Biomasa jako obnovitelný energetický zdroj je součástí Plzeňské teplárenské už dvacet let. Nejprve šlo o postupné přidávání biomasy ke standardnímu palivu, tedy uhlí, ale dnes už je biomasa jednou z hlavních složek, kterou Plzeňská teplárenská využívá na výrobu tepla a elektřiny.
Regionální dřevní lesní odpad dokážou již dva teplárenské kotle za určitých podmínek využít na sto procent své výrobní kapacity, a to zcela bez podpory fosilních paliv. Jaký je další potenciál biomasy, je to do budoucna udržitelný zdroj a dá se ještě zvýšit efektivita takového zdroje? Na to jsme se zeptali výrobního ředitele Plzeňské teplárenské Jana Skřivánka.
Jak se daří Plzeňské teplárenské využívat biomasu?
Jednoznačně velmi dobře a efektivně. My jsme hned od začátku vsadili na spolehlivé dodavatele biomasy, takže i teď, kdy je o biomasu velký zájem, využíváme její kapacitu v maximální možné míře, a to jak na výrobu tepla, tak i elektřiny. Například v průběhu mimotopného období spalujeme z 95 procent pouze biomasu.
Je do budoucna reálné, že by mohla Plzeňská teplárenská přejít pouze na biomasu?
Biomasa má určitě v teplárenství velký potenciál, a to nejen pro Plzeň, ale i pro další regiony. Buďme ale realisté – nelze jí nahradit hnědé uhlí ze sta procent. Pro nás je biomasa jednou z klíčových součástí mozaiky, kterou tvoří energetické zdroje, jako je biomasa, komunální odpad, zatím ještě také hnědé uhlí, které do budoucna nahradíme zemním plynem.
Několikrát se hovořilo o tom, že by Plzeňská teplárenská mohla od roku 2030 fungovat bez spalování hnědého uhlí.
Dá se to splnit?
Je to ambiciózní plán a intenzivně pracujeme na jeho uskutečnění. Osobně si myslím, že určitá část energetiky hnědé uhlí potřebovat bude. Nicméně tlak, aby se uhlí eliminovalo, je opravdu enormní. Takže eliminace uhlí bude v energetice do roku 2030 opravdu značná, a stejně tak i v Plzeňské teplárenské.
Co všechno je „schováno“ pod pojmem biomasa?
Pokud budeme mluvit o biomase, kterou využívá Plzeňská teplárenská, tak ta je tvořena dřevním odpadem z lesa, z těžby či ze zpracování. Dřevo nesmí být nijak kontaminované a musí se jednat skutečně jen a pouze o dřevo čisté, nikoli však samotné kmeny. Dále to můžou být také slámové pelety, které jsou vyráběny z cíleně pěstovaných plodin, jako je sloní tráva, či dřevo cíleně pěstovaných dřevin, jako je třeba japonský topol.
Jak je to s výhřevností biomasy?
Oproti hnědému uhlí je výhřevnost biomasy nižší. Abychom ale měli správně nastavené parametry kvality, tak naši dodavatelé biomasy nejsou placeni za dovezenou tunu, ale za každý gigajoule, který dodaná biomasa obsahuje. Jinými slovy je pro nás důležité, kolik přivezou „energie“. Výrobci se díky tomu snaží, aby biomasa v lese dva až tři měsíce proschla, než se dostane k nám. A ještě jedna zajímavost – popílek, který po spalování biomasy zůstává, se dál využívá na výrobu hnojiv. Tedy kruh oběhového hospodářství se uzavírá.
Jak je to ve skutečnosti s biomasou coby obnovitelným zdrojem? Nehrozí, že se při velkém zájmu tento zdroj rychle vyčerpá?
Určitě by nebylo správné, kdyby se lesy kácely jen za účelem výroby tepla či elektřiny. Musí se vždy jednat o takzvanou udržitelnou biomasu a všichni naši dodavatelé musí mít certifikaci takto dodávané biomasy. Biomasu využíváme v Plzni již od roku 2003 a úbytek lesů se nijak neprojevuje, naopak. Podle platné evropské legislativy musí být biomasa v dané oblasti zdrojem udržitelným. Zjednodušeně řečeno – není možné vozit biomasu z tisíc kilometrů vzdálených lesů, a ještě za podmínek, kdy se z lesa vytěží veškerá dřevní hmota.
Jaké byly hlavní milníky Plzeňské teplárenské ve využití biomasy?
Nejdůležitějším bodem byl samotný začátek. Tehdy se šlo cestou přimíchávání biomasy k uhlí a byli jsme opravdu průkopníci. Za další tři roky to už ale bylo jinak a biomasu jsme začali spoluspalovat ve větším množství. Teplárna tehdy dosáhla svého možného maxima, a tak jako další milník přišel rok 2010, kdy jsme zprovoznili biomasovou jednotku – kotel K7, který dokáže využít zhruba 110 000 tun biomasy ročně. Dalším milníkem byl rok 2021, kdy jsme vybudovali nové palivové trasy do kotle K6 a došlo k úpravám spalovacího procesu, což umožnilo dosáhnout využití 100 procent biomasy na druhém kotli v PLTEP. Celý proces spalování biomasy zakončujeme letos investicí do takzvaného odprášení, což představuje stavbu nového filtru a snížení emisí prachu na 10 miligramů na kubík. To znamená, že emise snížíme až o polovinu.
Lze uvažovat o rozšíření i do budoucna?
Biomasa skýtá velké možnosti. Plzeňská teplárenská se ale letošní investicí dostává na maximum, kdy je efektivní biomasu využívat, tak abychom mohli využívat zdroje ve vzdálenosti zhruba do sta kilometrů. To je podmínka, která je pro nás hodně striktní. V podstatě to znamená, abychom využívali zdroje biomasy v rámci Plzeňského kraje. Další cesta vedle biomasy jsou komunální odpady. I tady jsme už téměř na maximu, ale je tu ještě do budoucna možnost využívat tuhá alternativní paliva.
•
