V horském údolí na okraji Jeseníku, na dohled od slavného Priessnitzova sanatoria stojí energetický park společnosti Fenix Group. Rodinná firma zde využívá solární i větrnou energii a na říčce Staříč, která areálem protéká, vybuduje i malou vodní elektrárnu. „Vodní elektrárna má výhodu, že jede 24 hodin denně, v noci i v zimě a má stálý výkon,“ říká zakladatel společnosti Cyril Svozil.
Fenix Group vznikla v prvním porevolučním roce a brzy se etablovala jako přední domácí výrobce elektrických topných panelů a konvektorů. Své portfolio postupně rozšiřovala o další topná zařízení jako například folie a rohože. Jejich zařízení vytápí rodinné domy, výrobní haly, kostely i fotbalové trávníky.
Nyní má ale rodinná společnost o poznání ambicióznější plány: chce naučit české podniky a domácnosti, jak s pomocí fotovoltaických instalací a bateriových úložišť obchodovat na spotovém trhu s elektřinou a ušetřit tak náklady na energie.
Kdo se bojí spotového trhu
Loňská ruská invaze na Ukrajinu a snížení dodávek ruského plynu do Evropy vedlo k dramatickému zvýšení cen nejen plynu, ale také elektrické energie. Její cena se stanovuje podle nákladů nejdražší elektrárny nutné k uspokojení okamžité poptávky. V evropských zemích, především v Německu, plní tuto roli elektrárny plynové a vysoké ceny plynu proto zvedly i ceny elektřiny, i když se jí většina vyrábí z obnovitelných zdrojů, fosilních paliv a jádra.
Zakladatel společnosti Fenix Group Cyril Svozil před kontejnerovým bateriovým úložištěm, které je součástí energetického parku firmy v Jeseníku.
V době nejdražší elektrické energie si mnuli ruce všichni, kdo měli se svými dodavateli uzavřenou smlouvu na dodávky elektřiny za pevné ceny, protože platili stále stejně bez ohledu na aktuální cenu elektřiny na burze. Naopak zákazníci, kterým takový fixní tarif vypršel nebo jejich dodavatel zkrachoval, museli elektřinu začít nakupovat za výrazně vyšší ceny odvíjející se od cen na takzvaném spotovém, tedy aktuálním trhu s elektřinou. Loni v prosinci vláda dokonce distributorům zakázala uzavírat s domácnostmi smlouvy na prodej za spotové tarify.
Jesenická firma ale ve spotovém trhu vidí příležitost, jak náklady na elektřinu, jejíž cena mezitím klesla, srazit ještě níž. „Vše jsme si vyzkoušeli na pilotních projektech i v našem výrobním areálu v Jeseníku a ukázalo se, že tímto způsobem lze na nákladech za energii ušetřit desítky procent,“ říká Svozil.
Princip je jednoduchý. Cena za elektřinu na spotovém trhu se mění každou hodinu podle vývoje nabídky a poptávky. Když je zájem vyšší než nabídka, cena logicky roste. Když je naopak energie přebytek, její cena může klesnout až do záporných hodnot, kdy výrobci platí zákazníkům za odebranou elektřinu. „Když je proud levný, dobíjíme baterie. Když je drahý, do sítě ho dodáváme z bateriových úložišť,“ vysvětluje zakladatel Fenix Group.
Norská inspirace
Jeseničtí inovátoři si tohoto principu všimli v Norsku. Extrémní kolísání cen na burze ohrožovalo distributory, kteří nabízeli fixní smlouvy, a tamní regulátor proto tyto tarify zakázal. Všichni odběratelé tak museli kupovat elektřinu za spotové, tedy okamžité ceny. „Trh tam v podstatě zkolaboval. My jsme si to zanalyzovali a dospěli jsme k závěru, že fixní ceny budou pro zákazníky naprosto neatraktivní kvůli rizikové marži, kterou si k ní distributoři musejí přidávat,“ popisuje Svozil.
„O spotovém trhu jsme samozřejmě věděli. K nákupu energie jej ale používali hlavně obrovští hráči jako třeba Třinecké železárny. V rezidenční sféře se to nepoužívalo vůbec a i v té výrobní jen u skutečně velkých spotřebitelů, například u chemiček a podobně,“ dodává.
Když si ve Fenix Group uvědomili potenciál spotového trhu pro menší zákazníky, rozhodli se jej začlenit do pilotního projektu rodinného domu. Ten stojí v Omicích u Brna a je zcela elektrifikován. Největší podíl spotřeby – přes třetinu – navíc připadá na dobíjení elektromobilu. Výsledky podle Svozila předčily očekávání: průměrná cena za kilowatthodinu se v období od loňského března do letošního února dostala na úroveň 3,27 koruny za kilowatthodinu včetně DPH a distribučních poplatků.
„Podle expertů z centra pro energetiku budov pražského ČVUT činila úspora za toto období téměř 125 tisíc korun. To znamená, že návratnost investice do našich systémů je necelých sedm let,“ pochvaluje si osmašedesátiletý šéf jesenické firmy.
Bez baterií proděláte
Systém funguje tak, že v době vysokých cen na spotovém trhu spotřebovává domácnost či firma energii uloženou v bateriích, a pokud jí má nadbytek, dodává ji na trh. Při nízkých cenách se mohou baterie dobíjet. O vše se stará řídicí systém, který určuje, kterým směrem proud poteče, kolik energie vyrobí fotovoltaické panely na střeše, jak velkou poptávku po elektřině lze očekávat na trhu podle dne v týdnu, státních svátků a podobně.
