Z covidového propadu se zatím vzpamatovává letiště Václava Havla pomaleji než jiná evropská letiště. Je to především kvůli válce, která zasáhla silné letecké vazby na Ukrajinu i Rusko, čímž přišla Praha o 13 dříve tradičních destinací, ale také kvůli ČSA, které dnes operují už jen se dvěma letadly. Přesto podle předběžných čísel pražské letiště výrazně zlepší své hospodaření.
Z loňského provozního zisku 2,2 miliardy korun míří za letošek ke třem miliardám korun. Tomu pomáhá i nárůst počtu odbavených cestujících, který se ale stále nevrátil na úroveň roku 2019.
„Dálkové linky v Praze se nedaří tak rychle obnovovat. Všechny aerolinky nám říkají, buďte trpěliví, čekáme na dodávku nových letadel. Velkou příležitostí pro Prahu bude nový Airbus A321XLR. Úzkotrupé letadlo, jež má významně větší dolet. Dokáže doletět z Dillí do Prahy, ale už ne až do Paříže nebo do Londýna. Stejně tak z východního pobřeží USA a Kanady do Prahy, ale už ne do Budapešti,“ vysvětlil na akci Euro Business Breakfast (EBB) týdeníku Euro šéf letiště Jiří Pos.
Foto: Marek Musil
Za rok 2022 prošlo kontrolou pražského letiště 10,7 milionu cestujících, letos to bude přibližně 13,7 milionu.
Ruzyňskému letišti ovšem nechybí chuť růst a má našlápnuto k rekordním investicím. V příštích deseti letech chce do svého vlastního rozvoje napumpovat 32,5 miliardy korun. Bez dotací a bez státní podpory. Z toho, co si vydělá a půjčí. V roce 2019, který byl rekordní, letiště odbavilo skoro 18 milionů cestujících, ale zdejší terminály se dostaly na samotnou hranici kapacity. Největší investicí tak bude rozšíření terminálů a celková změna systému odbavení. Investice do terminálů ukousne ze zmíněného balíku
25 miliard korun a dojít by k ní mělo v letech 2029 až 2033. Počet destinací, kam se z Prahy cestující dostanou bez přestupu, má vzrůst z dnešních 160 na 200 a počet dálkových linek z 21 na 37.
Zájem roste i v regionech
Statistiky Řízení letového provozu (ŘLP) říkají, že český vzdušný prostor je zatím na 80 procentech předcovidového počtu letů, Evropa je už na více než 90 procentech. Jestli aerolinka poletí přes Česko, závisí jak na dostupné kapacitě vzdušného prostoru nad okolními státy, tak na počasí. „Významně se zlepšuje plánování optimální trajektorie letu. Aerolinky pracují s počasím velmi sofistikovaným způsobem a trasy mění ze dne na den. I z hlediska toho, jaký je vítr nad Atlantikem a podobně. Musíme se připravit, že se přelévání provozu bude zvyšovat,“ řekl na EBB šéf ŘLP Jan Klas.
Pro letošní rok plánovalo Řízení letového provozu zisk 90 milionů korun, data z počátku prosince ukazují, že to bude o trochu více. Na číslech za letní sezonu, která se počítá od května do října, je dobře vidět letošní oživení. Řídící ŘLP odbavili nad Českem o 11 procent letadel více než loni ve stejném období.
Za pozornost stojí také pohled do regionů. Brněnské letiště má za sebou nejlepší letní sezonu vůbec a do konce roku by mělo odbavit 680 tisíc cestujících. Mnohem více než v roce 2019. Navíc tam od 19. prosince začne létat první skutečně dálková linka na thajský Phuket. Půjde o dovolenkové chartery, poletí jednou týdně a cestující z jižní Moravy do Thajska dopraví legendární Dreamlinery, tedy Boeingy 787. Zajímavá jsou čísla z Českých Budějovic, odkud letos poprvé létali cestující s cestovní kanceláří Čedok. Od 2. srpna do 11. října odtud startovalo 28 letů a letiště odbavilo deset tisíc cestujících. Na příští rok má ŘLP z Budějovic potvrzeny jeden až dva lety každý den od Smartwings.
