Nejprve si pojďme popsat současný stav, který se podobá začarovanému kruhu. Začíná u plánovačů dopravy, kteří se snaží vcelku oprávněně pokrýt co nejvíc obyvatel za co nejméně finančních prostředků. Daní tohoto přístupu je nízký komfort cestujících v podobě častých přestupů, nízké frekvence spojů a mnoha zastávek. To zároveň zvyšuje tlak na řidiče, kteří mají pevně daný jízdní řád a každá drobná komplikace přináší řetězec problémů. Do toho musí vybírat jízdné, počítat slevy, doplatky, a když neplní jízdní řád? Čekají je sankce. Není se čemu divit, že je zoufalý nedostatek řidičů. V neposlední řadě pak bojují s úzkými, rozbitými a neustále se opravujícími se cestami a silnicemi. Autobusy na nich pak připomínají spíše tankodrom než pohodlnou a bezpečnou jízdu.
Za takových okolností lze těžko čekat proaktivní klientský přístup lidem, kteří to ve společnosti potřebují nejvíce. Jedinou starostí je dojet včas, ne spokojený cestující. Nemluvě o tom, že dostatečná není ani infrastruktura zastávek nebo vůbec cesta na ně. Je to daleko a o bezbariérovosti ani nemluvě.
Pro seniora a člověka pohybujícího se na vozíčku jsou to faktory, který zvyšují už tak stresující jízdu. Dnešní odpovědí jsou senior a handicap taxi. Ty však mají velké mezery. Dostupnost těchto služeb je velmi omezená. Začíná u objednání. Zpravidla je nutné projít registračním a schvalovacím procesem, který trvá i několik dní. Samotné objednání jde často jen ve webovém prohlížeči nebo telefonátem na dispečink. Navíc jsou tyto služby neefektivní a drahé na provoz.
Jejich uživatelská přívětivost je také kapitola sama pro sebe. Cestující si může objednat jen omezený počet jízd, a to zpravidla několik dní až týdnů dopředu. Problém také je, že je nutné objednat si konkrétní jízdu. Změna plánů? Smůla, nejede se. Lékař pošle na další prohlídku a nemáte se jak dostat domů. Všechny volné kapacity jsou na dva až tři týdny dopředu obsazeny.
Problém mají například i zdravotní sestry cestující po ranní nebo noční směně. Pokud nebydlí ve větším městě, často jediná možnost, jak se dostat rozumně domů, je vlastní auto. Řešení? Dostupná operativní veřejná doprava reagující na individuální dopravní potřeby cestujícího.
Inkluzivní a dostupné veřejné dopravě, senior a handicap taxi mohou pomoci jen moderní technologie, optimalizace a pružná flotila vozidel reagující na aktuální poptávku. Ze zkušeností z pilotních provozů i dat je potvrzené, že dokážeme pomocí algoritmů, reálných dat v čase poskytnout městům a regionům větší flexibilitu spojů, vyšší kapacitu díky přesné nabídce na aktuální poptávku při stejných i nižších nákladech.
Dnes nutíme ty nejzranitelnější členy naší společnosti přizpůsobovat svůj život neflexibilní dopravě, až ho někdy prakticky znemožňuje. Nemluvě o tom, že tito lidé mají specifické potřeby a často si nemohou svůj život organizovat podle jízdních řádů. A to se nebavíme o bezbariérovosti ulic na vesnicích a počtu nájezdových ramp v příměstských autobusech. Bezbariérové cestování není často samozřejmostí ani ve velkých městech. A čekejte na další spoj, když jezdí třikrát denně.
Autorem komentáře je Dominik Janík, founder CITYA
•
