Debata o zálohování PET lahví a plechovek, které by se v Česku mohlo spustit již v příštím roce, se u nás vede již několik let. Hlasitě se do ní zapojují zejména výrobci nápojů, ochránci přírody, zástupci měst a obcí a firmy v odpadovém hospodářství. Všichni zmínění mají na věc relevantní pohled. Neméně vhodné však je zabývat se pohledem spotřebitelů. Půjde totiž v první řadě o jejich peníze na zálohách a proměnu jejich rutiny při nakupování. Na chování spotřebitelů, kteří si nápojové obaly kupují, bude také primárně záviset úspěšnost zaváděného systému. Jak se na problematiku spotřebitelé dívají?
Míru podpory pro zavedení zálohového systému v Česku vyhodnotilo několik průzkumů veřejného mínění. Podle agentury Focus-agency.cz z listopadu a prosince loňského roku nebo Ipsos z letošního roku je většina z nás pro zavedení tohoto systému. Podle Ipsosu inklinují k podpoře dokonce přibližně tři čtvrtě naší populace. Mezi klady zálohování vidí zejména zavedení finanční motivace k vrácení zálohovaného obalu k dalšímu využití, což výrazně snižuje pravděpodobnost, že obal skončí odhozen, kde by neměl. Svou roli mohla sehrát ale také zkušenost z nákupů v Německu, kde zálohování již několik let funguje. Vzhledem k cenové politice některých řetězců a výši DPH vycházely v uplynulých letech nákupy některých zálohovaných nápojů výrazně výhodněji za hranicemi než u nás. Řada našich spotřebitelů proto zálohování již zná a vyzkoušela si, že vrátit zálohovaný obal není složité.
Svoboda i odpovědnost
Ze spotřebitelského hlediska je však vedle obecné míry podpory také relevantní sledovat konkrétní parametry systému zálohování. Například jak bude záloha vysoká a kde bude možné zálohované obaly vracet. Prosincový průzkum veřejného mínění Focus-agency.cz ukázal, že například na otázku, v jak velkém obchodě by mělo být možné vracet zálohované obaly, 54 procent dotazovaných odpovědělo: „V každém obchodě, který nápoje prodává, včetně těch nejmenších.“ Omezení vracení obalů pouze na obchody s užitkovou plochou dvě stě a více metrů čtverečních podpořilo pouze 14 procent dotazovaných. Pokud bude možné snadno vrátit zálohovaný obal v místě, kam spotřebitel jde pro svůj pravidelný nákup, půjde vracení mnohem snadněji zakomponovat do běžné rutiny. Pomůže také přiměřeně zvolená kapacita pro místa na vracení v obchodech, aby nevznikaly zbytečné fronty.
Česko je ovšem specifické vysokým počtem malých obcí. Je proto důležité pamatovat i na místa, kde třeba obchod není, a počítat s řešením i pro ně, například vhodným rozmístěním automatů. Při cestách autem nebo pro řidiče kamionů by zase mohlo být důležité mít možnost vrátit zálohovaný obal na čerpacích stanicích, nebo alespoň na hranicích, protože záloha má být národní a v jiném státě ji již nikdo neproplatí. Funkčnost zálohování v praxi bude do značné míry záviset na tom, jak se bude s těmito všemi parametry při nastavení systému pracovat.
Zálohy nám všem prostřednictvím každodenní rutiny mohou pomoci lépe chápat, že materiál použitý na výrobu obalu má hodnotu. Opětovné použití materiálu, zejména hliníku v plechovkách, je výrazně efektivnější z hlediska energetické náročnosti (o 95 procent), tvorby emisí i materiálové soběstačnosti než výroba z nově získaného materiálu. Nápojové obaly sice tvoří jen část odpadu, ale jde o obaly rychloobrátkového zboží každodenní spotřeby, takže celkové objemy nejsou zanedbatelné. Zálohování je navíc systém s prvky svobody i odpovědnosti.
Je na svobodném zvážení každého z nás, zda si zálohovaný výrobek koupí, pokud pro to má důvod. V některých situacích, například při cestování, je někdy možnost koupit si balený nápoj velmi praktická. Zároveň jsme ale zálohou motivováni (nikoli nuceni) naložit s použitým obalem tak, aby mohl být dále využit. A to se zdá fér. Pokud systém vracení zálohovaných obalů nastavíme tak, aby fungování v něm nebylo pro nikoho nepřiměřeně zatěžující. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že to jde.
Kryštof Kruliš, předseda Spotřebitelského fóra
•