Investice do odbavení i solárů
Ale zpátky do hlavního města. Kdo cestuje z pražského letiště pravidelně, bude překvapený z množství změn, které v dalších letech zaznamená.
V roce 2024 by měla začít fungovat v obou terminálech Google navigace, aby cestující trefili snáz, kam potřebují. Jen za letošek a příští rok tu otevře 15 nových provozoven občerstvení i průchozí obchodní zóna na terminálu 2. Letiště rozšíří rychlejší samoobslužné odbavení zavazadel a příští rok pořídí nové další CT rentgeny, u kterých není potřeba vyndávat tekutiny ani elektroniku ze zavazadel. Do čtyř let by měl vyrůst na letišti nový parkovací dům a zásadně vzroste i počet nabíjecích míst pro elektromobily. Zdvojnásobí se také počet hotelových pokojů přímo na letišti. Patnáct střech letištních budov pak pokryjí solární panely. Elektřina, kterou vyrobí, pokryje zhruba čtvrtinu spotřeby letiště.
Doslova revoluci zažije odbavení cestujících za deset let, kdy by měla být hotova velká dostavba terminálů. Kvůli lepší organizaci provozu se prohodí dnešní způsob odbavení do zemí Schengenu a mimo něj. Lety uvnitř schengenského prostoru budou odlétat z terminálu 1, vznikne tam nová centrální bezpečnostní kontrola cestujících. Terminál 2 se rozšíří o 22 nových gatů. Součástí bude i nový „prst“ D s dostatkem místa pro největší dálková letadla. Roční kapacita pražského letiště se zvýší ze 17 na 21,2 milionu odbavených cestujících. Stavební úpravy by však umožnily ještě větší kapacitu. V čem je problém?
„Důvodem je EIA pro paralelní dráhu, která nám na základě dřívějších podkladů určuje tento limit pro celkovou kapacitu. Jedná se především o zatížení okolí letiště individuální dopravou. Počítáme s kapacitním a ekologickým spojením do města po železnici, ale i se zvýšením průměrného počtu odbavených cestujících v jednom letu až na 135 a zároveň se snížením hluku z provozu letadel. To by pak výhledově mohlo otevřít cestu k jednání o vyšším využití rozšířených terminálů,“ řekl na EBB Martin Kučera, výkonný ředitel provozu Letiště Praha.
Nejdřív trolejbus, pak vlak
I to je jeden z důvodů, proč letiště potřebuje vlak. Už v březnu spojí stanici metra Nádraží Veleslavín s letištěm nové dvoukloubové vysokokapacitní trolejbusy o délce 25 metrů. Tedy nejdelší a také nejmodernější vozy, s jakými se bude možné v Česku svézt. Je to však dočasné řešení, než tam dorazí koleje. A na těch už pracuje Správa železnic. Napojení letiště na železnici je součástí velkého projektu modernizace trati Praha–Kladno, který kombinuje za 50 miliard národní a evropské finanční zdroje. Vlak pojede z letiště na Masarykovo nádraží 25 minut, Správa železnic už naplno staví mezi Bubny a pražským výstavištěm, rekonstrukcí prochází nádraží na Kladně a také úsek mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Příští rok by měla začít také velká rekonstrukce Masarykova nádraží, která s tím úzce souvisí. Na letiště povedou koleje hned ze dvou stran. Od pražské Ruzyně a také tunelem pod letištěm od Jenče, tedy ze směru od Kladna.
„Vláda v létě schválila, že část projektu realizujeme formou PPP, konkrétně úsek z Ruzyně na letiště, včetně samotné stanice na letišti. Je to velmi aktuální, minulý týden Evropská banka pro obnovu a rozvoj otevírala obálky na konzultačního poradce, který nám s přípravou PPP projektu pomůže,“ řekl na EBB týdeníku Euro Petr Hofhanzl, ředitel Stavební správy západ Správy železnic. Na konci příštího roku chce Správa železnic tendr na PPP projekt vyhlásit, na konci roku 2026 pak začít stavět.
Pražské letiště čeká deset let, které promění jeho budoucnost.
•
