Jaká je momentální personální situace Českých drah? A liší se například v rámci jednotlivých regionů?
V současnosti má mateřská společnost zhruba 13 a půl tisíce zaměstnanců. Základ tvoří zaměstnanci, kteří zajišťují provoz. Jsou to hlavně strojvedoucí, těch zaměstnáváme kolem 3 a půl tisíce, ale také průvodčí a potom technické profese, které se starají o údržbu vlaků v depech. To jsou např. elektromechanici, elektronici, lidé strojnických profesí atp. My jsme firma s celostátní působností a samozřejmě se do naší činnosti promítají regionální podmínky. Například kolem Prahy je nejhustší doprava, začíná zde nebo končí většina rychlíků, mezistátní vlaky, takže zde potřebujeme více zaměstnanců než například na Vysočině s řidším osídlením, menší hustotou železnic a také s menším počtem vlaků. Na druhou stranu se projevují do personální situace i jiné vnější podmínky, jako je konkurence na trhu práce. V některých regionech jsou velké strojírenské podniky, automobilky, které potřebují kvalifikované zaměstnance na technických profesích.
U jakých pozic pociťujete v provozu největší nedostatek a čím je to způsobeno?
V současnosti máme největší podstav u strojvedoucích, následuje vlakový doprovod, zaměstnanci v údržbě a posunovači. Jsou to veškeré technické a provozní profese. Netroufám si hodnotit, čím je to způsobeno, to je asi více otázka na sociologa, ale je zřejmé, že podobné problémy má celý sektor zaměřený na technické profese. Jsem ale přesvědčená, že doslova „vymizely“ studijní a učební obory zaměřené přímo na železnici. Například studijní obor elektrická trakce v dopravě už v podstatě nabízí jedna až dvě školy. Všechny obory jsou zaměřené na ekonomiku a logistiku v dopravě. Absolventi k nám pak přichází a nemají základní zkoušky zaměřené na železnici, jako tomu bylo dříve. Věřím, že se to obrátí a zase se budou vracet tradiční profese, které nebudou tak zaměřené na ekonomii, právo, marketing a další netechnické obory.
Foto: Connor Jandourek
Také je to samozřejmě o tom, že lidé si mohou zaměstnání vybírat a nechce se jim pracovat v noci, o svátcích, v horších pracovních podmínkách. Někdy si ani neuvědomují, jak jsou některé profese u nás náročné. Vysokou fluktuaci máme třeba u posunovačů a je to tím, že když si uvědomí, že musí většinu času pracovat venku v zimě, odejdou někam jinam.
Jakým způsobem chtějí České dráhy přilákat kvalifikované zaměstnance?
Stávajícím i novým zaměstnancům se snažíme vytvářet kvalitní sociální a pracovní podmínky. Vedle slušného příjmu jsou to i různé benefity. Poskytujeme příspěvky na dovolenou, na penzijní připojištění, na stravování, zaměstnanecké jízdné a další výhody. Pracujeme také na lepších pracovních podmínkách. Řídit moderní lokomotivy a jednotky s klimatizovanou kabinou a prošpikované elektronikou a počítači je úplně jiná práce, než tomu bylo na dosluhujících strojích. Investujeme také do nových opravárenských hal s moderním vybavením, diagnostikou a komfortním sociálním zařízením.
Jak se snažíte oslovovat absolventy dopravních škol nebo technických oborů?
Se školami máme dlouhodobou spolupráci. Snažíme se studenty podchytit už ve škole. Máme stipendijní program ČéDés, kdy nabízíme žákům stipendia, příspěvek na ubytování, na školní pomůcky. Přes prázdniny k nám mohou jít na brigádu. A organizujeme řadu náborových akcí.
Jaká je podle vás kvalita vzdělání na dopravních školách u profesí, které najdou uplatnění u Českých drah? Je takový absolvent připraven nastoupit rovnu do provozu, nebo se mu musíte ještě věnovat?
