Umělá inteligence (AI) se v uplynulých letech stala nedílnou součástí řady oborů. Trend se naplno dostal také do advokátních řad, a to zejména s rozvojem chatbotu ChatGPT. Přední právnické firmy využívají technologie na denní bázi, a to jak interně, tak směrem ke klientům. Navzdory tomu mají k AI spíše rezervovaný přístup. „Umělou inteligenci využíváme celofiremně a považujeme ji za významného pomocníka při zefektivnění naší produktivity. Bereme ji ale jako podpůrný nástroj, který využíváme na pozadí našich procesů. Hraje důležitou roli při zrychlování a usnadnění řady každodenních úkonů,“ říká Lukáš Holub, právní poradce v mezinárodní advokátní kanceláři Bird & Bird. Také podle Josefa Donáta, partnera advokátní kanceláře Rowan Legal, je ve využití AI v rámci poskytování právních služeb budoucnost. „A to jako podpůrného nástroje, který by měl jak našim studentům a backofficu, tak zkušeným advokátům usnadnit život,“ říká.
Od rešerší po marketing
Jak přibližuje Pavel Čech, v advokátní kanceláři Sedlakova Legal používají zejména ChatGPT, a to na několika úrovních. „Počínaje usnadněním základní administrativy přes marketing až po předpřipravování některých právních dokumentů. Nejvíce oblíbený je kvůli jeho ,kreativitě‘, spousta kolegů ho používá namísto brainstormingu s kolegy,“ popisuje. Podle Martina Švédy z advokátní kanceláře Rödl & Partner umí umělá inteligence pomoci s prací s rozsáhlými texty, popřípadě s vyhledáním a strukturovaným zpracováním konkrétních informací. „Dále pak AI využíváme na základní vypracování různých prezentací nebo souhrnů, výtahů z textu, analýzy a zestručnění rozsáhlejších textů,“ dodává.
Ilustrace: Vojtěch Velický
V advokátní kanceláři Deloitte Legal podle vedoucího partnera Martina Bohuslava využívají AI zejména ve dvou oblastech. „Zaprvé jako pomocný nástroj při rešerších a zadruhé při úpravách dokumentů a standardních výstupů naší práce. Věříme však, že v krátké době, a hovoříme o řádech týdnů, přistoupíme k využití v oblasti přípravy dokumentů na základě naší rozsáhlé databáze precedentních dokumentů,“ dodává. Advokátní kancelář PRK Partners zase podle partnera specializujícího se na právo informačních technologií Michala Matějky využívá různé nástroje například pro automatizované vytváření typizovaných právních dokumentů.
Oblasti uplatnění AI, například v oblasti náboru, zkoumá také Jana Hladká Zilvarová, partnerka advokátní kanceláře Z/C/H Legal. Jak ale upozorňuje, řada oblastí je stále limitovaná a na začátku. „Zkoušeli jsme například používat právní AI systémy Advomate či WAIR. Ani jeden zatím není zcela spolehlivý, což ale neznamená, že bychom těmto projektům nefandili, právě naopak,“ říká s tím, že umělou inteligenci využívá její kancelář také v oblasti odborných překladů.
Světová síť i vlastní investice
Jistou výhodu v prozkoumávání hranic umělé inteligence mají advokátní kanceláře navázané na silné mezinárodní sítě. Jak přibližuje Martin Čapek, advokát z KPMG Legal, jeho kancelář má aktuálně přístup k vlastnímu chatbotovi, který byl vytvořen v rámci mezinárodní sítě. „Chatbot GenAI využíváme zatím hlavně pro interní účely, jako je automatizace rutinních úkolů, příprava nabídek, výpomoc se správou dokumentů a monitoring legislativy či zpracování judikátů nebo pro přípravu dokumentů a běžnou komunikaci,“ říká.
Z mezinárodních značek, které do vývoje umělé inteligence investují, je aktivní také advokátní kancelář DLA Piper: „Investujeme do vývoje a testování nástrojů pro interní využití, jako je náš multikvalifikovaný – nejen – chatbot asistent umělé inteligence, který dokáže zpracovávat otázky a odpovědi k právním dokumentům a extrahovat informace. Zkoušíme také nástroj pro bleskové zpracování přehledů různě komplexních dokumentů nebo probíhá vývoj a testování skórovacího nástroje pro určování obchodních rizik ve smluvních ujednáních,“ přibližuje Tomáš Ščerba z pražské DLA Piper.