„Řídicí systém vyvíjíme ve spolupráci s ČVUT. Ty výsledky jsou díky řídicímu systému, protože baterie sama o sobě není žádné velké dílo. Od těch ostatních se ale liší právě chytrostí,“ vysvětluje Svozil.
Další nutnou položkou je tedy baterie. Podle Svozila je k tomu, aby systém fungoval, zapotřebí baterie s větší kapacitou, než jaké se obvykle v domech s fotovoltaickými panely používají. „Ty mají kapacitu kolem 10 kilowatthodin, to nic neřeší. Pokud máte na střeše panely s výkonem ve špičce šest až osm kilowatthodin, tak je máte za tři čtvrtě hodiny nabité a co potom s další energií? Proto jsme začali dodávat baterii s kapacitou 41 kilowatthodin, a dokonce vyvíjíme další řadu, která by se měla vyrábět už tady a která bude mít kolem 80 kilowatthodin.“
Pilotní projekt společnosti Fenix Group v Omicích u Brna. Rodinný dům je zcela elektrifikován a využívá domácí bateriové úložiště.
Obchodovat na spotovém trhu není pro domácnosti možné. I Fenix Group využívá služeb obchodníka, vedení firmy však tvrdí, že taková situace je výhodná pro všechny: zákazník dostane energii za cenu, kterou chytrý systém rozpozná jako nejlepší, a zprostředkovatel si účtuje minimální poplatek, protože pro něj tento obchod nepředstavuje žádné riziko. Bez chytrých baterií ovládaných řídicím algoritmem to ovšem nejde. „Bez baterie proděláte kalhoty, se smart baterií je to ale velmi výhodné,“ shrnuje šéf Fenix Group.
Domovní baterie z auta
Všechny systémy ve Fenix Group odzkoušejí nejdřív sami na sobě. Při prohlídce areálu zamíří Cyril Svozil nejprve do místnosti, kterou vyplňují baterie, s nimiž v Jeseníku začínali. Dnes používají kompaktnější řešení. „Články do baterií kupujeme. Jsme jediná firma nejen v Česku, ale i v Evropě, která do domovních baterií používá baterie z elektrických automobilů. Máme smlouvy se Škodou Auto a Volkswagenem,“ říká Svozil s hrdostí v hlase. V současnosti jsou všechny články nové, ale Fenix Group počítá s tím, že jednou bude do svých bateriových úložišť montovat články použité.
V elektrických vozech je u baterie důležitá co největší kapacita. Když po zhruba osmi letech klesne o 10 nebo 15 procent, je nutné ji vyměnit, aby si automobil zachoval co největší dojezdovou vzdálenost. V domácích nebo firemních bateriových uložištích ale takový pokles kapacity nehraje roli.
„Baterie také časem ztrácí schopnost rychlého nabíjení, ale to nám nevadí, protože my v žádném případě nenabíjíme takovou rychlostí jako u aut. Zatížení baterií v autě je také mnohonásobně vyšší. My je řídíme softwarem tak, aby provoz baterie byl co nejoptimálnější, takže jsme schopni je provozovat desítky let,“ tvrdí Svozil.
Na hraně kapacit
Obchůzka areálem Fenix Group pokračuje proti proudu říčky Staříč a přes malý most, za nímž stojí řady fotovoltaických panelů a stožár rotačního větrného generátoru. Ten ale Svozil považuje za zklamání. „Říkali jsme si, že když fouká, nesvítí slunce. Výkon generátoru je ale malý, jen asi 10 kilowattů. Tady se totiž často mění směr větru, který fouká v poryvech, takže generátor neustále nastavuje na nový směr,“ neskrývá nespokojenost. „Další už pořizovat nebudeme,“ uzavírá debatu k větrným elektrárnám.
S jesenickým areálem má firma velké plány. Asi 80 hektarů pozemků koupila od zkrachovalé společnosti Vítkovice Power Engineering, které zlomila vaz zpackaná zakázka na stavbu hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku. „Tamtu velkou halu začneme na podzim rekonstruovat,“ ukazuje Svozil k největší budově na pozemku. Fenix Group v ní chce montovat kontejnerová bateriová úložiště, která mají sloužit pro větší firmy.
Vedle ní pak chystají projekt nové haly, v níž se budou kompletovat menší úložiště pro domácnosti. „Současný areál je na hranici kapacit, jež potřebujeme výrazně navýšit,“ rozhlíží se zakladatel firmy po území, z něhož je výhled na okolní zalesněné kopce.
Baterie jako stabilizátor
Fenix Group má ambice i v obchodu. Podle Svozila skýtá velkou budoucnost služba spočívající v pronajímání kapacity baterií pro vyvažování rozvodné elektrické sítě a zajišťování její flexibility. „Tím, jak roste podíl obnovitelných zdrojů, síť přestává být stabilní a musejí existovat prvky, které ji budou vyrovnávat. Cena této služby poroste,“ naznačuje další směr rozvoje firmy.
I v tomto případě je úvaha jesenických energetiků prostá: obnovitelné zdroje nejsou flexibilní a vyrábějí elektřinu, když svítí slunce nebo fouká vítr. Svým zákazníkům chce proto firma nabídnout, že si od nich zpětně pronajme část kapacity bateriových úložišť. Ty pak budou ze sítě v době přebytku proud odebírat, a v době největší poptávky do ní naopak elektřinu vracet. „Na rozdíl od současných záložních zdrojů, u nichž se reakční doba počítá na minuty, jsme my schopni reagovat v řádu vteřin,“ tvrdí Svozil. „To je další velký obor, na který se chystáme.“
•