O dopravních školách jsem již mluvila v úvodu. Nicméně absolventi z dopravních škol jsou připraveni výrazně lépe než absolventi z jiných oborů. U nás je velká výhoda, že po nástupu do zaměstnání musíte absolvovat jak kurz pro strojvedoucího, tak dnes i kurz pro vlakový doprovod. Všechny tedy připravíme. V současné době zavádíme i mentoringový program pro lidi v údržbě. Minulý rok jsme zavedli prezenční kurz pro vlakový doprovod a úspěšnost u zkoušek se zvedla o 52 %. Dříve se museli zaměstnanci připravovat sami a chodili na konzultace.
Jak jste spokojená s výsledky letošního jednání s odbory a v čem bylo náročnější oproti loňskému roku, kdy došlo k dohodě o pár měsíců dříve?
Situaci s loňským rokem nelze srovnávat. Loni jsme spojili jednání o inflační doložce rovnou s novou kolektivní smlouvou, zatímco letos šlo o dvě separátní jednání. O Podnikové kolektivní smlouvě na rok 2024 jsme tak jednali v obvyklý čas a smlouvu jsme uzavřeli už na začátku prosince. V minulosti se přitom podepisovala kolektivní smlouva třeba i na Silvestra. Letošní jednání byla náročná z mnoha důvodů. Je tu pokračující liberalizace. Pokud chceme uspět před konkurencí, musíme snižovat náklady, a to se týká i těch personálních. Na druhou stranu je tady trh práce, kde chybí řada profesí, a není žádné tajemství, že některé firmy se snaží přeplatit třeba naše strojvedoucí a přetáhnout je k sobě. Dalším faktorem je nová legislativa anebo inflace, která působí na firmu i na zaměstnance. Chtěla bych jim poskytnout co největší mzdy a co nejvíce bonusů, ale musíme stát pevně na nohou a vycházet z reálných možností Českých drah. Já jsem přesvědčena, že dohoda, kterou jsme s odboráři uzavřeli, má všechny tyto parametry. Zajišťuje sociální jistoty našim zaměstnancům a zároveň vytváří podmínky uspět v konkurenci a rozvíjet firmu i v dalších letech.
Jaký máte v ČD přístup k benefitům? Držíte se spíše tradičního balíčku, nebo se snažíte přizpůsobovat aktuálním trendům? Přizpůsobujete nabídku benefitů jednotlivým profesím?
O železničářích se někdy říká, že jsou konzervativní. Pracují u jednoho dopravce třeba desítky let, někdy jsou to celé generace. Takže ano, jsou zde tradiční benefity, jako jsou třeba zaměstnanecké jízdní výhody nebo kondiční ozdravné pobyty. Tradici už mají příspěvky na penzijní připojištění, na stravování a některé další. Vymýšlíme ale i další. Například využíváme pružnou pracovní dobu nebo práci z domova v profesích, kde to je možné. U naší dceřiné společnosti DVI jsme vytvořili například dětskou skupinu, vlastně takovou obdobu mateřské školy. Nabízíme i zkrácené úvazky a další moderní benefity a formy zaměstnání.
Byly nějaké benefity, které jste chtěli zrušit?
Ano, jako zaměstnavatel jsme navrhovali právě zrušení kondičních ozdravných pobytů. Vztahuje se pouze na vybrané profese a na zaměstnance, kteří pracují ve firmě více jak 20 let. Nedává mi to moc smysl zvláště v době, kdy potřebujeme nalákat mladé lidi na železnici a pro ně takový benefit není. Bohužel se mi nepodařilo tento benefit zrušit. Pro odborové organizace je stále velmi důležitý.
Do vaší agendy spadají také otázky bezpečnosti na železnici. Letos ČD spustily rozsáhlou kampaň týkající se právě bezpečnosti na železnici. Máte už nějaké výsledky této kampaně, například jak je přijímána veřejností, případně promítla se už pozitivně do statistik?
