Zahřívaný tabák, liquidy pro vaping, nikotinové sáčky. To je jen několik málo příkladů alternativních výrobků, které se v posledních letech rozhodně usadily nejen na českém trhu. Tyto výrobky lákají stále více kuřáků, kteří je vnímají buď jako mezikrok před úplným zanecháním kouření, i těch, kteří „pouze“ hledají méně rizikovou variantu. Jak ale tyto produkty vznikají a co všechno musí splňovat, než se dostanou do volného prodeje? Pohled do zákulisí vědy a výzkumu významné tabákové společnosti naznačuje, že jde o zdlouhavou anabázi plnou peripetií, která navíc nikdy nekončí.
Výzkum a vývoj v oblasti alternativních výrobků je bezpochyby náročnou a zároveň velmi dynamickou disciplínou. Hlavním hnacím motorem výzkumných pracovníků tabákových společností je samozřejmě snaha o vytvoření nejlepšího výrobku. Stav vědeckého poznání je ale zpravidla o rok později podstatně dál, a tak se to, co bylo před nedávnem maximem, rychle stane zastaralým. Základním předpokladem této práce je proto flexibilita a schopnost rychlé reakce na nejnovější vědecké poznatky.
Letos in, za rok out
Podle Sarah Baxter-Wright, která vede analytické a preklinické oddělení v British American Tobacco (BAT), je to nutné brát jako riziko povolání. To je ještě navíc zdůrazněno tím, že je oblast alternativních výrobků stále velmi nová a neprobádaná. „Alternativy k cigaretám jsou natolik nové produkty, že si netroufám odhadovat, co bude v nějaké vzdálenější budoucnosti. Jisté je, že naší motivací vždy bude nejlepší produkt s nejvyšší mírou poznání toho, jak funguje a co může způsobovat. Nezapomínejte ale, že to není jen o produktech, ale i o lidech,“ popisuje realitu vědecké práce ve specifickém odvětví.
Výzkum v tabákových společnostech nutně musí jít s dobou, a proto není nijak překvapivé, že v něm nacházejí uplatnění i nejmodernější technologie typu umělé inteligence, od které si Sarah Baxter-Wright mnoho slibuje. Ještě důležitější je ale podle ní proměnlivost spotřebitelských preferencí, která je dynamičtější než rychlost vědeckého zkoumání. Je to alfa a omega – pokud tabákové společnosti chtějí své zákazníky motivovat k přechodu na méně rizikové produkty, musejí jim tyto produkty vyhovovat. Preference se zásadně liší například i v závislosti na specifikách lokálních trhů.
„Podívejte se například do nedávné historie elektronických cigaret, které se v začátcích snažily co nejvíce imitovat cigarety klasické, protože se mělo za to, že jinak o ně nebudou mít kuřáci zájem. A pak se podívejme na to, kam se vyvinuly a jak vypadají dnes. I proto je důležité nesoustředit se na jeden produkt, ale nabídnout jich celou řadu, sledovat a vyhodnocovat trendy a řídit se zpětnou vazbou,“ demonstruje na konkrétním příkladu vědkyně.
Dlouhá cesta ke koncovému spotřebiteli
Jakýkoliv alternativní výrobek z portfolia tabákových společností musí před svým uvedením na trh ujít dlouho cestu, která je lemována zkouškami a testy. U produktů na bázi zahřívaného tabáku či zahřívaného liquidu pro vaping je prvním krokem určení přesného složení aerosolu nebo páry, které při jeho užívání vznikají. Vědci tak zkoumají nejen jednotlivé složky, ale i celkový toxikologický profil a efekt výrobku na lidské zdraví. Podobně vysoké nároky jsou kladeny také na další komponenty typu náustků. Ty jsou velkým tématem hlavně u již zmíněného vapingu.
Samotná simulace účinků často probíhá na uměle vypěstovaných buňkách lidských orgánů. „V laboratorních podmínkách umíme vypěstovat buňky lidských plic, srdce i cév a žil. Na těchto buňkách, které se chovají stejně jako ty v lidském těle, můžeme v kontrolovaném prostředí zkoumat, co s nimi dělá působení kouře z cigaret nebo aerosolu a páry ze zahřívaného tabáku nebo z vapingu. Díky tomu si můžeme dovolit testovat všechny formy užívání od simulace užívání občasného přes užívání pravidelné a dlouhodobé až po naprosto extrémní situace, které jsou v běžném životě prakticky nereálné,“ vysvětluje Sarah Baxter-Wright.
Zdůrazňuje, že testování extrémních scénářů je pro výzkum v tomto oboru zdrojem nedocenitelných poznatků o tom, co vše vyvíjený produkt může způsobit – což je základem pro tvorbu strategií, jak těmto rizikům efektivně předcházet. Zjednodušeně řečeno, pochopení nejhoršího možného scénáře je tou nejúčinnější zárukou, že na něj nikdy nedojde. A samozřejmě, práce výzkumných pracovníků nekončí ani uvedením výrobku na trh.
Poznatky získané přímo „v terénu“ jsou pro další zkoumání nezbytným předpokladem. Jde jednak o data získaná od samotných spotřebitelů, jednak o výsledky klinického testování konkrétních biologických ukazatelů. „Na základě individuálních dat můžeme sestavovat modely dopadů na společnost jako celek. Ty nám následně pomáhají zodpovědět otázky, zda daný produkt skutečně přináší kýžený efekt snižování rizik spojených s jeho užíváním oproti cigaretám nejen v teoretické rovině. Můžeme totiž vymyslet sebelepší produkt, ale když ho nebudou lidé používat, tak se efekt dopadu na zdraví nejen jednotlivců, ale hlavně společnosti nikdy neprojeví,“ podotýká Baxter-Wright.
Záruka bezpečnějších zítřků?
Jsou tedy alternativní výrobky z uživatelského hlediska bezpečnější než tradiční cigarety? Podle vědkyně o tom již dnes nemůže být pochyb. Argumentuje především povahou nikotinu – navzdory tomu, že si na něm uživatel může vypěstovat závislost, nejde zdaleka o nejproblematičtější součást cigaret. Pozornost je tedy potřeba věnovat hlavně eliminaci vzniku látek a sloučenin, které vznikají při spalování tabáku, což je proces, který nové kategorie výrobků eliminují buď zcela, nebo alespoň velmi výrazným způsobem.
Některé již publikované studie dodávají těmto teoriím na validitě. V rámci jedné byly například po dobu jednoho roku srovnávány hodnoty předem definovaných biomarkerů u kuřáků, kteří s kouřením přestali úplně, a těch, kteří se rozhodli o substituci v podobě zahřívaného tabáku nebo vapingu. Výsledky této studie podle Sarah Baxter-Wright hovoří samy za sebe: „Zlepšení hodnot biomarkerů z krve, plasmy a moči bylo u uživatelů alternativních produktů po nějaké době zcela srovnatelné s těmi, kteří kouřit přestali úplně a žádný jiný produkt neužívali. A byla to skutečně studie dlouhodobějšího charakteru na dostatečně robustním vzorku. Věda v tomto případě prostě hovoří jasně,“ uzavírá rozhodně.
•
