhán.
V Česku vzniká nová vyhláška k nikotinovým sáčkům, jež by měla tuto kategorii výrazně regulovat. Je to ta správná cesta z pohledu snižování zdravotních rizik?
Regulace kategorie nikotinových sáčků je bez jakýchkoli pochybností potřebná. Je však důležité, aby byla vyvážená a zohledňovala výrazně nižší míru rizika, kterou užívání nikotinových sáčků spotřebitelům nabízí. Nejpřísněji by měly být regulovány cigarety jako zdaleka nejškodlivější způsob užívání nikotinu, přičemž regulace nikotinových alternativ by měla být odstupňována podle relativní míry rizika právě vůči cigaretám. Tím zajistíme, že alternativy cigaret budou více atraktivní a více dostupné než cigarety samotné, a kuřák tak bude motivován ke změně. Pokud k tomu přistoupíme opačně, a tyto tendence jsme bohužel v minulosti ze strany českého regulátora také registrovali, pak pouze zakonzervujeme současný stav, kdy téměř čtvrtina dospělé populace kouří a počet kuřáků klesá jen velmi pozvolna.
Existují data o tom, jak nikotinové alternativy pomáhají snížit výskyt kouření?
Prospěch z užívání nikotinových alternativ mají v současné době v Česku již statisíce lidí. Každá cigareta, kterou kuřák díky alternativnímu výrobku nevykouří, se při kumulaci dopadů kouření v populaci počítá a znamená obrovský pozitivní dopad. To je z pohledu českého veřejného zdraví více než dobrá zpráva – znamená to o sto tisíc lidí ohrožených nemocemi spojenými s kouřením méně. Znamená to miliony korun ušetřených za léčení nemocných kuřáků. Znamená to uvolnění kapacit plicních oddělení českých nemocnic. Zcela logicky by tak mělo být v zájmu státu a zejména ministerstva zdravotnictví tento vývoj maximálně podporovat.
Myslíte, že lidé budou ve vyspělých zemích za 30 let stále kouřit klasické cigarety?
Asi ano, ale bude jich dramaticky méně. Někteří naši konkurenti tvrdí, že vymizí úplně, ale tím si nejsem jistý. Tato probíhající změna – posun od spalovacích technologií k zahřívacím, nebo v případě nikotinových sáčků i bez zahřívání, je nevyhnutelná. Bude však vyžadovat nějaký čas. Takže dost možná přijde nějaká úplně nová varianta kouření, kterou si zatím vůbec neumíme představit, a i s mírou zdravotního rizika bude zase někde úplně jinde. Je to trochu jako v automobilovém průmyslu, kde se od spalovacích motorů vše přesouvá k hybridům a elektromobilům. A toto je cesta k vytvoření lepších zítřků.
Jak v této souvislosti vnímáte plán Evropské komise vychovat do roku 2050 takzvanou „beztabákovou generaci“, kdy by se měl počet kuřáků cigaret srazit na pouhých pět procent obyvatelstva?
Tento cíl je skutečně velmi ambiciózní, zejména s ohledem na dosavadní vývoj. Jako mnohem reálnější se tak jeví strategie založená na podpoře méně rizikových alternativ tradičního kouření. Pak je možná i skutečná změna o desítky procent, pouze restriktivním způsobem se tam však nedostaneme. Jestli se závislostmi chceme bojovat, je nejlepší cestou omezování rizik a jejich vysvětlování. Osobně bych tedy spíše cílil na dosažení nekuřácké, nikoli beztabákové generace.
•
