Po boku našich klientů jsme již více než 30 let

Na trhu působí advokátní kancelář Havlík Švorčík a partneři již od roku 1990, původně pod názvem Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři. Její fungování přibližují pro magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS partneři Lenka Čížková a Michal Havlík.

Proč jste se na začátku letošního roku rozhodli přejmenovat?
Lenka Čížková: Z důvodu generační obměny jsme název kanceláře k 1. 1. 2023 aktualizovali. Stran vnitřní struktury a oblastí činnosti se však nic nezměnilo – nadále máme dvě agendy, a to právo duševního vlastnictví, ve kterém jsme jedním z největších poskytovatelů na našem trhu, a obchodněprávní agendu, kde poskytujeme zejména nadnárodním korporátním klientům právní služby prakticky ve všech běžných oblastech právního života. S řadou klientů z této oblasti máme přitom více než dvacetileté obchodní vztahy a najdou se i tací, kteří jsou s námi skutečně od 90. let, čehož si nesmírně vážíme.

Když říkáte, že poskytujete poradenství ve všech běžných oblastech právního života, co si pod tím máme představit?
Lenka Čížková: S klienty máme zpravidla dlouhodobé obchodní vztahy a z toho důvodu musíme být schopni „pokrýt“ veškeré běžné i méně běžné potřeby, které v průběhu podnikatelské činnosti vyvstanou. Základem naší činnosti je samozřejmě obchodní právo a závazkové vztahy, což je podstatou každého podnikatele, s tím následně souvisí přeměny společností jako fúze/akvizice, ale i likvidace, konkursy, nekalá soutěž apod. včetně litigací. Důležitá je oblast regulatory, kdy se s ohledem na naše klienty zaměřujeme od potravin přes veterinární přípravky, hnojiva, tabák až po např. léčiva. V neposlední řadě však nemohu nezmínit své oblíbené právní oblasti, a to je pracovní právo a soutěžní právo.

Co má pracovní právo společného se soutěžním právem?
Lenka Čížková: To jsem si také dlouho říkala, ovšem v nedávné době nastal zajímavý „průnik“, kdy se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zaměřil na oblast tzv. no-poaching / not to solicit a wage-fixing dohod mezi podnikateli, tedy dohod o zákazu přetahování/oslovování zaměstnanců, případně o „zafixování“ výše mezd ze strany zaměstnavatelů (i pro uchazeče). Úřad dovozuje, že takové dohody mohou být považovány až za kartel. Zaměstnavatelé si tak musí dávat pozor, zda vzájemně nesjednávají tento typ doložek, resp. nejednají ve vztahu k zaměstnancům stran odměňování koordinovaně – což s ohledem na budoucí implementaci směrnice o transparentnosti odměňování, která cílí právě na „větší otevřenost“ ze strany zaměstnavatelů v této oblasti, může být velmi obtížné se takovému jednání v zásadě vyhnout.

Vaše kancelář se kromě obchodního práva zaměřuje také na oblast duševního vlastnictví a zejména na patenty. Jaké otázky jsou v současné době důležité pro klienty v oblasti patentové ochrany?
Michal Havlík: Na evropské úrovni je to určitě zahájení činnosti Jednotného patentového soudu (JPS) k 1 .6. 2023 v některých členských státech EU. Dohodu o JPS Česká republika dosud neratifikovala, a proto se na patentové spory vedené na území České republiky nevztahuje. Spory o porušení patentu v České republice jsou vedeny výlučně u Městského soudu v Praze, konkrétně u jeho specializovaných senátů. Za téměř 20 let, kdy tato specializace funguje, se vyvinula relativně bohatá rozhodovací praxe zejména ve vztahu k předběžným opatřením v patentových sporech.

Proč jsou předběžná opatření důležitá pro patentové spory?
Michal Havlík: Patent je časově omezené výlučné právo, jehož doba ochrany je 20 let od podání patentové přihlášky (u užitného vzoru dokonce jen 10 let). Určitá část této doby se vyčerpá na přihlašovací řízení do udělení patentu, což může být v některých případech 5 i více let. Pokud by neexistovala možnost zastavit porušování patentu předběžným opatřením a majitel patentu by musel čekat až na pravomocné rozhodnutí ve věci samé, hrozilo by často, že konečné rozhodnutí by bylo vydáno až po uplynutí doby patentu či užitného vzoru. Důležité je zmínit, že zhruba polovina všech patentových sporů se týká oblasti farmacie. Tam platí, že pokud se nepodaří zastavit nezákonný (tedy z hlediska platného patentu předčasný) vstup generického přípravku na trh, vznikne majiteli patentu, který vyrábí originální léčivý přípravek, nevratná škoda nejen z ušlých prodejů, ale i ze snížení ceny originálního léčivého přípravku vyplývající z regulace léčiv.

Chcete získat magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS v PDF zdarma? Zadejte svůj e-mail na odkazu ZDE a zašleme vám ho.

Přečtěte si také