Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela navrhuje novou státní investici ve formě zestátnění přepravce plynu Net4Gas. Jde o další krok po odkoupení plynových zásobníků od německé skupiny RWE. Vše je prezentováno jako řešení energetické krize a státní plynové bezpečnosti. Stát ale operuje tlakem společnosti a se záminkou energetické krize, což se velmi blízce podobá extrémně nevýhodným státním nákupům zdravotnického materiálu za covidu.
Stát má už dnes jasné a dostačující možnosti, jak tuto infrastrukturu ovládat – skrze legislativu. Konkrétně tak může činit skrze směrnice 2019/944 a 2009/73/EC, dále pak skrze nařízení 2017/1938, 2019/942 a 2022/869. Regulace páteřní infrastruktury státu je dále upravována energetickým zákonem a zákonem o kybernetické bezpečnosti. Tyto úpravy umožňují státu zcela definovat pohyby a objemy plynu v zásobnících a v soustavě plynové infrastruktury na území České republiky. České republika tedy z logiky věci nepotřebuje vlastní zásobníky ani infrastrukturu, když si o kapacitu v nich může vždy tzv. zavolat.
Evropský unikát
Bezprostřední státní vlastnictví plynovodů je v Evropě nevídaným jevem. Stejně jako tomu bylo v Česku doposud, ovládá Evropská unie a její jednotlivé státy energetickou infrastrukturu legislativně. Ojedinělým případem je německé zestátnění plynového giganta UNIPER, které se odehrálo loni v prosinci. Rozdílem však je, že Německo jasně deklarovalo, že jde o přechodný stav a po finanční stabilizaci podnik opět prodá. Česká republika se tak stala jediným státem Evropy, který bude vlastnit infrastrukturu a plynové zásobníky.
Zcela nezanedbatelným faktorem, který je nutné před nákupem společnosti Net4Gas zmínit, je dluh společnosti Net4Gas. Společnost je aktuálně zatížena úvěry v hodnotě 33 miliard korun, které získala mj. v důsledku konfliktu na Ukrajině a odstřihnutí od ruského plynu. Když přestal téct přes plynovody ruský plyn, společnost ztratila příjem z poplatků od Gazpromu, které byly běžně ve výši kolem 7 miliard Kč. Nyní spoléhá pouze na poplatky z vnitrostátního tranzitu, které činily v předchozích letech pouze přibližně 25 % příjmů společnosti. Tento obrovský dluh je splatný do roku 2031 s tím, že část dluhopisů ve výši 2,6 miliardy je splatná již v roce 2025.
Odkoupení společnosti je tak pouze dalším zvyšováním schodku státního rozpočtu současné vlády Petra Fialy, přičemž za podobné kroky by byly předchozí vlády ostře kritizovány, a to zejména ze strany opozice a médií. Jistě si vzpomeneme na podobnou nedávnou krizi, kdy vláda v roce 2020 řešila covid-19. Tehdy Fiala kritizoval konání Babišovy vlády a že využívá strachu z krize k realizování nevýhodných zakázek v podobě nákupu předraženého zdravotnického materiálu. Nyní čelí Česká republika krizi jiné, přesto se chování vládních činitelů prakticky nezměnilo a stále využívají strachu k veřejnosti k uskutečňování pochybných obchodů, které jsou pro řadu lidí ale velmi lákavé. Ostatně celá záležitost tak vypadá, jako kdyby se vláda snažila nevýhodný nákup utajit nebo alespoň neříct podstatnou část informací. „Průběžně provádíme kroky pro posílení české energetické bezpečnosti a budeme v nich nadále pokračovat. K této konkrétní záležitosti se ale nebudeme vyjadřovat,“ okomentoval aktuální situaci mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
•
