Do éry blahobytu posunula naši civilizaci průmyslová revoluce a Česko dodnes na průmyslu stojí více než jiné země. Jeho podíl na HDP se pohybuje kolem 30 procent, což je poměrně výrazně nad průměrem Evropské unie. Pro další ekonomickou prosperitu bude zásadní, jak klíčové odvětví obstojí v zelené transformaci, pro kterou se v rámci boje s klimatickou změnou rozhodla Evropská unie. Velcí hráči primárně z oboru strojírenství, které jsme oslovili s otázkou, jak bude obor vypadat za deset let, se shodují v jednom: bez digitalizace to nepůjde.
„Pro průmysl, včetně strojírenství, je zcela zásadní využívání digitálních technologií. Ty totiž představují cestu ke snižování energetické náročnosti a zvyšování efektivity a flexibility, což je základ udržitelnosti,“ říká manažerka udržitelnosti v české pobočce společnosti Siemens Mariana Kellerová. Úspěšné průmyslové podniky budou podle ní za 10 let digitalizované, efektivní a flexibilní a spotřebují méně energií. Celý hodnotový řetězec bude vytvářet výrazně menší objemy emisí a informace o nich budou dostupné.
Změnit myšlení
Nastávající ekologická transformace si vyžádá nemalé investice, což řada firem vnímá jako hlavní překážku. „Ukazuje se však, že hlavním předpokladem k dosažení potřebných změn vedoucích k udržitelnému průmyslu je změna přístupu a myšlení. Firmy, které už dnes chápou, proč je udržitelnost pro budoucnost zásadní a jaké přináší výhody, mají obrovskou výhodu,“ říká Kellerová. Velmi důležité tak je i kontinuální vzdělávání zaměstnanců, aby dokázali nadcházející novinky přijímat.
Velké části strojírenství ovšem procházejí digitální transformací už dnes, protože je to hnací síla vyšší ziskovosti, provozního výkonu a minimalizace prostojů. „Digitalizace je základním kamenem udržitelnosti. Umožňuje vám totiž vidět, co byste mohli v provozu dělat efektivněji. V průběhu příštího desetiletí budeme svědky toho, jak strojírenský sektor udělá v udržitelnosti obrovský skok kupředu,“ předpovídá generální ředitel Honeywell Technology Solutions v Česku Michal Závišek.
Sám Honeywell se zavázal, že jeho zařízení a provozy se do roku 2035 stanou uhlíkově neutrální. „Od roku 2004 jsme už omezili intenzitu skleníkových plynů o 90 procent a přibližně o 70 procent jsme snížili energetickou náročnost,“ říká Závišek. Zdůrazňuje, že strojírenství jako celek musí dosáhnout větší udržitelnosti už jen proto, že má za úkol pomoci v tom samém mnoha dalším návazným odvětvím. „Například v našich laboratořích pokročilého inženýrství v Brně pracujeme na projektech, jako je létající taxi na elektrický pohon, nebo vyvíjíme nové pohonné systémy pro letadla, která místo tradičního fosilního paliva využívají vodík,“ přibližuje Michal Závišek.
Zároveň varuje, že neexistují zázračná řešení. Překážky podle něj začínají u práce na potřebných nových technologiích, pokračují přes nutnost vytvořit pro ně funkční byznys model a končí u schopnosti společnosti a jejího regulačního prostředí se s inovacemi vyrovnat. Proto je třeba větší propojení průmyslu se státem, který musí podporovat přechod na ekologická řešení.
Technologické vs. zelené trendy
Ke střízlivému pohledu se kloní manažer udržitelnosti ve skupině Czechoslovak Group Serge Damian. Průmysl podle něj musí skloubit schopnost reagovat na technologické trendy, jako jsou dnes velká data, umělá inteligence, autonomní systémy, nové materiály či pokročilá senzorika, se schopností plnit závazky plynoucí ze zelené transformace, které znamenají nemalé náklady. Zásadní je přitom neztratit konkurenceschopnost a udržet si technologickou převahu.
„Věřím, že strojírenství bude za deset let díky moderním trendům maximálně customizované, bude využívat ve velké míře plně automatizované výrobní postupy, umělou inteligenci, sníží se jeho energetická náročnost a z hlediska udržitelnosti bude mít výrazně snížený environmentální dopad,“ předpovídá Serge Damian.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
