Zdražování tabákových výrobků prostřednictvím zvyšování spotřební daně je nejen v Česku evergreenem, k němuž se uchylují i ty vlády, které do voleb šly se slibem, že rozhodně nebudou daně zvyšovat. V rámci přijatého konsolidačního balíčku v letošním roce dojde nejen ke zdražení klasických cigaret, ale i méně rizikových alternativ. Ačkoli se díky tomuto kroku zvedne cena v zásadě všech produktů s obsahem nikotinu (s výjimkou náplastí a žvýkaček určených vyloženě k odvykání kouření), i nadále bude platit, že užívání tabákových i beztabákových alternativ bude ve srovnání s cigaretami šetrnější nejen ke zdraví, ale i k peněžence. Zatím!
Spotřební dani se dlouhodobě přezdívá daň z neřesti. Zákonodárce jejím zavedením otevřeně deklaruje výběr prostředků do státní kasy. Zároveň má být jejím cílem odradit uživatele od koupě a konzumace těchto produktů, jež mají neblahý vliv na lidské zdraví. Kuřáci proto zažívají zvyšování spotřební daně u cigaret s železnou pravidelností a ani letošní rok není výjimkou. Již v březnu cigarety na pultech českých obchodů zdražily v průměru o pět korun. Potud žádné překvapení. Novinkou je ale zdanění nikotinových alternativ v podobě zahřívaného tabáku, elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků.
Na jednu stranu je pochopitelné, že stát chce i z těchto produktů, jež se těší čím dál větší oblibě, něco do rozpočtu vytěžit. V tomto konkrétním případě jde takový ekonomický zájem do určité míry proti zájmu na ochranu veřejného zdraví z pohledu adiktologického. A vlastně nedává příliš smysl ani ekonomicky. S vysvětlením začněme u přístupu „harm reduction“, tedy odborného pohledu na snižování rizik spojených s kouřením. Alternativy jako zahřívaný tabák či elektronické cigarety jsou na trhu relativně dlouho, aby existovaly studie potvrzující, že zdraví škodí podstatně méně než klasické cigarety. To sice někomu může jako důvod k přechodu na tyto produkty stačit, ale mnoho kuřáků potřebuje silnější motivaci. Tou je často cena, čímž se vracíme k aspektu ekonomickému.
Švédsko se – i díky oblibě svého snusu a dostupných nikotinových sáčků – může pyšnit nejnižším počtem kuřáků v rámci EU, ale také unijním prvenstvím
v nejnižší míře výskytu rakoviny plic.
Zvyšování spotřební daně u cigaret vedlo v minulosti k tomu, že pro část kuřáků začaly být cigarety tak drahé, že hledali levnější alternativu. Pomineme-li možnost nákupu například v sousedním Polsku, kde jsou cigarety levnější, stejně jako možnost nákupu nekolkovaných cigaret pochybného původu na černém trhu, přesun k levnější variantě často představoval přechod právě k alternativním produktům. Pakliže by stát začal v pravidelných intervalech zvyšovat spotřební daň i na ně, hrozí hned dvě věci: v lepším případě levnější nákupy u polských sousedů, v horším návrat uživatelů k cigaretám, a to těm z již zmíněné nelegální distribuce.
Stát tak nejenže přijde o jakýkoli příjem ze spotřební daně, ale navíc kuřáky vlastně dotlačí zpět k chování významně nebezpečnějšímu pro jejich zdraví, které pak bude muset v rámci zdravotní péče řešit.
Švédové už dosáhli cíle
Za důkazem toho, že přechod od cigaret k alternativám skutečně má významně pozitivní dopad na veřejné zdraví, nemusíme chodit nijak zvlášť daleko. Ukázkovým příkladem je v tomto ohledu Švédsko.
