Obavy, že nás AI jednou zničí, ukazují na neporozumění celému oboru. AI nemá vlastní vědomí, člověka nenahradí, ale může mu být výrazným pomocníkem. V roce 1950 prezentoval vědec a průkopník informatiky Alan Turing test, kterým počítač projde, pokud s ním člověk dokáže konverzovat, aniž by si uvědomil, že hovoří s počítačem. V zatím největším hromadném testu z tohoto roku nedokázalo najít rozdíl mezi umělou inteligencí a člověkem celkem 32 procent z 1,5 milionu účastníků. Toto procento poroste.
Tím se snažím říct, že cílem není zjišťovat, je-li na druhé straně umělá inteligence, třebaže by firmy v tomto měly být transparentní. Hlavní je, když dokáže nabídnout rychlou pomoc a efektivně vyřešit váš problém. To se od ní očekává. Zpracování vašich požadavků je pak vždy spolehlivější, pokud mluvíte konkrétně a srozumitelně.
Ilustrace: Midjourney
Podle průzkumu AMI Digital si nějakého chatbota vyzkoušela zhruba třetina Čechů. Vyšší zájem má mladší generace. První pokusy o umělou inteligenci u nás provedli vědci v padesátých letech 20. století, zejména ve vědeckých kruzích na univerzitách a akademických institucích. Během období komunismu byl výzkum umělé inteligence v Československu omezen. Po pádu komunismu v roce 1989 se otevřely nové možnosti pro vědecký výzkum. V té době se objevily první pokusy o zavedení AI do praxe, zejména v průmyslu.
AI umí lépe než člověk mnoho věcí. Typicky jde o úkony, kde je nutné pracovat s velkým množstvím dat. Dokáže provádět složité analýzy, predikovat údržbu výrobních strojů nebo doporučovat produkty na e-shopech na základě vašich preferencí a historie nákupů. V mnoha případech dokonce snižuje riziko lidských chyb. Z dalších konkrétních případů mě napadá například přesnější diagnostika rentgenových snímků. Třebaže je obor robotizace a umělé inteligence často spojován, nemusí jít ruku v ruce. Mnohem pravděpodobnější je, že ve firemních procesech a aplikacích využívaných pro práci budete mít „virtuální pomocníky“.
Jeden vám pomůže s přípravou prezentace, jiný pro vás vytvoří obrázky na míru a další dokáže s klientem vyřešit nudnou administrativu po telefonu. Naštvanost v lidech vyvolává špatná zákaznická podpora bez ohledu na to, zda za ní stojí umělá, nebo lidská inteligence. O to důležitější je znát limity jednotlivých řešení a o jejich nasazení přemýšlet ne kvůli tomu, že je to nyní v módě, ale kvůli snaze pracovat efektivněji a lépe. AI ale člověka úplně nahradit nemůže, a dokonce bych řekl, že to není žádoucí. V mnoha pracovních rolích, zejména v oblasti péče, zdravotnictví, vzdělávání a řízení týmu, jsou lidské emoce a schopnost empatie nezbytné. Stejně rozhodování v etických a morálních otázkách vyžaduje lidský úsudek, hodnoty a kontext. Navíc jsem přesvědčen, že to s „nahrazováním“ lidí nebude natolik kritické.
Vynález fotografie nevymýtil malíře, průmyslová výroba nezničila ruční výrobu, e-learning neeliminoval soukromé učitele. Vážíme si lidskosti a vyhledáváme ji.
Česká ekonomika ve využívání AI ve firmách zatím zaostává. Je třeba investovat do vzdělávání, rekvalifikačních programů a v první řadě je nutné provádět firmy zodpovědnou AI transformací, která sníží negativní dopady na současné zaměstnance.
Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence
•