Železnice je obecně nejbezpečnější druh dopravy. K úmrtí nebo zranění cestujících dochází spíše výjimečně. Ale kazí nám to kontakt s naším okolím. Denně jsme svědky toho, že šoféři podceňují varování světelné signalizace a vjedou na přejezd ve chvíli, kdy se blíží vlak. Přitom si neuvědomí, že vlak není auto. Auto zastavíte na pár metrech, vlak, hlavně rychlík nebo těžký nákladní vlak, ten brzdí stovky metrů. Pokud se potká rychlík s oktávií, její posádka má malou šanci na přežití. Ještě menší šanci má člověk, který si to namíří do kolejí tam, kde nemá co dělat. Chceme tedy lidi varovat a upozornit je na to, aby se chovali k sobě a k lidem kolem sebe odpovědně. Nepodceňovali nebezpečí a mysleli i na své blízké, kterým budou chybět. Proto ty prázdné židle v naší společné kampani.
Forbes vás letos zařadil do první stovky nejvlivnějších žen v České republice. Co na to říkáte a jak vás to ovlivňuje?
Překvapilo mě to, potěšilo a přistupuji k tomu se vší pokorou. Myslím, že každý člověk touží po úspěchu a ocenění své práce, i když nutno doplnit, že je to práce celého týmu a ne jen moje. A je to samozřejmě také závazek a motivace k další práci u ČD. Každý den přicházejí nové výzvy a motivace, které nás posouvají kupředu.
Máte za sebou necelé dva roky práce v nejvyšším managementu Českých drah, jak své působení zatím hodnotíte a na co jste nejvíce pyšná?
Hodnotit musí ostatní. Já bych ale chtěla vyzdvihnout to, že jsme nastavili nové vzdělávací kurzy pro naše zaměstnance, kde vidíme výrazné zlepšení jak u zkoušek, tak samozřejmě při výkonu práce. Jsem ráda, že se nám při letošním kolektivním vyjednávání podařilo prosadit systém osobního ohodnocení našich zaměstnanců v provozu. Ti, kteří jsou více kvalifikovaní, budou mít větší mzdu než ti, co mají základní zkoušky. A úspěch je i to, že letošní kolektivní vyjednávání bylo velmi konstruktivní, s odbory udržujeme sociální dialog a posouváme firmu dopředu.
Jedná se spíš o pracovní prostředí tradičně ovládané muži. Je pro vás těžké se mezi nimi prosazovat?
Máte pravdu. Takto je to vnímáno zvenku, ale na železnici pracuje ohromné množství žen. Taková klasická ženská profese u Českých drah jsou průvodčí, vlakvedoucí nebo pokladní. Obecně na železnici patří mezi další tradiční ženskou profesi třeba výpravčí. A já myslím, že ten tradiční stereotyp o železnici jako vysloveně mužském oboru se nám, tedy nejen mně, ale ženám obecně, daří měnit. Například máme v našich řadách už několik desítek žen – strojvedoucích. A určitě bych pozvala pracovat na železnici i další dívky a ženy. Je to práce zajímavá, zodpovědná, ale také nevšední.
Máte jako žena manažerka tendence více se soustředit na vyrovnání mužského a ženského elementu na různých pozicích ve firmě, nebo to pro vás není téma?
Genderová vyváženost je dnes velké téma. Já však nejsem příznivcem nějakých kvót na obsazení pozic muži a ženami, ať jde o vedení firmy nebo o jiné pozice. Každý jsme osobnost, máme své priority, cíle a sny. To nejsou věci, které dáte do nějakých tabulek. A to je podle mě právě nejdůležitější. Vytvářet podmínky k osobní seberealizaci, naplnění svých snů a plánů.
Jaké největší výzvy vás na vaší pozici čekají v příštím roce?
Je to samozřejmě posílení náboru technických profesí a zejména mladých lidí. Není žádné tajemství, že třeba věkový průměr strojvedoucích je poměrně vysoký a řada jich v příštích letech odejde do důchodu. Také chceme pokračovat v nastavení systému hodnocení našich zaměstnanců, a to jak v provozu, u technicko-administrativního aparátu, tak i na generálním ředitelství. V dalším roce musíme uhájit barvy národního dopravce a být první volbou na železnici.
•