„Evropská unie si vytyčila cíl, že k roku 2040 dosáhne toho, aby její populace byla beztabákovou generací, tedy aby cigarety kouřilo jen pět procent populace. Jakkoli se tento cíl může jevit jako ambiciózní, když průměrný počet kuřáků v zemích EU je v současné době zhruba čtyřnásobný, právě Švédsko je důkazem toho, že cíle dosáhnout jde, neboť Švédům se to již podařilo,“ vysvětluje Štěpán Michlíček, regionální ředitel společnosti British American Tobacco pro Česko, Slovensko a Maďarsko. A dodává: „Důvodem je dlouhodobá obliba takzvaného snusu, tedy původně tabáku či tabákových sáčků určených k orální aplikaci pod rtem, který je v posledních letech nahrazován nikotinovými sáčky bez obsahu tabáku. I když ještě v 70. letech minulého století počet kuřáků převyšoval počet uživatelů snusu, v současnosti je tomu naopak, a zatímco obliba cigaret stabilně klesá, obliba snusu a nikotinových sáčků stejně tak stabilně roste.“
Nejde však jen o samotnou oblibu snusu, který patří ke švédské kulturní tradici, ale i ze strany státu rozumně nastavené cenové prostředí, kde snus i nikotinové sáčky jsou výrazně levnější než cigarety.
Podstatnou roli hraje též to, že nikotinové sáčky jsou dostupné v mnoha úrovních intenzity nikotinu a hlavně příchutích, což donedávna ryze mužskou záležitost přibližuje i ženám, které stále častěji přecházejí od cigaret na ochucené nikotinové sáčky, jež podle některých studií obsahují až o 99 procent méně škodlivin oproti cigaretám. Díky tomu se Švédsko může pyšnit nejen nejnižším počtem kuřáků v rámci členských států EU, ale zároveň i unijním prvenstvím v nejnižší míře výskytu rakoviny plic a dalších s kouřením spojených nádorových onemocnění.
Paradoxem vzhledem k výše uvedenému je fakt, že jakkoli se Švédsko jeví jako ideální zdroj inspirace v přístupu ke snižování rizik spojených s kouřením, některé země činí přesný opak. Nejenže snus jako takový nelze jinde než v domovském Švédsku, které si vyjednalo výjimku, v rámci EU legálně zakoupit, ale kupříkladu Nizozemsko v loňském roce šlo ještě dál a zakázalo prodej i nikotinových sáčků.
Bruselskými kuloáry se mezitím nesou spekulace o tom, že někteří europoslanci zvažují, zda by zákaz nikotinových sáčků nestálo za to rozšířit na celoevropskou úroveň. Ještě paradoxněji pak může působit, že nejde o žádnou nátlakovou akci „cigaretové lobby“ v obavách z konkurence, neboť sami výrobci nejenže nikotinové sáčky ve svých portfoliích mají, ale navíc je neberou jako konkurenci.
Naopak do jejich vývoje investují značné prostředky a jsou si dobře vědomí toho, že alternativní produkty jsou pro ně rostoucím trhem. „Dlouhodobě pozorujeme, a to poměrně masivně, že se spotřebitelé přesouvají k nikotinovým alternativám,“ komentuje situaci Michlíček.
Alternativa je levnější
Na tom, že zdraví méně škodlivé alternativy k cigaretám by měly být cenově dostupnější, se veskrze shodují jak adiktologové, tak i ekonomové, protože cena by měla odrážet mimo jiné i míru rizikovosti. I když to může působit tak, že zákonodárce se vydává cestou proti tomuto doporučení a zavádí daň tam, kde doposud nebyla (byť tedy nižší než u cigaret), důležitost toho, že alternativní produkty by měly být pro spotřebitele levnější než cigarety, si zřejmě uvědomují sami výrobci v rámci doporučené prodejní ceny.
Srovnejme si aktuální průměrnou cenu krabičky cigaret s nejrozšířenějšími krabičkami náplní se zahřívaným tabákem. Po plánovaném zdražení budou cigarety v průměru za 150 korun za krabičku, náplně Heets a Terea pro zařízení Iqos od společnosti Philip Morris International přijdou na 120 korun za krabičku a ještě větší rozdíl v ceně oproti cigaretám nabídnou náplně veo a neo pro zařízení glo vyráběné společností British American Tobacco, které aktuálně stojí 95 korun. „Jsme přesvědčeni, že nikotinové alternativy jsou cestou, jak v budoucnu snižovat počet kuřáků v naší společnosti,“ říká Štěpán Michlíček.
I navzdory zavedení spotřební daně se tak alternativy oproti cigaretám stále vyplatí. Při průměrné spotřebě může kuřák přechodem na náplně se zahřívaným tabákem, které jsou na trhu i o více než 50 korun levnější než cigarety, ušetřit až deset tisíc korun ročně, o dopadech na zdraví nemluvě. Je v zájmu všech zúčastněných, aby se tato křehká rovnováha udržela. V opačném případě si zaděláváme na velmi nákladný problém.
•