Průkopníci se nacházejí i mezi českými advokátními kancelářemi. Například Rowan Legal je dlouhodobě známá tím, že jako jedna z mála lokálních kanceláří investuje výrazně do IT infrastruktury a digitalizace. „Aktuálně testujeme několik nástrojů pro takzvané chytré rešeršování či pro revizi anonymizované dokumentace na základě definovaných parametrů. Pracujeme také na vylepšení interního chatbota, který pomáhá mimo jiné s adaptací nových kolegů. V neposlední řadě využíváme kreativitu AI při přípravě marketingových podkladů,“ říká partner kanceláře Josef Donát.
Některé advokátní kanceláře se již aktivně pustily do zapojení AI také směrem ke klientům, ať už jde o datovou analytiku, revizi velkého množství dokumentů, nebo generativní nástroje na práci se smlouvami. „Možnosti těchto nástrojů vytvářet komplexnější právní dokumenty či dokonce přijímat právní rozhodnutí jsou a zřejmě ještě delší dobu zůstanou omezené,“ hodnotí Michal Matějka z advokátní kanceláře PRK Partners.
Dobře chráněná data klientů
Oslovení zástupci předních advokátních kanceláří se shodují, že navzdory značným výhodám umělé inteligence je třeba být v jejím využití obezřetný. „Výstupům AI nevěříme. Neexistuje žádný AI nástroj, který bychom mohli použít a s jeho závěry pracovat, aniž by je někdo ověřil. Přesto nám nástroje ušetří spoustu času, protože tvrdou práci spočívající v soupisu prvního návrhu zvládnou za nás,“ hodnotí Pavel Čech z kanceláře Sedlakova Legal. Jak připomíná Jana Hladká Zilvarová, vedoucí partnerka advokátní kanceláře Z/C/H Legal, i velmi důvěryhodně vypadající výstup nemusí mít oporu ve faktech. Jsou známé případy, kdy si systémy vygenerovaly například smyšlené spisové značky, citace nebo třeba zákony.
„Riziko takzvané halucinace ošetřujeme pomocí řady technických nástrojů, aby data klientů byla vždy zpracována pouze v bezpečném ekosystému. Výstupy, na kterých se podílí AI, vždy procházejí pečlivou lidskou revizí,“ doplňuje Tomáš Ščerba z pražské DLA Piper.
Také kancelář Rowan Legal má z tohoto důvodu podle Josefa Donáta nastavené principy důsledných kontrol jakéhokoli výstupu z AI. „Nedá se na ně bez dalšího spolehnout. Jako podpůrný nástroj ale AI funguje velice dobře. Pro práci s klientskými daty však nyní AI nevyužíváme – ačkoli jdeme s dobou, bezpečnost klientských dat je pro nás priorita,“ říká. Oblast práce s klientskými daty zmiňuje také Martin Švéda z kanceláře Rödl & Partner. „Není zaručena jejich oddělitelnost od veřejného prostoru. Umělá inteligence nenabízí uzavřené zabezpečené prostředí pro práci s daty. Jakákoli klientská data jsou tedy prozatím pro předání do AI naprosto nepřípustná,“ říká s tím, že v kanceláři doufají v brzký pokrok v oblasti zabezpečení vnitřních dat.
I podle Martina Bohuslava z Deloitte Legal jsou klientská data extrémně citlivá a jejich ochraně v kanceláři věnují maximální pozornost. „Proto k nim AI zatím nepouštíme. Zároveň nejsou výstupy AI bez dalších úprav pro klienta použitelné. Je nezbytné je řádně revidovat. Za správnost právního výstupu bude vždy odpovídat advokát, tuto část práce nelze na umělou inteligenci přesouvat a nebude to možné ani do budoucna,“ dodává.
„AI považujeme stále spíše za experimentální technologii, a proto s ní zacházíme maximálně obezřetně. Například při práci na právních dokumentech ji využíváme před tím, než jsou do nich doplněna klientská data. Použití AI pak máme v rámci celé firmy upravené vnitřními předpisy a využíváme pouze schválené a zabezpečené nástroje,“ přibližuje praktické pojetí zabezpečení Lukáš Holub, counsel právní poradce v mezinárodní advokátní kanceláři Bird & Bird.
•
