Úspěšný rok vídeňských Čechů a Slováků

Školský spolek Komenský provozující ve Vídni českou školu slaví 150 let od svého založení ve velkém stylu.

Že v dobách Rakouska-Uherska byla Vídeň druhým největším českým městem po Praze, je poměrně známé. Že zde dnes dosud úspěšně působí Školský spolek Komenský provozující českou mateřskou a základní školu a reálné gymnázium, se ví méně. Letos slaví 150 let od svého založení a letošní rok vyhlásil Rokem vídeňských Čechů a Slováků. Význam Čechů vnímá i rakouská metropole – záštitu nad akcí převzal vídeňský primátor Michael Ludwig.

Pohnutá historie

A je co slavit. Vzhledem k překážkám, které Školský spolek Komenský za dobu své existence musel překonat, je skoro zázrak, že funguje dosud, a navíc v uplynulých letech zájem o jeho činnost rostl. Vznikl v roce 1872 s cílem založit a provozovat české školy ve Vídni a udržet českou řeč a kulturu mezi krajanskou komunitou.

Požadavek to byl pochopitelný, počet Čechů žijících ve Vídni stále narůstal. Podle oficiálního sčítání lidu se v roce 1880 hlásilo
k české a moravské národnosti kolem 25 tisíc osob, za deset let už více než 60 tisíc a v roce 1910 dokonce 115 tisíc. Neoficiální odhady hovoří, že vídeňských Čechů tehdy bylo 200 až 300 tisíc.

Po vzniku Československa sice část Čechů rakouskou metropoli opustila, navzdory tomu v roce 1932 existovalo ve Vídni 17 mateřských škol a 15 českých základních a středních škol, z toho dokonce jedno reálné gymnázium, jedna reálná škola a jedna obchodní škola. Ty denně navštěvovaly čtyři tisíce žáků z Vídně a nedalekých obcí.

Po anexi Rakouska hitlerovským Německem byly české školy rychle uzavřeny. Po druhé světové válce sice byly částečně obnoveny, ale jelikož další Češi a Slováci se na výzvu Edvarda Beneše vrátili do staré vlasti, od roku 1964 měla Vídeň jen jednu českou školu, která měla dlouhá léta pouze okolo stovky žáků.

Důstojná oslava

Obrat k lepšímu nastal po otevření hranic v roce 1989. Počet žáků školy průběžně narůstá (v roce 2004 více než 300 dětí) a v roce 2000 bylo založeno české Vyšší reálné gymnázium. O čtyři roky později zde byla poprvé od roku 1942 uspořádána maturitní zkouška v češtině. Škola Komenský je dnes vedena jako dvojjazyčná (čeština/slovenština, němčina) soukromá škola a letos se slaví 150 let od založení spolku.

A oslavy jsou velkolepé. Na celý rok bylo naplánováno téměř 50 akcí. Kromě divadelních představení, koncertů a výstav se uskutečnily ekumenické mše v pražské katedrále svatého Víta i vídeňské katedrále svatého Štěpána, slavnostní oběd na vídeňské radnici či výstava a besedy ve vídeňském Národopisném muzeu.

Vrcholem byla slavnost koncem září v zábavním parku Prater ve vyhlášené restauraci Schweizerhaus provozované po generace českou rodinou Kolariků. Akce přilákala více než 800 hostů, zúčastnil se jí mimo jiné i předseda zemského sněmu ve Vídni Ernst Woller a dokonce rakouský prezident Alexander van der Bellen.

Ten ve své řeči upozornil na významné absolventy školy: „České školy zřízené spolkem Komenský navštěvovaly během jejich historie desetitisíce studentů, včetně bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kterého dobře znám, matky prezidenta Václava Havla nebo Ferdinanda Laciny, jednoho z nejlepších rakouských ministrů financí.“

Dodejme, že zřejmě nejslavnějším absolventem škol zřízených Školským spolkem Komenský byl Franz Jonas pocházející z moravské rodiny Jonášů, který byl v letech 1951 až 1965 starostou Vídně a v letech 1965 až 1974 dokonce rakouským prezidentem.

Přečtěte si také